Vysocí lidé čelí jiným zdravotním problémům než malí. Nová studie popsala rozdíly

Rozsáhlý výzkum posoudil, jak člověka a jeho zdraví ovlivňuje jeho vzrůst. Výsledky jsou velmi nejednoznačné, podle autorů se nedá říct, že by na tom byli vysocí lidé zdravotně lépe nebo hůř. U řady konkrétních oblastí jsou ale rozdíly významné.

Podle výzkumu, který vedl Sridharan Raghavan z Rocky Mountain Regional VA Medical Center v USA, vzrůst člověka nejen zvyšuje, ale i snižuje riziko různých onemocnění. Výsledky vyšly v odborném časopise PLOS Genetics.

Výška je faktorem spojeným s řadou běžných onemocnění – od srdečních chorob až po rakovinu. Vědci se ale tentokrát snažili zjistit, jestli je riziková opravdu přímo výška, případně nízký vzrůst, anebo jestli za tyto problémy mohou jiné faktory, jež jsou se vzrůstem spojené, například výživa a socioekonomický status.

V této studii se proto vědci snažili tyto zkreslující faktory odstranit a zkoumali zvlášť souvislosti mezi různými nemocemi a skutečnou výškou člověka – a zvlášť souvislosti s jeho předpokládaným vzrůstem na základě genetických předpokladů. Bylo to nesmírně náročné, protože obě tyto oblasti jsou intenzivně propojené.

Tým použil údaje z programu VA Million Veteran Program, což je obrovská americká databáze genetických a zdravotních informací více než 200 tisíc dospělých bělochů a více než 50 tisíc dospělých černochů. Tento velmi dobře popsaný soubor dat v poslední době využívá řada studií, obsahuje totiž množství katalogizovaných informací, jež se dají využít k mnoha účelům.

Nová studie zkoumala v této databázi údaje o více než tisíci zdravotních problémech a genetických znacích – tím se stala zatím nejrozsáhlejší prací o vzrůstu a chorobách.

Výsledky potvrzují starší předpoklady

Výsledky potvrdily předchozí závěry, které se již v minulosti objevily v menších studiích. Tím hlavním je, že vysoká postava je spojena s vyšším rizikem fibrilace síní a křečových žil, ale současně s nižším rizikem ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu.

Autoři ale navíc odhalili i nové souvislosti mezi vyšší postavou a vyšším rizikem periferní neuropatie, tedy nemoci způsobené poškozením nervů na končetinách. Vysocí lidé častěji trpí také kožními a kostními problémy, jako jsou třeba vředy na nohou a chodidlech.

Vědci se na základě tohoto výzkumu domnívají, že výška může být dříve neznámým rizikovým faktorem pro několik velmi běžných zdravotních neduhů. Upozornili ale, že k objasnění některých zjištění je zapotřebí mnohem hlubšího výzkumu, který se podívá na některé konkrétní nemoci a také se pokusí studovat tento fenomén na rozmanitějším vzorku, než jsou vysloužilí američtí vojáci.

„Našli jsme důkazy, že výška dospělého člověka může mít vliv na více než sto klinických problémů, včetně několika stavů spojených se zhoršenou kvalitou života,“ dodal Raghavan.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 14 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
včera v 13:15

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
včera v 12:53

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
včera v 11:24

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
včera v 10:49

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
včera v 07:02

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...