Kosatky trpí hladem, ubývá jim přirozená kořist, varuje výzkum

Podle nové studie Univerzity Britské Kolumbie nemá ohrožená populace kosatek jižních dostatek potravy, a to už od roku 2018. Úbytek lososů nezastavilo ani omezení komerčního lovu v polovině 90. let. Kosatky tak strádají.

Kosatky žijící u amerických břehů trpěly z posledních čtyřiceti let už šest roků takzvaným energetickým deficitem. To znamená, že energie, kterou získávají z potravy, je menší než ta, kterou vydávají. Tři z těchto šesti let přitom připadají na poslední roky, tedy na období 2018 až 2020.

„Vzhledem k tomu, že populace kosatek jižních je tak ohrožená, je tento druh výzkumu velmi důležitý,“ říká hlavní autorka Fanny Coutureová. „Jak kosatky, tak lososi čavyča, jejich hlavní kořist, jsou pro západní pobřeží Kanady důležitými, vlastně až ikonickými druhy. Studium toho, co se s populací děje, může pomoci nabídnout řešení jak pro jižní populaci, tak v budoucnosti potenciálně i pro ty další,“ dodává.

Jižní populace kosatek měla v říjnu 2021 už jen pouhých 73 kusů, severním kosatkám se naopak dařilo a bylo jich přibližně 300 jedinců. Studie předpokládají, že růst populace těch žijících jižně může být brzděn nedostatkem potravy.

Vědci v této nové práci analyzovali, jaký vliv měly na početnost kosatek změny v populacích několika druhů lososů v letech 1970 až 2020.

Studie použila odhadovaný pokles početnosti a velikosti lososa čavyči, aby ukázala, že právě nižší dostupnost těchto ryb pravděpodobně vedla k energetickému deficitu kosatek. „Roky, kdy měly nedostatek energie, jsou ty stejné roky, kdy bylo nejméně lososů a kdy současně kosatky nejvíce umíraly,“ uvádí autoři.

Pokles množství lososů souvisí s mnoha nejrůznějšími vlivy, včetně dopadů klimatických změn, větší náchylnosti k nemocem a lovu jinými živočichy.

Komerční lovce nahradili lachtani

Model, který vědci vytvořili, ukázal, že jižní populace kosatek dokázaly v případě nedostatku lososů čavyča přecházet na jiné druhy potravy. To je podle autorů pozitivní zpráva, která ukazuje, že kosatky jsou schopné se na tyto změny do jisté míry adaptovat.

Kanada komerční lov lososa čavyča koncem 90. let 20. století omezila poté, co ekologové zjistili, že se jeho populace rychle zmenšuje. „Úbytek ale pokračuje i přes výrazné omezení rybolovu. Jedním z velmi pravděpodobných důvodů je masivní nárůst početnosti lachtanů ušatých od poloviny 80. let 20. století. Tito lachtani nyní spotřebují více ryb než všechny druhy komerčního rybolovu v Britské Kolumbii dohromady,“ vysvětlují vědci. 

Mezi další faktory, které by mohly ovlivňovat dostupnost kořisti pro jižní kosatky, patří podmořský hluk z lodí, který by mohl negativně ovlivňovat hledání potravy. Právě to by mohlo být cílem budoucího výzkumu, dodávají autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 9 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 12 hhodinami

Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.
před 14 hhodinami

V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.
před 18 hhodinami

Včelstva na severu Moravy postihl mor

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
před 18 hhodinami

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 19 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
31. 7. 2025

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
31. 7. 2025
Načítání...