Handicapu navzdory. Cenu Wernera von Siemense získala brněnská studentka s progresivní spinální svalovou atrofií

Talentovaná studentka informatiky na Masarykově univerzitě Ester Milostná s vážným handicapem získala ocenění udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense. Snaží se hledat kreativní přístupy ke vzdělávání a pomáhat ostatním studentům.

Ester Milostná je v důsledku progresivní spinální svalové atrofie odkázána na elektrický vozík a nepřetržitou osobní asistenci. I přes tuto nepřízeň osudu si zvolila náročné mezifakultní studium informatiky, informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě. A studuje velmi dobře – patří mezi třetinu nejlepších studentů svého studijního programu. Získala za to ve středu 22. března „Ocenění za překonání překážek při studiu“ udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense. 

Tím ale výčet jejích aktivit nekončí. Vedle svých studijních povinností jí totiž ještě zbývá dostatek energie na to, aby se na univerzitě zapojovala i do dalších, dobrovolných činností. Na tamní Filozofické fakultě například připravila workshop základů programování a tvorby webových stránek pro studenty humanitních oborů. Kurz věnovaný informačním technologiím organizuje rovněž pro neziskovou vzdělávací organizaci Czechitas. Vedle toho ještě doučuje matematiku.

Obdivuhodné je na Ester Milostné i to, jak vyspěle a v jak širokých souvislostech uvažovala nad volbou svého studijního zaměření. „Když jsem přemýšlela o výběru oboru, váhala jsem mezi technologiemi ve vzdělávání obecně a mezi vzděláváním v oblasti technologií. K obojímu mám blízko, myslím si totiž, že technologie nabízejí mnoho zajímavých cest k předávání informací a podpoře procesu učení, a zároveň je podstatný i druhý směr, protože lidé v dnešní době potřebují rozumět technologiím kolem sebe a pracovat s nimi,“ říká.

Svůj „obor snů“ si proto musela sama sestavit. „Na katedře informačních studií a knihovnictví se učíme pracovat s informacemi a předávat je lidem, případně hledat kreativní přístupy ke vzdělávání a společenským inovacím, zatímco na katedře informatiky získáváme větší vhled do toho, jak fungují různé technologické služby a nástroje zevnitř, abychom je uměli vytvářet nebo používat,“ vysvětluje.

3 minuty
Události: Ceny Wernera von Siemense
Zdroj: ČT24

Muzea mají potenciál

Její přemýšlení o smyslu studia nabralo záhy specifičtější směr, který by měl brzy nabýt obrysů bakalářské práce. Ester Milostná by se v ní chtěla zaměřit na využití informačních technologií v muzeích, případně obecněji v turismu. V této oblasti totiž spatřuje velký potenciál, protože na rozdíl od výuky ve škole je učení v muzeu zcela dobrovolný proces a návštěvníky je třeba zaujmout a nabídnout jim i další způsoby předávání informací.

„Spojení více vjemů může napomoci tomu něco si zapamatovat. V muzeu také máme mnoho odlišných příjemců informací, od dětí přes dospělé až po občany se specifickými potřebami. Ráda bych k něčemu takovému směřovala i profesně – jako členka týmu vyvíjejícího personalizovaná technologická řešení pro jednotlivá muzea či informační centra a jiná místa neformálního vzdělávání,“ přemítá Ester Milostná.

Současné možnosti studia pro handicapované hodnotí Ester Milostná pozitivně. „Občas se až sama divím, co vše je pro mě samozřejmostí a pro o pár let starší kamarády nebylo, zlepšuje se toho hodně. Největší pokrok vidím v přístupu společnosti, která už si zvyká, že handicapovaní nejsou ‚divná stvoření' nebo ‚věčné děti' a že mohou být rovnocennými partnery na akademické půdě, a nejen tam,“ zamýšlí se.

Životní vzory příliš nehledá, ale i přesto jí čas od času někdo poskytne naději nebo inspiraci. K takovým lidem patřil například její učitel na gymnáziu Stanislav Zajíček.

Vše na maximum

Ze svých volnočasových aktivit vyzdvihuje Ester Milostná především experimentování s 3D tiskem nebo hraní powerchair hokeje neboli florbalu na elektrických vozících. I v této oblasti pracuje pro svůj klub na úplné maximum – vedle samotné hry se totiž věnuje i správě klubového webu a pro svůj tým vykonává také funkci sekretářky a mluvčí. A i zde se se jí podařilo překročit rámec, s nímž by se drtivá většina zcela zdravých sportovců plně spokojila.

Díky svým aktivitám „navíc“ navázala spolupráci s Masarykovou univerzitou, takže klubové tréninky jsou nyní v rámci tělesné výchovy otevřeny dalším potenciálním zájemcům z řad studentů s nejtěžším pohybovým postižením. „Sama totiž vím, že kromě plavání a prominutí tělocviku toho na výběr příliš není,“ komentuje lapidárně svoje snažení.

K jejím dalším oblíbeným činnostem patří cestování a tvůrčí činnosti, od kreslení přes šití až po psaní básní.

O ceně

Cena Wernera von Siemense se v Česku uděluje už čtvrt století. Má za úkol nejen motivovat výjimečné talenty z řad studentů a výzkumníků, ale také upevňovat pozitivní vztah studentů a širší veřejnosti k vědě a také vyzdvihnout neúnavnou práci pedagogů, která je často neprávem opomíjená.

Vítězné práce vybírají nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů předních českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů ústavů AV. Další letošní ocenění jsou uvedeni na stránkách ceny

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025
Načítání...