La Niňa se chová podivně, meteorologové se snaží předpovědět, jak ovlivní zimu

Jaká bude letošní zima, zajímá nejen politiky a energetiky, ale každého, kdo musí platit účty za plyn a elektřinu. Výhled se pokoušejí meteorologové zjistit už nyní – a začínají vždy pohledem do Tichého oceánu na chování jevu La Niňa.

Počasí na planetě vykazuje často zajímavé spojitosti mezi děním v různých od sebe i poměrně vzdálených regionech. Obvykle se v této souvislosti mluví o oscilacích a jednou z těch často skloňovaných je El Niňo/ La Niňa v Tichém oceánu.

O El Niňu hovoříme jako o teplé fázi, která se projevuje nárůstem teploty povrchové vody moře ve východní části tropického Pacifiku, zatímco La Niňa je studená fáze, kdy je teplota na východě Tichého oceánu naopak výrazně nižší, než odpovídá dlouhodobému průměru. Nejde ale jenom o dění v Pacifiku; změna v teplotních poměrech oceánů se totiž projevuje i změnou počasí, a to nejen v oblastech obklopujících Tichý oceán.

El Niño-Southern Oscillation – neboli ENSO
Zdroj: Wikimedia Commons

Aktuálně zažíváme u La Nini neobvyklou dlouhou fázi. Začala už na podzim roku 2020 a podle prognóz bude pokračovat nejméně do konce tohoto, respektive spíš až začátku příštího roku. Půjde tedy o La Niňu, která ovlivní tři po sobě jdoucí zimy na severní polokouli a léta na jižní polokouli.

Něco takového se naposledy stalo v roce 1950, jde tedy o mimořádně výjimečnou událost. Samozřejmě, že během uplynulých dvou let intenzita jevu mírně kolísala, přesto se stále jedná o La Niňu, která začala v září před dvěma lety. Během nadcházející zimy by měla začít slábnout a postupně skončit. Později během příštího roku ji může vystřídat naopak teplá fáze El Niňo. 

Dlouhotrvající existence La Nini se projevuje dočasným zpomalením nárůstu globální teploty vzduchu – to však dlouhodobý trend oteplování nezastaví ani nezvrátí. Dopady jsou v některých oblastech sice pozitivní, obecně ale převažuje spíš negativní dopad. Jde především o dlouhotrvající sucho v oblasti východní Afriky (hlavně Somálska a Etiopie) a v jižní části Jižní Ameriky, což dopadá na neúrodu a nedostatek potravin. Naproti tomu jihovýchodní Asie, a zejména východní Austrálie hlásí nadprůměrné srážky – ty zaznamenal ostatně i Nový Zéland.

Jaká bude zima?

Zajímavá je v této souvislosti i otázka, jestli a případně jakým způsobem může pokračující fáze La Nini ovlivnit počasí v Evropě během tohoto podzimu a blížící se zimy, na kterou se upíná pozornost zejména kvůli cenám energií.

Můžeme začít u historické analogie – během zimního výskytu La Niňa na přelomu let 2010 a 2011 to pro velkou část Evropy včetně českého území znamenalo poměrně chladnou zimu. Studený byl zejména prosinec, částečně i únor. A nebyla ani nouze o sníh.

Na rozdíl od severní Ameriky je ovšem vazba mezi počasím v Evropě a děním v Pacifiku velmi omezená a cirkulaci v euroatlantickém prostoru ovlivňuje mnohem výrazněji řada jiných oblastí, zejména pak Arktida. Jinými slovy, pro odhad charakteru zimy pouhý výskyt jevu La Niňa příliš nepomůže. 

Jistou představu nabízejí až čerstvé sezónní předpovědi. Ty v sobě pochopitelně zahrnují celý komplex možných faktorů na Zemi, shodují se ale v tom, že nás čeká spíš teplejší podzim. To nevylučuje občasné vpády chladnějšího vzduchu, ale zatím to na brzký příchod zimního počasí nevypadá.

Evropská předpověď zimy
Zdroj: ECMWF
Americká předpověď zimy
Zdroj: NOAA

Vlastní zima je poměrně vzdálená, a tak není divu, že i modely produkující sezónní výhledy se poněkud liší. Americký model dlouhodobě preferuje teplotně nadprůměrnou zimu, což v éře globálního oteplování není tak překvapivé, nicméně aktuálně pro Česko není schopen poskytnout konkrétnější předpověď.

Evropský model, který patří ke světové špičce, sice v srpnu počítal také s teplotně nadprůměrnou zimou, teď se ale nekloní k ani teplé, ani chladné variantě. Předpovědní signál je prostě v prostoru střední Evropy příliš slabý pro takto vzdálené období. Z hlediska sněžení zatím dostupné výstupy modelů preferují spíš méně sněhu.

Korektní odpověď na otázku, jaká zima nás tedy čeká, je v tuto chvíli opravdu velmi obtížná a nejde o alibismus meteorologů. Nicméně strašení veřejnosti tuhou zimou, které se v některých informačních webech objevuje, je v této chvíli zatím opravdu předčasné a nezakládá se na seriózních podkladech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...