Kosatky trpí hladem, ubývá jim přirozená kořist, varuje výzkum

Podle nové studie Univerzity Britské Kolumbie nemá ohrožená populace kosatek jižních dostatek potravy, a to už od roku 2018. Úbytek lososů nezastavilo ani omezení komerčního lovu v polovině 90. let. Kosatky tak strádají.

Kosatky žijící u amerických břehů trpěly z posledních čtyřiceti let už šest roků takzvaným energetickým deficitem. To znamená, že energie, kterou získávají z potravy, je menší než ta, kterou vydávají. Tři z těchto šesti let přitom připadají na poslední roky, tedy na období 2018 až 2020.

„Vzhledem k tomu, že populace kosatek jižních je tak ohrožená, je tento druh výzkumu velmi důležitý,“ říká hlavní autorka Fanny Coutureová. „Jak kosatky, tak lososi čavyča, jejich hlavní kořist, jsou pro západní pobřeží Kanady důležitými, vlastně až ikonickými druhy. Studium toho, co se s populací děje, může pomoci nabídnout řešení jak pro jižní populaci, tak v budoucnosti potenciálně i pro ty další,“ dodává.

Jižní populace kosatek měla v říjnu 2021 už jen pouhých 73 kusů, severním kosatkám se naopak dařilo a bylo jich přibližně 300 jedinců. Studie předpokládají, že růst populace těch žijících jižně může být brzděn nedostatkem potravy.

Vědci v této nové práci analyzovali, jaký vliv měly na početnost kosatek změny v populacích několika druhů lososů v letech 1970 až 2020.

Studie použila odhadovaný pokles početnosti a velikosti lososa čavyči, aby ukázala, že právě nižší dostupnost těchto ryb pravděpodobně vedla k energetickému deficitu kosatek. „Roky, kdy měly nedostatek energie, jsou ty stejné roky, kdy bylo nejméně lososů a kdy současně kosatky nejvíce umíraly,“ uvádí autoři.

Pokles množství lososů souvisí s mnoha nejrůznějšími vlivy, včetně dopadů klimatických změn, větší náchylnosti k nemocem a lovu jinými živočichy.

Komerční lovce nahradili lachtani

Model, který vědci vytvořili, ukázal, že jižní populace kosatek dokázaly v případě nedostatku lososů čavyča přecházet na jiné druhy potravy. To je podle autorů pozitivní zpráva, která ukazuje, že kosatky jsou schopné se na tyto změny do jisté míry adaptovat.

Kanada komerční lov lososa čavyča koncem 90. let 20. století omezila poté, co ekologové zjistili, že se jeho populace rychle zmenšuje. „Úbytek ale pokračuje i přes výrazné omezení rybolovu. Jedním z velmi pravděpodobných důvodů je masivní nárůst početnosti lachtanů ušatých od poloviny 80. let 20. století. Tito lachtani nyní spotřebují více ryb než všechny druhy komerčního rybolovu v Britské Kolumbii dohromady,“ vysvětlují vědci. 

Mezi další faktory, které by mohly ovlivňovat dostupnost kořisti pro jižní kosatky, patří podmořský hluk z lodí, který by mohl negativně ovlivňovat hledání potravy. Právě to by mohlo být cílem budoucího výzkumu, dodávají autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 1 hhodinou

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 2 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
před 22 hhodinami

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
včera v 10:03

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...