Varování Čínského meteorologického ústavu před vedrem trvalo zcela nezvykle dvanáct dní, teprve ve středu ho snížil z nejvyššího červeného stupně na druhý nejvyšší, oranžový. Přesto historicky abnormální teploty v částech země pokračují dál a způsobují značné škody.
Nízké hladiny řek zhoršily schopnost vodních elektráren vyrábět energii, což na řadě míst vedlo k uzavření továren, omezení otvírací doby obchodů nebo vypnutí klimatizace v kancelářských budovách, píší agentura Reuters a zpravodajský server BBC News.
Tato vlna veder trvá v Číně už přes sedmdesát dní, což je nejvíc v historických záznamech. Nejhůře postižena je oblast kolem nejdelší čínské řeky Jang-c'-ťiang. Zhruba třicet procent z šesti stovek meteorologických stanic podél řeky zaznamenalo v posledních dnech rekordní teploty.
Čínská finanční metropole Šanghaj, ležící v deltě Jang-c'-ťiangu, dokonce musela vypnout osvětlení nejznámějších památek včetně televizní věže zvané Perla Orientu, město Lu-čou zase ve snaze o úsporu elektřiny nyní nechává pouliční osvětlení zhasnuté zcela. Nejrozsáhlejší čínské sladkovodní jezero Pcho-jang-chu v provincii Ťiang-si se zmenšilo o 75 procent, sdělily místní úřady. To dělá velké starosti zemědělcům, kteří na vodu z jezera spoléhají při zavlažování svých polí a úrody.
Zemědělské úřady ve městě Čchung-čching, které sousedí s provincií S'-čchuan, rovněž přijaly nouzová opatření na ochranu zvířat z více než pěti tisíc prasečích velkofarem, které čelily v důsledku horka velkým problémům, informovala čínská státní média.
„Škody na úrodě a nedostatek vody se mohou rozšířit i do souvisejících odvětví, což může vést k zásadnímu nárůstu cen či v nejhorším případě k potravinové krizi,“ uvedl profesor Lin Čung působící na univerzitě v Hongkongu.
Provincii S'-čchuan a město pod úřední správou Čchung-čching sužují také požáry vegetace.
Jeden z místních obyvatel Čang Žung-chaj uvedl, že po čtyřdenním požáru v horské oblasti okresu Ťiang-ťin byly přerušeny dodávky vody i elektřiny. „Lidé musí ujít deset kilometrů, aby si nabili telefon,“ prohlásil.
Na fotografiích zveřejněných na sociální síti Weibo, která je čínskou obdobou Twitteru, bylo vidět obyvatele Čchung-čchingu a S'-čchuanu, jak při čekání na povinné testy na koronavirus trpí vedrem a někteří dokonce omdlévají, napsala agentura Reuters.
Klimatická anomálie, nebo nový normál?
Během této vlny veder padala celá řada teplotních rekordů. Podle meteorologů není samotným problémem ani to, že tyto rekordy padly, ale spíš to, o kolik byly doposud nejvyšší známé teploty překonány.
V některých regionech totiž nové rekordy překonaly ty dosavadní o více než tři stupně Celsia, což je opět bezprecedentní. Například ve městě Čchung-čching dosáhly teploty 45 stupňů Celsia. To je s výjimkou pouštního regionu Sin-ťiang vůbec nejvyšší dosažená teplota v zemi.
Událost je ale rekordní také svým rozsahem, podle webu Axios postihla území o rozsahu 1,3 milionu kilometrů čtverečních, to je asi patnáct procent velikosti celé Evropy. Na této ploše, kde přesáhly teploty dlouhodobě čtyřicet stupňů Celsia, žije více než 100 milionů lidí.
Klimatologové a meteorologové zatím tuto vlnu veder nepřisoudili klimatickým změnám, ale předpokládají, že jde o hlavní příčinu. Na analýze se teprve pracuje.
Klimatický budíček
S tím, jak se sucho vleče, obracejí ale i oficiální státní média svou pozornost k dopadům klimatických změn na Čínu a další země. „Klimatické změny jsou pro svět varovným signálem,“ uvedly v úterý oficiální noviny čínského úřadu pro dohled nad korupcí a dodaly, že v posledních týdnech zasáhly Evropu, Afriku a Severní Ameriku ničivé vlny veder a sucha.
Čína, která je největším světovým zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících oteplování klimatu, se zavázala, že do roku 2030 sníží emise CO2 na minimum a do roku 2060 se stane „uhlíkově neutrální“. Že se o to opravdu snaží, ukazují její obrovské investice do obnovitelných zdrojů energie. Ty jsou ale současně vedry značně narušené.
Sucho totiž snížilo výrobu vodní energie a naopak výroba energie z uhlí je opět na vzestupu. Například uhelné elektrárny v provincii An-chuej zvýšily výrobu o dvanáct procent ve srovnání s běžnými roky v uplynulých letech.
Klimatický poradce organizace Greenpeace v Pekingu Li Šuo varoval, že nedostatek elektřiny „může být snadno využit jako argument pro výstavbu dalších uhelných elektráren“. Současně uvedl, že extrémní léto po celém světě by mohlo přispět k přijetí dalších opatření.
Vyhlídky na mezinárodní spolupráci v boji proti změně klimatu se ale výrazně snížily po návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, který si Čína nárokuje jako vlastní. V reakci na to zrušila jednání se Spojenými státy o klimatu, čímž ukončila důležitý kanál, který pomáhal prosazovat ekologičtější politiku.
