Zkažené zuby by brzy mohli operovat malí roboti, testy v laboratoři byly úspěšné

Moderní technologie rychle mění zubní péči. Ve Spojených státech vědci testují systém, který by mohl pronikat i do těch nejhůře dostupných míst v ústní dutině.

Systém zubních kořenových kanálků je kvůli svým nepravidelnostem a anatomické složitosti jedním z nejnáročnějších prostorů v ústní dutině, jak ohledně vyšetření, tak zejména při operacích.

A tak se mnohdy stává, že mikrobi, které se nepodaří zcela odstranit ze zákoutí kanálků, způsobují dlouhodobější problémy a infekce. Prostředky pro diagnostiku nebo vyhodnocení účinnosti dezinfekce jsou v současné době i přes technologický pokrok stále značně omezené. Už brzy by ale lékaři mohli mít k dispozici nový nástroj k překonání těchto problémů – mikroroboty.

  • Kořenové kanálky jsou prostory uvnitř kořene zubu. Tvoří přirozený vstup do dřeňové dutiny, vedle hlavního kořenového kanálku se někdy objevují i postranní kanálky (především u vícekořenových zubů). Nejužší místo kořenového kanálku na hrotu kořene označujeme jako fyziologický apex, v tomto místě jeho průměr činí 0,15 – 0,25 milimetru. S věkem dochází k podmíněným změnám kořenových kanálků, v období růstu kořene je široký, v průběhu stárnutí se zmenšuje.

Nový výzkum stomatologů z Centra pro inovace a precizní stomatologii na Penn Dental Medicine prokázal, že mikroroboti mohou s velkou přesností operovat v obtížně přístupných místech kořenového kanálku. Vědci popsali dokonce dvě verze robotů v srpnovém vydání časopisu Journal of Dental Research.

„Tato technologie by mohla umožnit kontrolovaně a přesně zacílit biofilmy v těžko přístupných prostorech, získávat tam vzorky mikroorganismů, a dokonce tam cíleně dopravovat léky,“ nastiňuje možnosti těchto strojů hlavní autor výzkumu, stomatolog Alaa Babeer.

Obě robotické platformy, jež vědci testovali, využívají strojů z nanočástic oxidu železa, které už jsou americkými úřady schválené pro lékařské použití. První technologie posílá velké množství těchto primitivních robůtků pomocí magnetů do cíleně vybraných míst zubu, kde narušují a odstraňují vrstvy tvořené mikroorganismy.

Druhá platforma využívá 3D tisk k vytvoření miniaturních robotů ve tvaru šroubovice osazených oxidy železa. Také tyto šroubovice jsou řízeny magnetickým polem, aby se pohybovaly v kořenovém kanálku a dopravovaly tam bioaktivní látky nebo léčiva, která se pak na místě uvolní a zasáhnou tak přesně oblast, kde má lék působit.

Diagnóza i léčba v jednom

„Jedním z důležitých aspektů je možnost jak diagnostického, tak i terapeutického využití. Můžeme biofilm nejen zničit, ale také získat. A to nám umožní určit, jaké mikroorganismy vlastně infekci zubu způsobily. Schopnost přizpůsobit se úzkým a těžko přístupným prostorám v kořenovém kanálku navíc umožňuje účinnější dezinfekci ve srovnání s technologiemi, které se v současnosti používají,“ doplňuje Babeer.

Výzkumný tým zatím tuto možnost netestoval na živých lidech, ale jen na modelu lidského chrupu v laboratoři. Badatelé vyzkoušeli schopnost odstranit rovnou několik druhů povlaku a všechny byly úspěšné.

V další fázi výzkumu by vědci chtěli přejít na lidské pacienty. Samozřejmě až poté, co se ukáže, zda jsou pro člověka neškodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
před 15 hhodinami

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
před 21 hhodinami

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
před 22 hhodinami

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
29. 1. 2026

Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.
29. 1. 2026
Načítání...