Teplota oceánů překonala rekordy. Vědci varují před katastrofou

V roce 2022 byly světové oceány nejteplejší za celou dobu měření. Podle autorů výzkumu to dokazuje, že emise způsobené lidskou činností zapříčinily hluboké a rozsáhlé změny v klimatu planety.

Oceány jsou tou nejlepší ochranou před změnou klimatu. Pohlcují totiž více než 90 procent přebytečného tepla zachyceného emisemi skleníkových plynů. Ale i je tahle energie navíc zahřívá. Záznamy, které se vedou od roku 1958, ukazují neustálý nárůst teploty oceánů a po roce 1990 se oteplování významně zrychlilo.

Teplota mořské hladiny má zásadní vliv na počasí na světě. Teplejší oceány přispívají k extrémnímu počasí, což zase vede k intenzivnějším hurikánům a tajfunům – ty totiž čerpají energii právě z teplé vody v oceánu. Větší vlhkost ve vzduchu zase přináší intenzivnější deště a záplavy. Teplejší voda se také více rozpíná, čímž zvyšuje hladinu moří a ohrožuje pobřežní města.

A současně platí, že na teplotu oceánů má mnohem menší vliv přirozená proměnlivost počasí i klimatu, než je tomu u teploty atmosféry. To podle autorů nové studie znamená, že ohřívání oceánu je důkazem pro nepopiratelnost lidmi způsobeného globálního oteplování.

Mezinárodní tým vědců, který vypracoval tuto novou analýzu tepla oceánů, dospěl k závěru: „Koloběh energie a vody na Zemi se v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností rozsáhle změnil, což je příčinou rozsáhlých změn v klimatickém systému Země.“ Autoři zdůrazňují, že jejich výsledky jsou jedním z nejlepších důkazů o současné změně klimatu. „Pokud chcete měřit globální oteplování, musíte změřit, kam oteplování směřuje – více než 90  procent tepla míří do oceánů,“ konstatuje profesor John Abraham z University of St. Thomas v Minnesotě.

Dopady cítí všichni

Profesor Michael Mann z Pensylvánské univerzity, který je také členem týmu, vliv oceánů na počasí „u nás nahoře“ potvrzuje. „Vliv oceánů na oteplování se projevuje i v oceánech. Teplejší oceány znamenají větší potenciál pro větší srážky, jaké jsme v uplynulém roce zaznamenali v Evropě, Austrálii a v současné době i na západním pobřeží USA.“

Analýza podle něj ukázala stále hlubší vrstvu teplé vody na povrchu oceánu: „To vede k většímu a rychlejšímu zesílení hurikánů – což jsme pozorovali i v minulém roce – protože větry už neochlazuje studená podpovrchová voda, která dříve tlumila posilování bouří.“

Výzkum, který v pondělí zveřejnil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukázal, že v roce 2022 se v důsledku klimatické krize zvýšila pravděpodobnost a intenzita mnoha extrémních povětrnostních jevů, jako byly například prudké deště, které způsobily ničivé záplavy v Čadu, Nigeru a Nigérii.

Spolehlivá měření teploty oceánů sahají pouze do poloviny dvacátého století. Podle vědců je ale pravděpodobné, že oceány jsou nyní nejteplejší za posledních tisíc let a ohřívají se rychleji než kdykoli za poslední dva tisíce let.

Jak na to přišli?

Analýza zveřejněná v časopise Advances in Atmospheric Sciences využila údaje o teplotě shromážděné řadou přístrojů napříč světovými oceány a spojila samostatné analýzy čínského a amerického týmu, aby vypočítala obsah tepla v horních dvou kilometrech vodního sloupce, kde dochází k největšímu ohřívání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 8 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 10 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 14 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 17 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled