Vysocí lidé čelí jiným zdravotním problémům než malí. Nová studie popsala rozdíly

Rozsáhlý výzkum posoudil, jak člověka a jeho zdraví ovlivňuje jeho vzrůst. Výsledky jsou velmi nejednoznačné, podle autorů se nedá říct, že by na tom byli vysocí lidé zdravotně lépe nebo hůř. U řady konkrétních oblastí jsou ale rozdíly významné.

Podle výzkumu, který vedl Sridharan Raghavan z Rocky Mountain Regional VA Medical Center v USA, vzrůst člověka nejen zvyšuje, ale i snižuje riziko různých onemocnění. Výsledky vyšly v odborném časopise PLOS Genetics.

Výška je faktorem spojeným s řadou běžných onemocnění – od srdečních chorob až po rakovinu. Vědci se ale tentokrát snažili zjistit, jestli je riziková opravdu přímo výška, případně nízký vzrůst, anebo jestli za tyto problémy mohou jiné faktory, jež jsou se vzrůstem spojené, například výživa a socioekonomický status.

V této studii se proto vědci snažili tyto zkreslující faktory odstranit a zkoumali zvlášť souvislosti mezi různými nemocemi a skutečnou výškou člověka – a zvlášť souvislosti s jeho předpokládaným vzrůstem na základě genetických předpokladů. Bylo to nesmírně náročné, protože obě tyto oblasti jsou intenzivně propojené.

Tým použil údaje z programu VA Million Veteran Program, což je obrovská americká databáze genetických a zdravotních informací více než 200 tisíc dospělých bělochů a více než 50 tisíc dospělých černochů. Tento velmi dobře popsaný soubor dat v poslední době využívá řada studií, obsahuje totiž množství katalogizovaných informací, jež se dají využít k mnoha účelům.

Nová studie zkoumala v této databázi údaje o více než tisíci zdravotních problémech a genetických znacích – tím se stala zatím nejrozsáhlejší prací o vzrůstu a chorobách.

Výsledky potvrzují starší předpoklady

Výsledky potvrdily předchozí závěry, které se již v minulosti objevily v menších studiích. Tím hlavním je, že vysoká postava je spojena s vyšším rizikem fibrilace síní a křečových žil, ale současně s nižším rizikem ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu.

Autoři ale navíc odhalili i nové souvislosti mezi vyšší postavou a vyšším rizikem periferní neuropatie, tedy nemoci způsobené poškozením nervů na končetinách. Vysocí lidé častěji trpí také kožními a kostními problémy, jako jsou třeba vředy na nohou a chodidlech.

Vědci se na základě tohoto výzkumu domnívají, že výška může být dříve neznámým rizikovým faktorem pro několik velmi běžných zdravotních neduhů. Upozornili ale, že k objasnění některých zjištění je zapotřebí mnohem hlubšího výzkumu, který se podívá na některé konkrétní nemoci a také se pokusí studovat tento fenomén na rozmanitějším vzorku, než jsou vysloužilí američtí vojáci.

„Našli jsme důkazy, že výška dospělého člověka může mít vliv na více než sto klinických problémů, včetně několika stavů spojených se zhoršenou kvalitou života,“ dodal Raghavan.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 1 hhodinou

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 2 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 3 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 6 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 7 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 7 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 23 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
včera v 12:11
Načítání...