Zkažené zuby by brzy mohli operovat malí roboti, testy v laboratoři byly úspěšné

Moderní technologie rychle mění zubní péči. Ve Spojených státech vědci testují systém, který by mohl pronikat i do těch nejhůře dostupných míst v ústní dutině.

Systém zubních kořenových kanálků je kvůli svým nepravidelnostem a anatomické složitosti jedním z nejnáročnějších prostorů v ústní dutině, jak ohledně vyšetření, tak zejména při operacích.

A tak se mnohdy stává, že mikrobi, které se nepodaří zcela odstranit ze zákoutí kanálků, způsobují dlouhodobější problémy a infekce. Prostředky pro diagnostiku nebo vyhodnocení účinnosti dezinfekce jsou v současné době i přes technologický pokrok stále značně omezené. Už brzy by ale lékaři mohli mít k dispozici nový nástroj k překonání těchto problémů – mikroroboty.

  • Kořenové kanálky jsou prostory uvnitř kořene zubu. Tvoří přirozený vstup do dřeňové dutiny, vedle hlavního kořenového kanálku se někdy objevují i postranní kanálky (především u vícekořenových zubů). Nejužší místo kořenového kanálku na hrotu kořene označujeme jako fyziologický apex, v tomto místě jeho průměr činí 0,15 – 0,25 milimetru. S věkem dochází k podmíněným změnám kořenových kanálků, v období růstu kořene je široký, v průběhu stárnutí se zmenšuje.

Nový výzkum stomatologů z Centra pro inovace a precizní stomatologii na Penn Dental Medicine prokázal, že mikroroboti mohou s velkou přesností operovat v obtížně přístupných místech kořenového kanálku. Vědci popsali dokonce dvě verze robotů v srpnovém vydání časopisu Journal of Dental Research.

„Tato technologie by mohla umožnit kontrolovaně a přesně zacílit biofilmy v těžko přístupných prostorech, získávat tam vzorky mikroorganismů, a dokonce tam cíleně dopravovat léky,“ nastiňuje možnosti těchto strojů hlavní autor výzkumu, stomatolog Alaa Babeer.

Obě robotické platformy, jež vědci testovali, využívají strojů z nanočástic oxidu železa, které už jsou americkými úřady schválené pro lékařské použití. První technologie posílá velké množství těchto primitivních robůtků pomocí magnetů do cíleně vybraných míst zubu, kde narušují a odstraňují vrstvy tvořené mikroorganismy.

Druhá platforma využívá 3D tisk k vytvoření miniaturních robotů ve tvaru šroubovice osazených oxidy železa. Také tyto šroubovice jsou řízeny magnetickým polem, aby se pohybovaly v kořenovém kanálku a dopravovaly tam bioaktivní látky nebo léčiva, která se pak na místě uvolní a zasáhnou tak přesně oblast, kde má lék působit.

Diagnóza i léčba v jednom

„Jedním z důležitých aspektů je možnost jak diagnostického, tak i terapeutického využití. Můžeme biofilm nejen zničit, ale také získat. A to nám umožní určit, jaké mikroorganismy vlastně infekci zubu způsobily. Schopnost přizpůsobit se úzkým a těžko přístupným prostorám v kořenovém kanálku navíc umožňuje účinnější dezinfekci ve srovnání s technologiemi, které se v současnosti používají,“ doplňuje Babeer.

Výzkumný tým zatím tuto možnost netestoval na živých lidech, ale jen na modelu lidského chrupu v laboratoři. Badatelé vyzkoušeli schopnost odstranit rovnou několik druhů povlaku a všechny byly úspěšné.

V další fázi výzkumu by vědci chtěli přejít na lidské pacienty. Samozřejmě až poté, co se ukáže, zda jsou pro člověka neškodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 1 hhodinou

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 3 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 6 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 7 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 8 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...