Planetární obrana dokázala včas najít asteroid, který by mohl ohrozit Zemi. Experiment zcela uspěl

Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila.

Asteroid Apophis astronomové objevili v roce 2004 a původně ho vyhodnotili jako planetku, u níž je značná pravděpodobnost, že v roce 2029 nebo později narazí do Země. Na základě dalších měření provedených během několika blízkých přiblížení jeho dráhu zpřesnili, a teď už vědí, že po dobu nejbližších nejméně sto let nepředstavuje žádné nebezpečí – současně ale mohl posloužit pro velice specifické cvičení.

Když se Apophis mezi prosincem 2020 a březnem 2021 naposled přiblížil Zemi, využili toho experti na planetární obranu, aby si natrénovali reakci na případné reálné nebezpečí z vesmíru. Aby bylo cvičení realističtější, Centrum pro malé planety (MPC) předstíralo, že jde o neznámý asteroid – a to tak, že jeho nové pozorování nespojovalo s jeho předchozími pozorováními.

Srovnání Apophisu s Ještědem a Žižkovskou věží
Zdroj: Wikimedia Commons

Naslepo, od začátku

Výsledky cvičení vyšly v odborném časopise The Planetary Science Journal na konci května.

Vše začalo 4. prosince 2020, kdy se planetka začala na obloze zjasňovat. Tehdy provedla sonda Catalina Sky Survey v Arizoně financovaná NASA první detekci a ohlásila její polohu na obloze do Minor Planet Center.

Protože pro účely tohoto cvičení neexistoval žádný předchozí záznam o Apophisu, byla planetka zaznamenána jako zcela nová. Následovaly další detekce ze systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) se sídlem na Havaji, který financuje NASA, a ze systému Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System).

Když se Apophis dostal do zorného pole mise NASA NEOWISE, MPC propojil svá pozorování s pozorováními provedenými pozemními přehlídkovými dalekohledy a ukázal pohyb planetky po obloze. Dne 23. prosince MPC oznámilo objev „nové“ blízkozemní planetky. Účastníci cvičení rychle shromáždili další měření k posouzení její dráhy a toho, zda by mohla narazit do Země. 

„Přestože jsme věděli, že ve skutečnosti Apophis v roce 2029 na Zemi nedopadne, začínali jsme od začátku – s pouhými několika dny astrometrických dat z průzkumných teleskopů – a existovaly velké nejistoty v dráze objektu, které teoreticky umožňovaly dopad v tomto roce,“ popsal situaci Davide Farnocchia, který vedl výpočty pro určení dráhy pro Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) JPL.

Během těsného přiblížení asteroidu v březnu 2021 použili astronomové JPL k jeho snímkování a přesnému měření rychlosti a vzdálenosti radar Goldstone Solar System Radar v Kalifornii. Tato pozorování v kombinaci s měřeními z jiných observatoří umožnila astronomům upřesnit dráhu a vyloučit pro účely cvičení dopad do roku 2029. A navíc potvrdili, že neexistuje možnost dopadu na nejbližších sto let.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlídač v kosmu

Zásadní data poskytla astronomům sonda NEOWISE, která obíhá vysoko nad zemskou atmosférou. Odeslala na Zemi výsledky pozorování Apophisu v infračerveném spektru, která by ze Země nebyla možná, protože vlhkost v zemské atmosféře pohlcuje světlo těchto vlnových délek.

„Nezávislá infračervená data získaná z vesmíru výrazně prospěla výsledkům tohoto cvičení,“ uvedli vědci. „NEOWISE byl schopen potvrdit znovuobjevení Apophisu a zároveň rychle shromáždit cenné informace, které mohly být využity při hodnocení planetární obrany, jako je jeho velikost, tvar a dokonce i informace o jeho složení a vlastnostech.“

Díky lepšímu pochopení velikosti asteroidu pak mohli zúčastnění vědci z Amesova výzkumného střediska NASA v Silicon Valley v Kalifornii také odhadnout energii dopadu, kterou by asteroid jako Apophis uvolnil. Mohli pak simulovat pás realistických míst dopadu na zemský povrch, který by v reálné situaci pomohl s případnou evakuací z těch nejvíce ohrožených míst.

„Vidět, jak se komunita planetární obrany během posledního těsného přiblížení Apophisu spojila, bylo úžasné,“ řekl Michael Kelley z oddělení planetární vědy NASA. „Dokonce i během pandemie, kdy bylo mnoho účastníků cvičení nuceno pracovat na dálku, jsme dokázali detekovat, sledovat a dozvědět se víc o potenciálním nebezpečí s velkou efektivitou. Cvičení bylo mimořádně úspěšné.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 8 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 9 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 15 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 15 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.