Jedovaté látky z pneumatik mohou pronikat do zeleniny. Vědci to prokázali u salátu

Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody.

Pneumatiky automobilů jsou významným zdrojem mikroplastů, které znečišťují životní prostředí a vliv mají i na lidský organismus; americké studie ukazují, že každý člověk za rok pohltí množství mikroplastů odpovídající jedné kreditní kartě.

Vědecký tým vedený environmentálním geologem Thilo Hofmannem z Centra pro mikrobiologii a vědu o environmentálních systémech na Vídeňské univerzitě nyní upozornil, že jedním ze zdrojů mikroplastů jsou pneumatiky aut. 

Podle vídeňské výzkumné skupiny se do životního prostředí každý rok dostane asi jeden kilogram částic pneumatik na osobu, které vítr rozfouká, smíchá s deštěm a pošle do řek a kanalizace. 

Množství emisí těchto částic zatím není dostatečně změřené, a experti proto v laboratorním experimentu testovali toxické přísady v salátu, které vzniknou právě z opotřebení pneumatik automobilů. 

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Kořeny a listy

Práce, která vyšla v časopise „Environmental Science and Technology“, prokazuje, že salátové rostliny absorbovaly všech pět zkoumaných chemických látek, z nichž některé byly vysoce toxické.

„Rostliny salátu přijímají všechny studované sloučeniny prostřednictvím kořenů, přenášejí je pak do listů salátu a tam se hromadí,“ uvedla Anya Shermanová z Hofmannova týmu. K tomuto příjmu docházelo i v případě, že rostliny salátu nebyly vystaveny chemikáliím přímo, ale pouze nepřímo prostřednictvím gumových granulí v kořenové zóně.

Výzkumníci také identifikovali látky složené z chemikálií, které jsou absorbovány během metabolismu rostliny. Thorsten Hüffer, další člen týmu, zdůraznil, že tyto metabolity jsou sloučeniny, které dosud nebyly identifikovány, jejichž toxicita není známa, a proto „představují nepředvídané zdravotní riziko“. 

Mechanismus, jakým salát tyto látky pohlcuje, je mezi rostlinami do značné míry univerzální, je proto pravděpodobné, že stejný problém se týká i dalších zemědělských plodin – vědci to ale testovali zatím jen na salátu. V dalším kroku chtějí vědci prozkoumat, jak procesy pozorované v laboratoři probíhají v přírodních půdách. Chtějí také rozšířit množství zkoumaných látek.

Půl tisíciletí

Hofmannova výzkumná skupina nedávno v jiné studii prokázala, jak mohou mikroplasty dlouhodobě znečišťovat životní prostředí. Vědci se v ní zaměřili především na přísady (tzv. ftaláty) používané při výrobě PVC.

Jejich analýza ukázala, že zkoumané mikroplasty z PVC byly schopny uvolňovat tato změkčovadla do vodních systémů, jako jsou řeky, jezera nebo podzemní vody, po dobu více než pět set let. Do jaké míry se tak stane, bude vždy záviset na podmínkách životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...