Zkažené zuby by brzy mohli operovat malí roboti, testy v laboratoři byly úspěšné

Moderní technologie rychle mění zubní péči. Ve Spojených státech vědci testují systém, který by mohl pronikat i do těch nejhůře dostupných míst v ústní dutině.

Systém zubních kořenových kanálků je kvůli svým nepravidelnostem a anatomické složitosti jedním z nejnáročnějších prostorů v ústní dutině, jak ohledně vyšetření, tak zejména při operacích.

A tak se mnohdy stává, že mikrobi, které se nepodaří zcela odstranit ze zákoutí kanálků, způsobují dlouhodobější problémy a infekce. Prostředky pro diagnostiku nebo vyhodnocení účinnosti dezinfekce jsou v současné době i přes technologický pokrok stále značně omezené. Už brzy by ale lékaři mohli mít k dispozici nový nástroj k překonání těchto problémů – mikroroboty.

  • Kořenové kanálky jsou prostory uvnitř kořene zubu. Tvoří přirozený vstup do dřeňové dutiny, vedle hlavního kořenového kanálku se někdy objevují i postranní kanálky (především u vícekořenových zubů). Nejužší místo kořenového kanálku na hrotu kořene označujeme jako fyziologický apex, v tomto místě jeho průměr činí 0,15 – 0,25 milimetru. S věkem dochází k podmíněným změnám kořenových kanálků, v období růstu kořene je široký, v průběhu stárnutí se zmenšuje.

Nový výzkum stomatologů z Centra pro inovace a precizní stomatologii na Penn Dental Medicine prokázal, že mikroroboti mohou s velkou přesností operovat v obtížně přístupných místech kořenového kanálku. Vědci popsali dokonce dvě verze robotů v srpnovém vydání časopisu Journal of Dental Research.

„Tato technologie by mohla umožnit kontrolovaně a přesně zacílit biofilmy v těžko přístupných prostorech, získávat tam vzorky mikroorganismů, a dokonce tam cíleně dopravovat léky,“ nastiňuje možnosti těchto strojů hlavní autor výzkumu, stomatolog Alaa Babeer.

Obě robotické platformy, jež vědci testovali, využívají strojů z nanočástic oxidu železa, které už jsou americkými úřady schválené pro lékařské použití. První technologie posílá velké množství těchto primitivních robůtků pomocí magnetů do cíleně vybraných míst zubu, kde narušují a odstraňují vrstvy tvořené mikroorganismy.

Druhá platforma využívá 3D tisk k vytvoření miniaturních robotů ve tvaru šroubovice osazených oxidy železa. Také tyto šroubovice jsou řízeny magnetickým polem, aby se pohybovaly v kořenovém kanálku a dopravovaly tam bioaktivní látky nebo léčiva, která se pak na místě uvolní a zasáhnou tak přesně oblast, kde má lék působit.

Diagnóza i léčba v jednom

„Jedním z důležitých aspektů je možnost jak diagnostického, tak i terapeutického využití. Můžeme biofilm nejen zničit, ale také získat. A to nám umožní určit, jaké mikroorganismy vlastně infekci zubu způsobily. Schopnost přizpůsobit se úzkým a těžko přístupným prostorám v kořenovém kanálku navíc umožňuje účinnější dezinfekci ve srovnání s technologiemi, které se v současnosti používají,“ doplňuje Babeer.

Výzkumný tým zatím tuto možnost netestoval na živých lidech, ale jen na modelu lidského chrupu v laboratoři. Badatelé vyzkoušeli schopnost odstranit rovnou několik druhů povlaku a všechny byly úspěšné.

V další fázi výzkumu by vědci chtěli přejít na lidské pacienty. Samozřejmě až poté, co se ukáže, zda jsou pro člověka neškodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 12 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 13 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 14 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 15 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 19 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...