Planetární obrana dokázala včas najít asteroid, který by mohl ohrozit Zemi. Experiment zcela uspěl

Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila.

Asteroid Apophis astronomové objevili v roce 2004 a původně ho vyhodnotili jako planetku, u níž je značná pravděpodobnost, že v roce 2029 nebo později narazí do Země. Na základě dalších měření provedených během několika blízkých přiblížení jeho dráhu zpřesnili, a teď už vědí, že po dobu nejbližších nejméně sto let nepředstavuje žádné nebezpečí – současně ale mohl posloužit pro velice specifické cvičení.

Když se Apophis mezi prosincem 2020 a březnem 2021 naposled přiblížil Zemi, využili toho experti na planetární obranu, aby si natrénovali reakci na případné reálné nebezpečí z vesmíru. Aby bylo cvičení realističtější, Centrum pro malé planety (MPC) předstíralo, že jde o neznámý asteroid – a to tak, že jeho nové pozorování nespojovalo s jeho předchozími pozorováními.

Srovnání Apophisu s Ještědem a Žižkovskou věží
Zdroj: Wikimedia Commons

Naslepo, od začátku

Výsledky cvičení vyšly v odborném časopise The Planetary Science Journal na konci května.

Vše začalo 4. prosince 2020, kdy se planetka začala na obloze zjasňovat. Tehdy provedla sonda Catalina Sky Survey v Arizoně financovaná NASA první detekci a ohlásila její polohu na obloze do Minor Planet Center.

Protože pro účely tohoto cvičení neexistoval žádný předchozí záznam o Apophisu, byla planetka zaznamenána jako zcela nová. Následovaly další detekce ze systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) se sídlem na Havaji, který financuje NASA, a ze systému Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System).

Když se Apophis dostal do zorného pole mise NASA NEOWISE, MPC propojil svá pozorování s pozorováními provedenými pozemními přehlídkovými dalekohledy a ukázal pohyb planetky po obloze. Dne 23. prosince MPC oznámilo objev „nové“ blízkozemní planetky. Účastníci cvičení rychle shromáždili další měření k posouzení její dráhy a toho, zda by mohla narazit do Země. 

„Přestože jsme věděli, že ve skutečnosti Apophis v roce 2029 na Zemi nedopadne, začínali jsme od začátku – s pouhými několika dny astrometrických dat z průzkumných teleskopů – a existovaly velké nejistoty v dráze objektu, které teoreticky umožňovaly dopad v tomto roce,“ popsal situaci Davide Farnocchia, který vedl výpočty pro určení dráhy pro Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) JPL.

Během těsného přiblížení asteroidu v březnu 2021 použili astronomové JPL k jeho snímkování a přesnému měření rychlosti a vzdálenosti radar Goldstone Solar System Radar v Kalifornii. Tato pozorování v kombinaci s měřeními z jiných observatoří umožnila astronomům upřesnit dráhu a vyloučit pro účely cvičení dopad do roku 2029. A navíc potvrdili, že neexistuje možnost dopadu na nejbližších sto let.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlídač v kosmu

Zásadní data poskytla astronomům sonda NEOWISE, která obíhá vysoko nad zemskou atmosférou. Odeslala na Zemi výsledky pozorování Apophisu v infračerveném spektru, která by ze Země nebyla možná, protože vlhkost v zemské atmosféře pohlcuje světlo těchto vlnových délek.

„Nezávislá infračervená data získaná z vesmíru výrazně prospěla výsledkům tohoto cvičení,“ uvedli vědci. „NEOWISE byl schopen potvrdit znovuobjevení Apophisu a zároveň rychle shromáždit cenné informace, které mohly být využity při hodnocení planetární obrany, jako je jeho velikost, tvar a dokonce i informace o jeho složení a vlastnostech.“

Díky lepšímu pochopení velikosti asteroidu pak mohli zúčastnění vědci z Amesova výzkumného střediska NASA v Silicon Valley v Kalifornii také odhadnout energii dopadu, kterou by asteroid jako Apophis uvolnil. Mohli pak simulovat pás realistických míst dopadu na zemský povrch, který by v reálné situaci pomohl s případnou evakuací z těch nejvíce ohrožených míst.

„Vidět, jak se komunita planetární obrany během posledního těsného přiblížení Apophisu spojila, bylo úžasné,“ řekl Michael Kelley z oddělení planetární vědy NASA. „Dokonce i během pandemie, kdy bylo mnoho účastníků cvičení nuceno pracovat na dálku, jsme dokázali detekovat, sledovat a dozvědět se víc o potenciálním nebezpečí s velkou efektivitou. Cvičení bylo mimořádně úspěšné.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 9 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...