WHO očekává, že v létě bude v Evropě velký počet nakažených koronavirem

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že evropské státy v létě budou mít vysoké počty nakažených koronavirem. Agentuře AFP to řekl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Mohou za to nové a nakažlivější subvarianty viru i zrušení pandemických opatření. Kluge také vyzval evropské státy, aby neomezovaly testování. Pro ochranu před vážnými příznaky nemoci covidu-19 je stále důležité očkování.

Denní přírůstky nakažených v Evropě se za poslední měsíc ztrojnásobily. Nejvyšší čísla vykazují například Portugalsko, Francie, Německo či Rakousko.

„Protože země v Evropě zrušily dříve zavedená opatření, bude se virus během léta rychle šířit,“ uvedl Kluge. Podle expertů za růst počtu nových případů infekce mohou i nové a nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron.

Kluge doufá, že díky úspěšnému očkování proti covidu v mnoha evropských zemích nárůst případů koronaviru nepovede k vážnější dopadům jako v předchozích fázích pandemie. „Naše doporučení stále platí,“ uvedl Kluge. WHO doporučuje izolaci nakažených, očkování proti covidu-19 a také nošení roušek a respirátorů v místech, kde je velký počet lidí. Dalším prvkem pro snížení rizika zahlcení nemocnic a růstu počtů úmrtí jsou opatření na ochranu rizikových skupin.

WHO také vyzývá evropské státy, aby neomezovaly testování. Některé to však už udělaly. „Virus ale nezmizí, když ho státy přestanou sledovat. I nadále infikuje lidi, mění se a zabíjí,“ uvedl Kluge.

Denní počet nakažených ve zhruba padesáti státech, které spadají pod evropskou pobočku WHO, v současnosti činí kolem 500 tisíc lidí denně, na konci května to bylo zhruba 150 tisíc lidí denně. Každý den umírá asi pět stovek nakažených, což je úroveň srovnatelná s létem roku 2020. V zimě přitom umíralo na čtyři tisíce až pět tisíc nakažených denně.

Situace v Česku

Růst počtu nových případů koronavirové infekce zaznamenává i Česká republika. V pondělí počet pozitivních testů přesáhl poprvé od začátku května tisícovku, od té doby zatím počet případů pod tisícovku nepoklesl. Současně se v tuzemsku ale jen velmi málo testuje – pozitivní je tedy asi každý čtvrtý test. Stoupá také počet hospitalizovaných s covidem: na začátku minulého měsíce to byla asi stovka lidí, teď je to přibližně dvojnásobek.

V Česku na rozdíl od některých sousedních zemí neplatí žádná z protiepidemických povinností, jako byly v minulých letech respirátory ve veřejné dopravě (ty jsou stále například v Německu) a v budovách nebo požadavky na negativní test při příchodu na hromadné akce. Kvůli růstu počtu případů ale nabádají lékaři, aby stát nezaváhal při přípravě na to, co by se mohlo stát letní vlnou epidemie.

„Očekávali jsme, že přijde letní vlna, a to zejména s tím, že se v západní Evropě objevily nové varianty viru. Máme výhodu, že je Česká republika vždy o trochu pozadu. Máme dva, tři a někdy i čtyři týdny času, abychom se připravili, abychom věděli, co nás čeká,“ apeloval předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 18 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.