Planetární obrana dokázala včas najít asteroid, který by mohl ohrozit Zemi. Experiment zcela uspěl

Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila.

Asteroid Apophis astronomové objevili v roce 2004 a původně ho vyhodnotili jako planetku, u níž je značná pravděpodobnost, že v roce 2029 nebo později narazí do Země. Na základě dalších měření provedených během několika blízkých přiblížení jeho dráhu zpřesnili, a teď už vědí, že po dobu nejbližších nejméně sto let nepředstavuje žádné nebezpečí – současně ale mohl posloužit pro velice specifické cvičení.

Když se Apophis mezi prosincem 2020 a březnem 2021 naposled přiblížil Zemi, využili toho experti na planetární obranu, aby si natrénovali reakci na případné reálné nebezpečí z vesmíru. Aby bylo cvičení realističtější, Centrum pro malé planety (MPC) předstíralo, že jde o neznámý asteroid – a to tak, že jeho nové pozorování nespojovalo s jeho předchozími pozorováními.

Srovnání Apophisu s Ještědem a Žižkovskou věží
Zdroj: Wikimedia Commons

Naslepo, od začátku

Výsledky cvičení vyšly v odborném časopise The Planetary Science Journal na konci května.

Vše začalo 4. prosince 2020, kdy se planetka začala na obloze zjasňovat. Tehdy provedla sonda Catalina Sky Survey v Arizoně financovaná NASA první detekci a ohlásila její polohu na obloze do Minor Planet Center.

Protože pro účely tohoto cvičení neexistoval žádný předchozí záznam o Apophisu, byla planetka zaznamenána jako zcela nová. Následovaly další detekce ze systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) se sídlem na Havaji, který financuje NASA, a ze systému Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System).

Když se Apophis dostal do zorného pole mise NASA NEOWISE, MPC propojil svá pozorování s pozorováními provedenými pozemními přehlídkovými dalekohledy a ukázal pohyb planetky po obloze. Dne 23. prosince MPC oznámilo objev „nové“ blízkozemní planetky. Účastníci cvičení rychle shromáždili další měření k posouzení její dráhy a toho, zda by mohla narazit do Země. 

„Přestože jsme věděli, že ve skutečnosti Apophis v roce 2029 na Zemi nedopadne, začínali jsme od začátku – s pouhými několika dny astrometrických dat z průzkumných teleskopů – a existovaly velké nejistoty v dráze objektu, které teoreticky umožňovaly dopad v tomto roce,“ popsal situaci Davide Farnocchia, který vedl výpočty pro určení dráhy pro Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) JPL.

Během těsného přiblížení asteroidu v březnu 2021 použili astronomové JPL k jeho snímkování a přesnému měření rychlosti a vzdálenosti radar Goldstone Solar System Radar v Kalifornii. Tato pozorování v kombinaci s měřeními z jiných observatoří umožnila astronomům upřesnit dráhu a vyloučit pro účely cvičení dopad do roku 2029. A navíc potvrdili, že neexistuje možnost dopadu na nejbližších sto let.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlídač v kosmu

Zásadní data poskytla astronomům sonda NEOWISE, která obíhá vysoko nad zemskou atmosférou. Odeslala na Zemi výsledky pozorování Apophisu v infračerveném spektru, která by ze Země nebyla možná, protože vlhkost v zemské atmosféře pohlcuje světlo těchto vlnových délek.

„Nezávislá infračervená data získaná z vesmíru výrazně prospěla výsledkům tohoto cvičení,“ uvedli vědci. „NEOWISE byl schopen potvrdit znovuobjevení Apophisu a zároveň rychle shromáždit cenné informace, které mohly být využity při hodnocení planetární obrany, jako je jeho velikost, tvar a dokonce i informace o jeho složení a vlastnostech.“

Díky lepšímu pochopení velikosti asteroidu pak mohli zúčastnění vědci z Amesova výzkumného střediska NASA v Silicon Valley v Kalifornii také odhadnout energii dopadu, kterou by asteroid jako Apophis uvolnil. Mohli pak simulovat pás realistických míst dopadu na zemský povrch, který by v reálné situaci pomohl s případnou evakuací z těch nejvíce ohrožených míst.

„Vidět, jak se komunita planetární obrany během posledního těsného přiblížení Apophisu spojila, bylo úžasné,“ řekl Michael Kelley z oddělení planetární vědy NASA. „Dokonce i během pandemie, kdy bylo mnoho účastníků cvičení nuceno pracovat na dálku, jsme dokázali detekovat, sledovat a dozvědět se víc o potenciálním nebezpečí s velkou efektivitou. Cvičení bylo mimořádně úspěšné.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 2 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 5 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 7 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 7 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 10 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 11 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 11 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
včera v 14:36
Načítání...