NASA: Víme o pěti tisících planetách mimo Sluneční soustavu, miliardy jich na objev ale teprve čekají

Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici pěti tisíc, oznámila americká vesmírná agentura NASA. První se přitom našla teprve před třiceti lety.

Není to tak dávno, co jsme žili ve vesmíru s malým počtem známých planet, které všechny obíhaly jenom kolem našeho Slunce. Stačilo ale jen pár desítek let a obraz kosmu se úplně změnil. V současné době je potvrzena existence pěti tisíc planet mimo naši Sluneční soustavu.

Pětitisícovka padla 21. března, kdy do Archivu exoplanet NASA přibyla nejnovější várka 65 těchto objektů – tedy planet mimo naši sluneční rodinu. Archiv zaznamenává objevy exoplanet, které jsou doložené po publikování v recenzovaných vědeckých pracích a které byly potvrzeny pomocí více detekčních metod nebo analytických technik.

Mezi dosud nalezenými planetami jsou malé pevné světy podobné Zemi, plynní obři mnohonásobně větší než Jupiter a také „horké Jupitery“ – masivní žhavá tělesa na blízkých oběžných drahách kolem svých hvězd. Existují i „super-Země“, což jsou velké planety s pevným povrchem, ale také „mini-Neptuny“, tedy menší verze Neptunu z naší soustavy.

Existují také planety obíhající kolem dvou hvězd najednou a planety obíhající kolem zhroucených zbytků mrtvých hvězd – pestrost vesmírných světů je podle astronomomů ohromná.

„Není to jenom číslo,“ říká Jessie Christiansenová, vedoucí archivu NASA Exoplanet Science Institute na Caltechu v Pasadeně. „Každá z nich je nový svět, úplně nová planeta. Jsem nadšená z každé z nich, protože o nich nic nevíme.“

Miliardy neznámých světů

Přesto známe pouhý zlomek exoplanet, které v kosmu existují. Jen v naší galaxii se pravděpodobně nacházejí stovky miliard takových těles. První z nich se podařilo odhalit teprve roku 1992, kdy vědci objevili nové podivné světy obíhající kolem ještě podivnější hvězdy. Jednalo se o typ neutronové hvězdy známý jako pulsar, což je rychle rotující hvězda  která pulzuje milisekundovými záblesky spalujícího záření. Měření nepatrných změn v načasování pulzů umožnilo vědcům odhalit planety na oběžné dráze kolem pulzaru.

Nález pouhých tří planet kolem této rotující hvězdy v podstatě otevřel dveře dalším objevům, popisuje Alexander Wolszczan, hlavní autor článku, který před třiceti lety odhalil první potvrzené planety mimo naši Sluneční soustavu.

„Pokud můžete najít planety kolem neutronové hvězdy, musí být planety v podstatě všude,“ řekl Wolszczan. „Ten proces, při němž vznikají nové planety, musí být velmi robustní.“

Wolszczan, který stále pátrá po exoplanetách jako profesor na Penn State, říká, že ve skutečnosti právě nyní otevíráme úplně novou éru objevů, která přesáhne pouhé přidávání nových planet na seznam.

Družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), vypuštěná v roce 2018, pokračuje v objevování nových exoplanet. Brzy ale budou astronomům k dispozici výkonné dalekohledy nové generace a jejich vysoce citlivé přístroje, například teleskop Jamese Webba. Tyto přístroje by měly být schopné nejen hledat planety, ale také poznat, jestli na nich existuje inteligentní život a technologické civilizace.

Tento úkol nebude ležet jen na plecích Webbova teleskopu. Vesmírný teleskop Nancy Grace, jehož start se očekává v roce 2027, bude pomocí různých metod provádět nové objevy exoplanet. Mise ESA (Evropské kosmické agentury) ARIEL, která odstartuje v roce 2029, bude pozorovat atmosféry exoplanet. Část technologie NASA na její palubě, nazvaná CASE, zase pomůže zaměřit se na mraky a mlhy na exoplanetách.

„Podle mého názoru je nevyhnutelné, že někde najdeme nějaký druh života – s největší pravděpodobností nějaký primitivní druh,“ řekl Wolszczan. Podle něj je detekce samotného života už jenom otázkou času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 8 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 9 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 10 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 10 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.