Tunisko trpí suchem. V noci zakázalo odběr vody a bojí se o úrodu

Po čtyřech letech sucha jsou problémy Tuniska s vodou tak velké, že ještě než pořádně začalo jaro, musí už místní šetřit s vodou. Kdo noční zákaz jejího odběru poruší, může jít do vězení až na šest měsíců.

Tunisko na konci března oznámilo, že zemi zasáhlo nejhorší sucho v dějinách země. Severoafrický stát v reakci na to zavádí přísná pravidla, která omezují spotřebu vody.

Místní občané nebudou moci odebírat vodu v noci během sedmihodinové periody (mezi 21: 00 a 4:00). Země zasažená už na začátku jara výjimečným suchem oznámila i další přísná omezení spotřeby vody – včetně zákazu používání pitné vody na zavlažování zemědělské půdy nebo zelených ploch i na čištění veřejných prostranství či automobilů. Tato přísná, nepopulární a extrémní opatření mají Tunisku pomoci připravit se na další horké léto.

Voda nepřichází

Podle ředitele státní vodárenské společnosti Mosbahe Helaliho může za sucho nedostatek dešťových srážek, který postihl zemi už čtyři roky za sebou. Viníkem jsou podle něj klimatické změny – a jejich důsledky jsou bezprecedentní, uvedl pro stanici al-Džazíra. 

Protože je situace výjimečná, připravilo Tunisko i mimořádné tresty pro ty, kdo pravidla poruší – kromě pokut se plánuje i odnětí svobody na dobu až šesti měsíců.

Napětí, migrace, hlad

Podle agentury Reuters hrozí, že nové rozhodnutí podnítí sociální napětí v zemi, jejíž obyvatelé trpí špatnými veřejnými službami, vysokou inflací a slabou ekonomikou.

Přehrady severoafrické země jsou na kritickém minimu, které ještě zhoršují úniky vody z potrubí ve zchátralé distribuční síti. Tunisko zaznamenalo pokles kapacity přehrad na přibližně jednu miliardu metrů krychlových, což je jen třetina maxima. 

Zemědělci proto vyjadřují obavy z letošní úrody – zejména, co se týká obilovin. Slabá domácí úroda by ještě více prohloubila problémy Tuniska s obstaráváním dostatečného množství mouky vzhledem k prudkému nárůstu mezinárodních cen pšenice po ruské invazi na Ukrajinu na začátku loňského roku. Tuniská federace pro zemědělství a rybolov uvedla, že hrozí, že tisíce hektarů zemědělské půdy zůstanou kvůli nedostatku deště ladem.

„Letošní obilnářská sezona bude katastrofální – nebude úroda,“ řekl tuniským médiím mluvčí Anis Charbech. Podle něj předpokládané výnosy nebudou stačit ani na zajištění osiva pro úrodu v příštím roce. Tuniský zemědělský sektor přitom obvykle tvoří 10 % hrubého domácího produktu (HDP) a spotřebuje až procent vody.

Řešení je složité

Tunisko se sice snaží problém řešit, nemůže ale ovlivnit jeho příčinu – tedy to, že v zemi zkrátka neprší.  Například mezi loňským srpnem a letošním lednem napršela jen pětina obvyklého množství srážek.

Zpráva Světové banky popisuje, že ještě na počátku jednadvacátého století se sucha v zemi objevovala průměrně jednou za deset let, ale od té doby jich přibývá, a zejména poslední několikaletá perioda byla výjimečně dlouhá. 

Tato zpráva doporučuje i několik cest, jak se s tímto problémem vyrovnávat – včetně lepšího hospodaření s povrchovou vodou, pěstování odolnějších plodin, ale také využívání dalších zdrojů, jako je například odsolování mořské vody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...