Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.
Výzkum ukázal, že dosavadní globální oteplování způsobí jen v důsledku tání ledu z Grónska minimální zvýšení hladiny moře o 27 centimetrů. Ale s pokračujícími emisemi uhlíku, táním dalších ledovců a teplotní expanzí oceánu je podle vědců spíše pravděpodobné, že hladina moře stoupne víc.
V pobřežních oblastech přitom žijí miliardy lidí, takže stále častější záplavy způsobené stoupající hladinou moře budou jedním z největších, nejdražších a nejničivějších dlouhodobých dopadů klimatické krize. Pokud by se například pravidelně opakovalo rekordní tání z roku 2012, pak by to vedlo ke zvýšení hladin moře o 78 centimetrů, uvedli vědci.
Nová metoda ukázala víc
Předchozí studie používaly k odhadu budoucích ztrát počítačové modely chování ledové pokrývky ostrova, ale fyzikální procesy jsou složité, takže výsledky se v různých modelech značně odlišovaly a odhady proto byly značně nejisté.
Teď ale autoři práce zveřejněné v časopise Nature Climate Change využili reálné satelitní snímky, které sledovaly úbytek ledu v Grónsku a také tvar ledovce na jeho povrchu v letech 2000–2019. Tato data jim umožnila vypočítat, jak moc se mění vyvážený stav, při němž úbytek ledu způsobený přirozeným táním v letních měsících vyvažují sněhové srážky. To pak následně umožnilo vypočítat, kolik ledu už zmizelo, kolik zmizí a jak velká je jeho celková stabilita.
„Je to velmi konzervativní odhad, při němž jsme se pohybovali spíše u dolní hranice možného,“ uvedl profesor Jason Box z Dánského národního geologického úřadu, který výzkum vedl.
Odhad 27 centimetrů je tedy minimální, protože zatím zohledňuje jenom vliv samotného globálního oteplování, ale neřeší například to, jak ledovec na okrajích kolabuje. Autoři jsou si této slabiny vědomi – jako hlavní výhodu studie uvádějí to, že poskytuje solidní odhad nevyhnutelného vzestupu mořské hladiny.
Tato metoda také není schopná říct, jak rychle změna nastane, podle autorů to ve skutečnosti ale není až tak důležité „Minimálně 27 centimetrů je prostě minimum, které nastane, ať už budeme dělat do budoucna cokoliv,“ komentoval výsledky další z autorů William Colgan. „Ať už to přijde za 100 let, nebo 150 let, přijde to.“
Podle Colgana je ale vidět, že lidské změny chování mohou mnohé změnit. „Pokud se rok 2012 stane normálním, pak hladina stoupne minimálně o 78 centimetrů, což je obrovské číslo. Rozdíl mezi 78 a 27 centimetry ale dobře ukazuje na rozdíl, kterého lze dosáhnout prostřednictvím provádění Pařížské dohody. Stále existuje velký prostor pro minimalizaci škod.“
Nový odhad je přitom výrazně vyšší, než vědci předpokládali: loňská zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu předpokládala pravděpodobné zvýšení mořské hladiny v důsledku tání grónského ledu do roku 2100 v rozmezí šest až třináct centimetrů.
Více problémů
Netají ale jen ledovce v Grónsku, mizí také další ledová pokrývka, která byla součástí pevninského povrchu. Například horským ledovcům v Himálaji hrozí asi třetinový úbytek do konce století, těm alpských dokonce asi poloviční. A také západoantarktický ledový příkrov je podle některých studií už za bodem, kdy jsou velké ztráty nevyhnutelné. Ke zvyšování hladin moří navíc příspívá fakt, že teplejší voda má větší objem.
„Ve vědecké literatuře se stále častěji objevují názory, že během příštích 100 až 200 let dojde k několikametrovému vzestupu,“ upozornil Colgan. Kolaps východoantarktického ledového příkrovu, který by v případě, že by celý roztál, vedl během tisíciletí k 52metrovému zvýšení hladiny moří, by mohl být odvrácen, pokud by se rychle přijala opatření v oblasti klimatu, uvádí vědec.
