Stačilo třicet let a polovina ledovců je pryč. Výzkum popsal změny v tropické části And

Ledovce v tropické části jihoamerických And se za posledních třicet let zmenšily téměř o polovinu, vyplývá ze studie skupiny MapBiomas, na níž se podíleli experti z Brazílie či Peru. K bezprecedentnímu úbytku ledovců podle nich přispěly klimatické změny i rozsáhlejší požáry v Amazonii.

Od roku 1990 do roku 2020 se podle této studie zmenšila plocha ledovců ve sledované oblasti And o 42 procent. Největší část ledovců v tomto regionu připadá na Peru a Bolívii, menší procento pak na Ekvádor, Kolumbii, Venezuelu a Chile.

„Tento bezprecedentní nárůst úbytku ledovců může být přičítán klimatickým změnám i neklimatickým faktorům, jako je větší výskyt lesních požárů v posledních letech v Amazonii. Při nich vzniká černý uhlík, který může urychlit tání,“ uvádí studie.

MapBiomas je brazilská iniciativa, jíž se účastní nevládní organizace, univerzity i firmy a která se věnuje mapování změn zemského povrchu v Jižní Americe, zejména v Brazílii a Amazonii.

„Úbytek ledovců ovlivňuje ekosystémy, zemědělství, zásobování vodou, výrobu elektřiny a v důsledku i cestovní ruch, a může tak mít důsledky nejen ekologické, ale pro místní obyvatele i ekonomické a kulturní,“ uvedl jeden z autorů studie Efrain Turpo. 

OSN už roku 2019 varovala, že pokud bude současný trend pokračovat, některé ledovce v nižších nadmořských výškách tropických And by mohly do konce století ztratit 78 až 97 procent svého objemu, což by snížilo dostupné zdroje sladké vody v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...