Vysocí lidé čelí jiným zdravotním problémům než malí. Nová studie popsala rozdíly

Rozsáhlý výzkum posoudil, jak člověka a jeho zdraví ovlivňuje jeho vzrůst. Výsledky jsou velmi nejednoznačné, podle autorů se nedá říct, že by na tom byli vysocí lidé zdravotně lépe nebo hůř. U řady konkrétních oblastí jsou ale rozdíly významné.

Podle výzkumu, který vedl Sridharan Raghavan z Rocky Mountain Regional VA Medical Center v USA, vzrůst člověka nejen zvyšuje, ale i snižuje riziko různých onemocnění. Výsledky vyšly v odborném časopise PLOS Genetics.

Výška je faktorem spojeným s řadou běžných onemocnění – od srdečních chorob až po rakovinu. Vědci se ale tentokrát snažili zjistit, jestli je riziková opravdu přímo výška, případně nízký vzrůst, anebo jestli za tyto problémy mohou jiné faktory, jež jsou se vzrůstem spojené, například výživa a socioekonomický status.

V této studii se proto vědci snažili tyto zkreslující faktory odstranit a zkoumali zvlášť souvislosti mezi různými nemocemi a skutečnou výškou člověka – a zvlášť souvislosti s jeho předpokládaným vzrůstem na základě genetických předpokladů. Bylo to nesmírně náročné, protože obě tyto oblasti jsou intenzivně propojené.

Tým použil údaje z programu VA Million Veteran Program, což je obrovská americká databáze genetických a zdravotních informací více než 200 tisíc dospělých bělochů a více než 50 tisíc dospělých černochů. Tento velmi dobře popsaný soubor dat v poslední době využívá řada studií, obsahuje totiž množství katalogizovaných informací, jež se dají využít k mnoha účelům.

Nová studie zkoumala v této databázi údaje o více než tisíci zdravotních problémech a genetických znacích – tím se stala zatím nejrozsáhlejší prací o vzrůstu a chorobách.

Výsledky potvrzují starší předpoklady

Výsledky potvrdily předchozí závěry, které se již v minulosti objevily v menších studiích. Tím hlavním je, že vysoká postava je spojena s vyšším rizikem fibrilace síní a křečových žil, ale současně s nižším rizikem ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu.

Autoři ale navíc odhalili i nové souvislosti mezi vyšší postavou a vyšším rizikem periferní neuropatie, tedy nemoci způsobené poškozením nervů na končetinách. Vysocí lidé častěji trpí také kožními a kostními problémy, jako jsou třeba vředy na nohou a chodidlech.

Vědci se na základě tohoto výzkumu domnívají, že výška může být dříve neznámým rizikovým faktorem pro několik velmi běžných zdravotních neduhů. Upozornili ale, že k objasnění některých zjištění je zapotřebí mnohem hlubšího výzkumu, který se podívá na některé konkrétní nemoci a také se pokusí studovat tento fenomén na rozmanitějším vzorku, než jsou vysloužilí američtí vojáci.

„Našli jsme důkazy, že výška dospělého člověka může mít vliv na více než sto klinických problémů, včetně několika stavů spojených se zhoršenou kvalitou života,“ dodal Raghavan.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 15 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 19 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 22 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 23 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...