Teplota oceánů překonala rekordy. Vědci varují před katastrofou

V roce 2022 byly světové oceány nejteplejší za celou dobu měření. Podle autorů výzkumu to dokazuje, že emise způsobené lidskou činností zapříčinily hluboké a rozsáhlé změny v klimatu planety.

Oceány jsou tou nejlepší ochranou před změnou klimatu. Pohlcují totiž více než 90 procent přebytečného tepla zachyceného emisemi skleníkových plynů. Ale i je tahle energie navíc zahřívá. Záznamy, které se vedou od roku 1958, ukazují neustálý nárůst teploty oceánů a po roce 1990 se oteplování významně zrychlilo.

Teplota mořské hladiny má zásadní vliv na počasí na světě. Teplejší oceány přispívají k extrémnímu počasí, což zase vede k intenzivnějším hurikánům a tajfunům – ty totiž čerpají energii právě z teplé vody v oceánu. Větší vlhkost ve vzduchu zase přináší intenzivnější deště a záplavy. Teplejší voda se také více rozpíná, čímž zvyšuje hladinu moří a ohrožuje pobřežní města.

A současně platí, že na teplotu oceánů má mnohem menší vliv přirozená proměnlivost počasí i klimatu, než je tomu u teploty atmosféry. To podle autorů nové studie znamená, že ohřívání oceánu je důkazem pro nepopiratelnost lidmi způsobeného globálního oteplování.

Mezinárodní tým vědců, který vypracoval tuto novou analýzu tepla oceánů, dospěl k závěru: „Koloběh energie a vody na Zemi se v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností rozsáhle změnil, což je příčinou rozsáhlých změn v klimatickém systému Země.“ Autoři zdůrazňují, že jejich výsledky jsou jedním z nejlepších důkazů o současné změně klimatu. „Pokud chcete měřit globální oteplování, musíte změřit, kam oteplování směřuje – více než 90  procent tepla míří do oceánů,“ konstatuje profesor John Abraham z University of St. Thomas v Minnesotě.

Dopady cítí všichni

Profesor Michael Mann z Pensylvánské univerzity, který je také členem týmu, vliv oceánů na počasí „u nás nahoře“ potvrzuje. „Vliv oceánů na oteplování se projevuje i v oceánech. Teplejší oceány znamenají větší potenciál pro větší srážky, jaké jsme v uplynulém roce zaznamenali v Evropě, Austrálii a v současné době i na západním pobřeží USA.“

Analýza podle něj ukázala stále hlubší vrstvu teplé vody na povrchu oceánu: „To vede k většímu a rychlejšímu zesílení hurikánů – což jsme pozorovali i v minulém roce – protože větry už neochlazuje studená podpovrchová voda, která dříve tlumila posilování bouří.“

Výzkum, který v pondělí zveřejnil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukázal, že v roce 2022 se v důsledku klimatické krize zvýšila pravděpodobnost a intenzita mnoha extrémních povětrnostních jevů, jako byly například prudké deště, které způsobily ničivé záplavy v Čadu, Nigeru a Nigérii.

Spolehlivá měření teploty oceánů sahají pouze do poloviny dvacátého století. Podle vědců je ale pravděpodobné, že oceány jsou nyní nejteplejší za posledních tisíc let a ohřívají se rychleji než kdykoli za poslední dva tisíce let.

Jak na to přišli?

Analýza zveřejněná v časopise Advances in Atmospheric Sciences využila údaje o teplotě shromážděné řadou přístrojů napříč světovými oceány a spojila samostatné analýzy čínského a amerického týmu, aby vypočítala obsah tepla v horních dvou kilometrech vodního sloupce, kde dochází k největšímu ohřívání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 2 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...