Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně připravují návrh prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část světelného spektra.
Vědci chtějí teleskop využít k výzkumu kilonov, tedy srážek a splynutí neutronových hvězd provázených gravitačními vlnami a záblesky gama záření. Výzkum kilonov může přinést nové poznatky o vzniku prvků těžších než železo. „Mezi tyto prvky patří například zlato a platina,“ řekl vědecký koordinátor mise Norbert Werner.
Vesmírný dalekohled má být umístěn na malé družici s váhou kolem 150 kilogramů. Po detekci gravitačních vln se rychle natočí směrem, odkud vlny přicházejí. Pak začne kilonovu snímkovat v ultrafialové části světelného spektra, kterou zvládá jen málo současných dalekohledů. „Jedním z nich je Hubbleův vesmírný dalekohled, který je ale velký, a získat tam pozorovací čas je velmi drahé a těžko dostupné,“ uvedl Werner.
Projekt QUVIK vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU). Zatím je v přípravné fázi. Vědci nejprve zpracují detailní studii s přehledem technologií, které bude potřeba vyvinout, a zpřesněnými náklady. Nynější odhady se pohybují kolem 20 milionů eur (495 milionů korun). Od Evropské výzkumné agentury dostali na studii jeden rok, pak se rozhodne o dalších krocích.
Družice by se mohla na oběžnou dráhu dostat kolem roku 2027, uvedl Juraj Dudáš z VZLU. Do studie se zapojí také výzkumné centrum TOPTEC zaměřené na kosmickou optiku a společnost Pekasat, která navrhne komunikaci s družicí.
„Naším úkolem bude připravit pozemní segment na přenos velkého objemu dat z družice a zajistit téměř nepřetržitý kontakt mezi řídicím střediskem a družicí,“ uvedl šéf Pekasatu Michal Tulek.
Kromě kilonov má dalekohled umožnit pozorování planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce, dále pozorování supernov, hvězdokup nebo záření z jader galaxií. Kilonovy jsou ale podle Wernera priorita – skýtají značný potenciál nových odpovědí na fundamentální otázky vesmíru.
