Vědci z centra pro zoonózy na univerzitě v Uppsale identifikovali nový koronavirus, který napadá zvířata. Jejich studie přibližně 260 norníků rudých odchycených v okolí Grimsö ukázala, že virus je u těchto hlodavců značně rozšířený.
„V letech 2015 až 2017 jsme u 3,4 procenta norníků pravidelně nacházeli virus, kterému jsme říkali ,Grimsö Virus‘. To by naznačovalo, že virus je u nich rozšířený a běžný,“ vysvětluje virolog Åke Lundkvist z univerzity v Uppsale, který výzkum vedl.
Jeho tým sleduje zoonotické viry, tedy viry, které se objevují u zvířat a mají potenciál přenášet se na člověka. Je to důležité, protože právě koronaviry se mezi druhy přenášejí velmi snadno. Například SARS-CoV a MERS pocházejí od netopýrů, běžné sezonní koronaviry HCoV-OC43 a HCoV-HKU1 se zase na člověka zřejmě rozšířily z hlodavců, jako jsou krysy, myši a hraboši. Původ koronaviru SARS-CoV-2 zatím není jasný, ale také on zřejmě pochází od netopýrů.
Cílem nového výzkumu je rozšířit znalosti virů a vyvinout metody, které mohou účinně omezit výskyt velkých ohnisek virů a zabránit tak přenosu infekce ze zvířat na člověka.
Ve studii, která vyšla v časopise Viruses, zkoumali Švédové norníky rudé odchycené v okolí Grimsö v okrese Örebro v letech 2015 až 2017 a testovali je na přítomnost koronavirů. Pomocí metody sekvenování RNA identifikovali nový koronavirus známý zatím pod označením „Grimsö Virus“, který patří do rodiny betakoronavirů – je tedy blízký příbuzný SARS-CoV, MERS a SARS-CoV-2.
„Stále nevíme, jaké potenciální hrozby může virus Grimsö představovat pro veřejné zdraví. Na základě našich pozorování a znalosti předchozích koronavirů zjištěných mezi norníky ale máme dobrý důvod pokračovat ve sledování koronavirů mezi volně žijícími hlodavci,“ dodává profesor Åke Lundkvist.
Hlodavci přenášejí spoustu nemocí, jež mohou nakazit i člověka, například hantaviry nebo tularemii. Protože žijí v těsné blízkosti člověka, hrají klíčovou roli při šíření infekčních onemocnění, v minulosti například stáli za pandemiemi moru.
V posledních letech došlo k nárůstu infekčních onemocnění, která jsou s malými savci, jako jsou hlodavci, s vysokou pravděpodobnosti spojená – v Česku jsou to například výše uvedené hantaviry. Výzkum ekologie těchto hostitelských zvířat je proto nezbytnou součástí práce při prevenci budoucích ohnisek.
Norník rudý je jedním z nejběžnějších hlodavců v Evropě. Předchozí studie zjistily, že mezi těmito zvířaty v zemích, jako je Spojené království, Polsko, Francie a Německo, koluje rovnou několik koronavirů. Norníci se vyskytují také prakticky na celém území České republiky – od nížin po hřebeny hor, kde vystupují i nad horní hranici lesa.
