Jedovaté látky z pneumatik mohou pronikat do zeleniny. Vědci to prokázali u salátu

Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody.

Pneumatiky automobilů jsou významným zdrojem mikroplastů, které znečišťují životní prostředí a vliv mají i na lidský organismus; americké studie ukazují, že každý člověk za rok pohltí množství mikroplastů odpovídající jedné kreditní kartě.

Vědecký tým vedený environmentálním geologem Thilo Hofmannem z Centra pro mikrobiologii a vědu o environmentálních systémech na Vídeňské univerzitě nyní upozornil, že jedním ze zdrojů mikroplastů jsou pneumatiky aut. 

Podle vídeňské výzkumné skupiny se do životního prostředí každý rok dostane asi jeden kilogram částic pneumatik na osobu, které vítr rozfouká, smíchá s deštěm a pošle do řek a kanalizace. 

Množství emisí těchto částic zatím není dostatečně změřené, a experti proto v laboratorním experimentu testovali toxické přísady v salátu, které vzniknou právě z opotřebení pneumatik automobilů. 

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Kořeny a listy

Práce, která vyšla v časopise „Environmental Science and Technology“, prokazuje, že salátové rostliny absorbovaly všech pět zkoumaných chemických látek, z nichž některé byly vysoce toxické.

„Rostliny salátu přijímají všechny studované sloučeniny prostřednictvím kořenů, přenášejí je pak do listů salátu a tam se hromadí,“ uvedla Anya Shermanová z Hofmannova týmu. K tomuto příjmu docházelo i v případě, že rostliny salátu nebyly vystaveny chemikáliím přímo, ale pouze nepřímo prostřednictvím gumových granulí v kořenové zóně.

Výzkumníci také identifikovali látky složené z chemikálií, které jsou absorbovány během metabolismu rostliny. Thorsten Hüffer, další člen týmu, zdůraznil, že tyto metabolity jsou sloučeniny, které dosud nebyly identifikovány, jejichž toxicita není známa, a proto „představují nepředvídané zdravotní riziko“. 

Mechanismus, jakým salát tyto látky pohlcuje, je mezi rostlinami do značné míry univerzální, je proto pravděpodobné, že stejný problém se týká i dalších zemědělských plodin – vědci to ale testovali zatím jen na salátu. V dalším kroku chtějí vědci prozkoumat, jak procesy pozorované v laboratoři probíhají v přírodních půdách. Chtějí také rozšířit množství zkoumaných látek.

Půl tisíciletí

Hofmannova výzkumná skupina nedávno v jiné studii prokázala, jak mohou mikroplasty dlouhodobě znečišťovat životní prostředí. Vědci se v ní zaměřili především na přísady (tzv. ftaláty) používané při výrobě PVC.

Jejich analýza ukázala, že zkoumané mikroplasty z PVC byly schopny uvolňovat tato změkčovadla do vodních systémů, jako jsou řeky, jezera nebo podzemní vody, po dobu více než pět set let. Do jaké míry se tak stane, bude vždy záviset na podmínkách životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...