Lymskou boreliózou už trpí nebo trpělo víc než 14 procent světové populace. Ukázala to rozsáhlá studie protilátek, která probíhala v celém světě. Vůbec nejohroženější jsou lidé ve střední a západní Evropě, zejména některé věkové a sociální skupiny.
Lymskou boreliózu mělo už 14 procent lidí na Zemi. Nejhůř postižená je střední Evropa
Infekce bakteriemi Borrelia burgdorferi sensu lato je obecně známá jako lymská borelióza. Jde o nejčastější nemoc přenášenou klíšťaty; obecně jsou klíšťata druhý nejčastější přenašeč škodlivých mikrobů, hned za komáry. Extrémně rozšířená jsou i v Česku, jak ukazuje například interaktivní mapa Přírodovědecké fakulty UK.
Typické je u této nákazy nejprve zarudnutí a silný otok v místě kousnutí klíštětem. Může se projevovat také horečkou, bolestí svalů či únavou. Tyto příznaky, připomínající chřipku, se však nemusejí objevovat ve všech případech.
Onemocnění se léčí antibiotiky. Pokud zůstává neléčeno, postihuje někdy nervovou soustavu, srdce či klouby. Na rozdíl od druhé významné nemoci přenášené klíšťaty, klíšťové encefalitidy, se proti lymské borelióze zatím nelze nechat očkovat.
- Lymská borelióza dostala své jméno podle toho, že byla poprvé diagnostikována jako samostatné onemocnění v roce 1975 v městě Lyme ve státě Connecticut.
- Původně byla mylně považována za juvenilní revmatoidní artritidu.
Všude včetně Antarktidy
Kvůli tomu, jak snadno se v moderním světě šíří klíšťata, dokázala borelióza zasáhnout téměř celý svět. Dosud ovšem neexistovala shoda v tom, jak je celosvětově rozšířená, ani v tom, jak moc je vlastně nebezpečná. A právě to se rozhodli změnit autoři nového výzkumu, který vyšel v odborném žurnálu BMJ Global Health.
Vědci prohledali hlavní výzkumné databáze a z celkového počtu 4196 studií publikovaných na toto téma do konce roku 2021, vybrali 137 nejlepších. Celkem tedy nakonec analyzovali údaje o 158 287 lidech.
Analýza dat odhalila, že po celém světě má protilátky proti borelióze průměrně 14,5 procent lidí. Tři oblasti v tom ale vynikají:
- střední Evropa: 21 procent,
- východní Asie: 16 procent,
- západní Evropa: 13,5 procent.
Naopak nejméně jsou zasažené oblasti Karibik (2 procenta), jižní Asie (3 procenta) a Oceánie (5,5 procent). Jediným kontinentem, který zatím tato nemoc nezasáhla, je Antarktida, a to přesto, že tam klíšťata žijí.
- Vědcům se podařilo prokázat, že klíště alkouní se šíří i mezi tučňáky oslími, kteří žijí v některých oblastech Antarktidy.
Vědci využili standardizovanou metodologii, která je citlivá a dostatečně přesná. Navrhují, aby právě tato metoda byla v budoucnu u boreliózy využívána standardně a nahradila ostatní, které se neukázaly tak užitečnými.
Bude hůř
„Naše výsledky ukazují, že přítomnost protilátek byla v letech 2010 až 2021 vyšší než v letech 2001 až 2010,“ píší autoři studie.
Příčiny pro tuto nepříznivou změnu jsou složité a zřejmě značně různorodé. Mezi možná vysvětlení patří ekologické změny a faktory, jako jsou delší léta a teplejší zimy, nižší srážky, migrace zvířat, fragmentace orné půdy a více času stráveného venku s domácími zvířaty, uvádějí. V řadě těchto faktorů se odrážejí dopady klimatických změn, které umožňují klíšťatům snadněji se šířit do oblastí, kde jim podmínky původně přály hůř.
Autoři studie uznávají, že pro delší srovnání jim chybí dostatek dat – v minulosti se totiž tato nemoc nesledovala zdaleka tak intenzivně jako nyní. Současně ze získaných dat nebyli schopní posoudit, jak získání protilátek pomáhá proti další nákaze, v tomto ohledu byly údaje v databázích zcela nedostatečné. Právě to by podle nich mělo být cílem budoucích výzkumů.
V závěru vědci konstatují: „Odhadovaná celosvětová zasaženost boreliózou je relativně vysoká. Nemoc je široce rozšířeným infekčním onemocněním, ale celosvětově se mu nevěnuje velká pozornost.“ Za nejohroženější skupinu označují muže ve věku nad padesát let, kteří žijí ve venkovských oblastech. Tam se totiž také nejvíc vyskytují klíšťata.
Kdy bude vakcína?
Vědci už několik let hledají možnost, jak této nemoci předcházet. Na světě existuje i látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze. Parazitologové z českobudějovického Biologického centra AV ČR už roku 2020 otestovali nadějnou látku, jejíž úspěšnost proti boreliím vykazuje stoprocentní účinnost.
Výsledky vyšly na začátku května v prestižním odborném časopisu NPJ Vaccines (Nature Partner Journals). Očkovací látku vyvinul přední americký farmaceutický koncern Sanofi a pro její otestování na evropském klíštěti Ixodes ricinus si vybral právě české vědce z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Nová očkovací látka navazuje na dřívější americkou vakcínu. „První vakcína na lymskou boreliózu byla založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Byla to jednoduchá molekula, která měla řadu vedlejších účinků, zabírala jen na jeden druh borelie a byla použitelná jen v Americe, kde se tento druh borelie v klíšťatech vyskytuje,“ vysvětlil parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR.
Dnes je známo 21 druhů borelií, mají různé povrchové proteiny, a navíc tyto povrchové proteiny při přesunu z klíštěte do těla člověka mění, jako by převlékaly kabát. Farmaceutická firma proto vylepšila strukturu očkovací látky – bylo vytvořeno jádro molekuly, na které jsou navázané různé povrchové proteiny OspA.
„Nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Je to vakcína proti přenosu borelií, zafunguje velmi brzy, hned když borelie přecházejí z klíštěte do člověka,“ popsal Radek Šíma. Imunitní systém, který je vytrénovaný očkovací látkou, okamžitě rozpozná borelie v těle a zlikviduje je. „Zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ dodává parazitolog.
Analýza v laboratořích Parazitologického ústavu prokázala stoprocentní účinnost očkovací látky na evropském klíštěti (Ixodes ricinus). Vědci látku testovali na myších, zatím ne na lidech. Bohužel jejich nadějný výzkum přerušila pandemie covidu, která přenesla pozornost na nemoc, která představovala pro veřejné zdraví větší hrozbu.