WHO očekává, že v létě bude v Evropě velký počet nakažených koronavirem

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že evropské státy v létě budou mít vysoké počty nakažených koronavirem. Agentuře AFP to řekl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Mohou za to nové a nakažlivější subvarianty viru i zrušení pandemických opatření. Kluge také vyzval evropské státy, aby neomezovaly testování. Pro ochranu před vážnými příznaky nemoci covidu-19 je stále důležité očkování.

Denní přírůstky nakažených v Evropě se za poslední měsíc ztrojnásobily. Nejvyšší čísla vykazují například Portugalsko, Francie, Německo či Rakousko.

„Protože země v Evropě zrušily dříve zavedená opatření, bude se virus během léta rychle šířit,“ uvedl Kluge. Podle expertů za růst počtu nových případů infekce mohou i nové a nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron.

Kluge doufá, že díky úspěšnému očkování proti covidu v mnoha evropských zemích nárůst případů koronaviru nepovede k vážnější dopadům jako v předchozích fázích pandemie. „Naše doporučení stále platí,“ uvedl Kluge. WHO doporučuje izolaci nakažených, očkování proti covidu-19 a také nošení roušek a respirátorů v místech, kde je velký počet lidí. Dalším prvkem pro snížení rizika zahlcení nemocnic a růstu počtů úmrtí jsou opatření na ochranu rizikových skupin.

WHO také vyzývá evropské státy, aby neomezovaly testování. Některé to však už udělaly. „Virus ale nezmizí, když ho státy přestanou sledovat. I nadále infikuje lidi, mění se a zabíjí,“ uvedl Kluge.

Denní počet nakažených ve zhruba padesáti státech, které spadají pod evropskou pobočku WHO, v současnosti činí kolem 500 tisíc lidí denně, na konci května to bylo zhruba 150 tisíc lidí denně. Každý den umírá asi pět stovek nakažených, což je úroveň srovnatelná s létem roku 2020. V zimě přitom umíralo na čtyři tisíce až pět tisíc nakažených denně.

Situace v Česku

Růst počtu nových případů koronavirové infekce zaznamenává i Česká republika. V pondělí počet pozitivních testů přesáhl poprvé od začátku května tisícovku, od té doby zatím počet případů pod tisícovku nepoklesl. Současně se v tuzemsku ale jen velmi málo testuje – pozitivní je tedy asi každý čtvrtý test. Stoupá také počet hospitalizovaných s covidem: na začátku minulého měsíce to byla asi stovka lidí, teď je to přibližně dvojnásobek.

V Česku na rozdíl od některých sousedních zemí neplatí žádná z protiepidemických povinností, jako byly v minulých letech respirátory ve veřejné dopravě (ty jsou stále například v Německu) a v budovách nebo požadavky na negativní test při příchodu na hromadné akce. Kvůli růstu počtu případů ale nabádají lékaři, aby stát nezaváhal při přípravě na to, co by se mohlo stát letní vlnou epidemie.

„Očekávali jsme, že přijde letní vlna, a to zejména s tím, že se v západní Evropě objevily nové varianty viru. Máme výhodu, že je Česká republika vždy o trochu pozadu. Máme dva, tři a někdy i čtyři týdny času, abychom se připravili, abychom věděli, co nás čeká,“ apeloval předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 48 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...