Teplota oceánů překonala rekordy. Vědci varují před katastrofou

V roce 2022 byly světové oceány nejteplejší za celou dobu měření. Podle autorů výzkumu to dokazuje, že emise způsobené lidskou činností zapříčinily hluboké a rozsáhlé změny v klimatu planety.

Oceány jsou tou nejlepší ochranou před změnou klimatu. Pohlcují totiž více než 90 procent přebytečného tepla zachyceného emisemi skleníkových plynů. Ale i je tahle energie navíc zahřívá. Záznamy, které se vedou od roku 1958, ukazují neustálý nárůst teploty oceánů a po roce 1990 se oteplování významně zrychlilo.

Teplota mořské hladiny má zásadní vliv na počasí na světě. Teplejší oceány přispívají k extrémnímu počasí, což zase vede k intenzivnějším hurikánům a tajfunům – ty totiž čerpají energii právě z teplé vody v oceánu. Větší vlhkost ve vzduchu zase přináší intenzivnější deště a záplavy. Teplejší voda se také více rozpíná, čímž zvyšuje hladinu moří a ohrožuje pobřežní města.

A současně platí, že na teplotu oceánů má mnohem menší vliv přirozená proměnlivost počasí i klimatu, než je tomu u teploty atmosféry. To podle autorů nové studie znamená, že ohřívání oceánu je důkazem pro nepopiratelnost lidmi způsobeného globálního oteplování.

Mezinárodní tým vědců, který vypracoval tuto novou analýzu tepla oceánů, dospěl k závěru: „Koloběh energie a vody na Zemi se v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností rozsáhle změnil, což je příčinou rozsáhlých změn v klimatickém systému Země.“ Autoři zdůrazňují, že jejich výsledky jsou jedním z nejlepších důkazů o současné změně klimatu. „Pokud chcete měřit globální oteplování, musíte změřit, kam oteplování směřuje – více než 90  procent tepla míří do oceánů,“ konstatuje profesor John Abraham z University of St. Thomas v Minnesotě.

Dopady cítí všichni

Profesor Michael Mann z Pensylvánské univerzity, který je také členem týmu, vliv oceánů na počasí „u nás nahoře“ potvrzuje. „Vliv oceánů na oteplování se projevuje i v oceánech. Teplejší oceány znamenají větší potenciál pro větší srážky, jaké jsme v uplynulém roce zaznamenali v Evropě, Austrálii a v současné době i na západním pobřeží USA.“

Analýza podle něj ukázala stále hlubší vrstvu teplé vody na povrchu oceánu: „To vede k většímu a rychlejšímu zesílení hurikánů – což jsme pozorovali i v minulém roce – protože větry už neochlazuje studená podpovrchová voda, která dříve tlumila posilování bouří.“

Výzkum, který v pondělí zveřejnil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukázal, že v roce 2022 se v důsledku klimatické krize zvýšila pravděpodobnost a intenzita mnoha extrémních povětrnostních jevů, jako byly například prudké deště, které způsobily ničivé záplavy v Čadu, Nigeru a Nigérii.

Spolehlivá měření teploty oceánů sahají pouze do poloviny dvacátého století. Podle vědců je ale pravděpodobné, že oceány jsou nyní nejteplejší za posledních tisíc let a ohřívají se rychleji než kdykoli za poslední dva tisíce let.

Jak na to přišli?

Analýza zveřejněná v časopise Advances in Atmospheric Sciences využila údaje o teplotě shromážděné řadou přístrojů napříč světovými oceány a spojila samostatné analýzy čínského a amerického týmu, aby vypočítala obsah tepla v horních dvou kilometrech vodního sloupce, kde dochází k největšímu ohřívání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...