Varování Čínského meteorologického ústavu před vedrem trvalo zcela nezvykle dvanáct dní, teprve ve středu ho snížil z nejvyššího červeného stupně na druhý nejvyšší, oranžový. Přesto historicky abnormální teploty v částech země pokračují dál a způsobují značné škody.
Čínská vlna veder je bezprecedentní. Vysychají řeky i jezera, potíže dělají také požáry
Nízké hladiny řek zhoršily schopnost vodních elektráren vyrábět energii, což na řadě míst vedlo k uzavření továren, omezení otvírací doby obchodů nebo vypnutí klimatizace v kancelářských budovách, píší agentura Reuters a zpravodajský server BBC News.
Tato vlna veder trvá v Číně už přes sedmdesát dní, což je nejvíc v historických záznamech. Nejhůře postižena je oblast kolem nejdelší čínské řeky Jang-c'-ťiang. Zhruba třicet procent z šesti stovek meteorologických stanic podél řeky zaznamenalo v posledních dnech rekordní teploty.
Čínská finanční metropole Šanghaj, ležící v deltě Jang-c'-ťiangu, dokonce musela vypnout osvětlení nejznámějších památek včetně televizní věže zvané Perla Orientu, město Lu-čou zase ve snaze o úsporu elektřiny nyní nechává pouliční osvětlení zhasnuté zcela. Nejrozsáhlejší čínské sladkovodní jezero Pcho-jang-chu v provincii Ťiang-si se zmenšilo o 75 procent, sdělily místní úřady. To dělá velké starosti zemědělcům, kteří na vodu z jezera spoléhají při zavlažování svých polí a úrody.
Zemědělské úřady ve městě Čchung-čching, které sousedí s provincií S'-čchuan, rovněž přijaly nouzová opatření na ochranu zvířat z více než pěti tisíc prasečích velkofarem, které čelily v důsledku horka velkým problémům, informovala čínská státní média.
„Škody na úrodě a nedostatek vody se mohou rozšířit i do souvisejících odvětví, což může vést k zásadnímu nárůstu cen či v nejhorším případě k potravinové krizi,“ uvedl profesor Lin Čung působící na univerzitě v Hongkongu.
Provincii S'-čchuan a město pod úřední správou Čchung-čching sužují také požáry vegetace.
Jeden z místních obyvatel Čang Žung-chaj uvedl, že po čtyřdenním požáru v horské oblasti okresu Ťiang-ťin byly přerušeny dodávky vody i elektřiny. „Lidé musí ujít deset kilometrů, aby si nabili telefon,“ prohlásil.
Na fotografiích zveřejněných na sociální síti Weibo, která je čínskou obdobou Twitteru, bylo vidět obyvatele Čchung-čchingu a S'-čchuanu, jak při čekání na povinné testy na koronavirus trpí vedrem a někteří dokonce omdlévají, napsala agentura Reuters.
Události: Čína se potýká s enormním suchem (zdroj: ČT24)
Klimatická anomálie, nebo nový normál?
Během této vlny veder padala celá řada teplotních rekordů. Podle meteorologů není samotným problémem ani to, že tyto rekordy padly, ale spíš to, o kolik byly doposud nejvyšší známé teploty překonány.
V některých regionech totiž nové rekordy překonaly ty dosavadní o více než tři stupně Celsia, což je opět bezprecedentní. Například ve městě Čchung-čching dosáhly teploty 45 stupňů Celsia. To je s výjimkou pouštního regionu Sin-ťiang vůbec nejvyšší dosažená teplota v zemi.
Událost je ale rekordní také svým rozsahem, podle webu Axios postihla území o rozsahu 1,3 milionu kilometrů čtverečních, to je asi patnáct procent velikosti celé Evropy. Na této ploše, kde přesáhly teploty dlouhodobě čtyřicet stupňů Celsia, žije více než 100 milionů lidí.
Klimatologové a meteorologové zatím tuto vlnu veder nepřisoudili klimatickým změnám, ale předpokládají, že jde o hlavní příčinu. Na analýze se teprve pracuje.
Klimatický budíček
S tím, jak se sucho vleče, obracejí ale i oficiální státní média svou pozornost k dopadům klimatických změn na Čínu a další země. „Klimatické změny jsou pro svět varovným signálem,“ uvedly v úterý oficiální noviny čínského úřadu pro dohled nad korupcí a dodaly, že v posledních týdnech zasáhly Evropu, Afriku a Severní Ameriku ničivé vlny veder a sucha.
Čína, která je největším světovým zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících oteplování klimatu, se zavázala, že do roku 2030 sníží emise CO2 na minimum a do roku 2060 se stane „uhlíkově neutrální“. Že se o to opravdu snaží, ukazují její obrovské investice do obnovitelných zdrojů energie. Ty jsou ale současně vedry značně narušené.
Sucho totiž snížilo výrobu vodní energie a naopak výroba energie z uhlí je opět na vzestupu. Například uhelné elektrárny v provincii An-chuej zvýšily výrobu o dvanáct procent ve srovnání s běžnými roky v uplynulých letech.
Klimatický poradce organizace Greenpeace v Pekingu Li Šuo varoval, že nedostatek elektřiny „může být snadno využit jako argument pro výstavbu dalších uhelných elektráren“. Současně uvedl, že extrémní léto po celém světě by mohlo přispět k přijetí dalších opatření.
Vyhlídky na mezinárodní spolupráci v boji proti změně klimatu se ale výrazně snížily po návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, který si Čína nárokuje jako vlastní. V reakci na to zrušila jednání se Spojenými státy o klimatu, čímž ukončila důležitý kanál, který pomáhal prosazovat ekologičtější politiku.