NASA: Víme o pěti tisících planetách mimo Sluneční soustavu, miliardy jich na objev ale teprve čekají

Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici pěti tisíc, oznámila americká vesmírná agentura NASA. První se přitom našla teprve před třiceti lety.

Není to tak dávno, co jsme žili ve vesmíru s malým počtem známých planet, které všechny obíhaly jenom kolem našeho Slunce. Stačilo ale jen pár desítek let a obraz kosmu se úplně změnil. V současné době je potvrzena existence pěti tisíc planet mimo naši Sluneční soustavu.

Pětitisícovka padla 21. března, kdy do Archivu exoplanet NASA přibyla nejnovější várka 65 těchto objektů – tedy planet mimo naši sluneční rodinu. Archiv zaznamenává objevy exoplanet, které jsou doložené po publikování v recenzovaných vědeckých pracích a které byly potvrzeny pomocí více detekčních metod nebo analytických technik.

Mezi dosud nalezenými planetami jsou malé pevné světy podobné Zemi, plynní obři mnohonásobně větší než Jupiter a také „horké Jupitery“ – masivní žhavá tělesa na blízkých oběžných drahách kolem svých hvězd. Existují i „super-Země“, což jsou velké planety s pevným povrchem, ale také „mini-Neptuny“, tedy menší verze Neptunu z naší soustavy.

Existují také planety obíhající kolem dvou hvězd najednou a planety obíhající kolem zhroucených zbytků mrtvých hvězd – pestrost vesmírných světů je podle astronomomů ohromná.

„Není to jenom číslo,“ říká Jessie Christiansenová, vedoucí archivu NASA Exoplanet Science Institute na Caltechu v Pasadeně. „Každá z nich je nový svět, úplně nová planeta. Jsem nadšená z každé z nich, protože o nich nic nevíme.“

Miliardy neznámých světů

Přesto známe pouhý zlomek exoplanet, které v kosmu existují. Jen v naší galaxii se pravděpodobně nacházejí stovky miliard takových těles. První z nich se podařilo odhalit teprve roku 1992, kdy vědci objevili nové podivné světy obíhající kolem ještě podivnější hvězdy. Jednalo se o typ neutronové hvězdy známý jako pulsar, což je rychle rotující hvězda  která pulzuje milisekundovými záblesky spalujícího záření. Měření nepatrných změn v načasování pulzů umožnilo vědcům odhalit planety na oběžné dráze kolem pulzaru.

Nález pouhých tří planet kolem této rotující hvězdy v podstatě otevřel dveře dalším objevům, popisuje Alexander Wolszczan, hlavní autor článku, který před třiceti lety odhalil první potvrzené planety mimo naši Sluneční soustavu.

„Pokud můžete najít planety kolem neutronové hvězdy, musí být planety v podstatě všude,“ řekl Wolszczan. „Ten proces, při němž vznikají nové planety, musí být velmi robustní.“

Wolszczan, který stále pátrá po exoplanetách jako profesor na Penn State, říká, že ve skutečnosti právě nyní otevíráme úplně novou éru objevů, která přesáhne pouhé přidávání nových planet na seznam.

Družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), vypuštěná v roce 2018, pokračuje v objevování nových exoplanet. Brzy ale budou astronomům k dispozici výkonné dalekohledy nové generace a jejich vysoce citlivé přístroje, například teleskop Jamese Webba. Tyto přístroje by měly být schopné nejen hledat planety, ale také poznat, jestli na nich existuje inteligentní život a technologické civilizace.

Tento úkol nebude ležet jen na plecích Webbova teleskopu. Vesmírný teleskop Nancy Grace, jehož start se očekává v roce 2027, bude pomocí různých metod provádět nové objevy exoplanet. Mise ESA (Evropské kosmické agentury) ARIEL, která odstartuje v roce 2029, bude pozorovat atmosféry exoplanet. Část technologie NASA na její palubě, nazvaná CASE, zase pomůže zaměřit se na mraky a mlhy na exoplanetách.

„Podle mého názoru je nevyhnutelné, že někde najdeme nějaký druh života – s největší pravděpodobností nějaký primitivní druh,“ řekl Wolszczan. Podle něj je detekce samotného života už jenom otázkou času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...