O víkendu zasáhla Zemi planetka. Její dopad se díky českým astronomům podařilo předpovědět

V noci z pátku na sobotu vstoupil do zemské atmosféry malý asteroid, který těsně před půlnocí narazil do naší planety někde v moři nedaleko Islandu. Těleso měřilo asi tři metry, takže srážka nezpůsobila žádné škody, pozoruhodné ale je, že se dopad podařil předpovědět. Něco takového se zatím stalo jen zcela výjimečně. Astronomové věděli, že je na kolizním kurzu, a přesně spočítali, kde a kdy k nárazu dojde.

Už asi dvě hodiny před dopadem planetky oznámil její objev maďarský astronom Krisztián Sárneczky z observatoře Piszkéstető. Nahlásil ho do mezinárodního střediska Minor Planet Center v Cambridge, které se zaměřuje na polohy malých nebeských těles. To na něj zase hned upozornilo mezinárodní síť observatoří.

Jako jedna z prvních na světě a jediná ze sítě ESA pro blízkozemní asteroidy planetku zaznamenala jihočeská Observatoř Kleť, konkrétně astronom Miloš Tichý. Přesně změřené polohy tělesa zamířily z Kleti okamžitě zpět do světa – další výpočty potvrdily, že dosud neznámý malý asteroid míří přímo k Zemi.

  • Observatoř Kleť funguje jako evropská kosmická hlídka, která se podílí na monitorování potenciálně nebezpečných asteroidů v okolí naší planety.
  • Používá k tomu KLENOT, druhý největší dalekohled v České republice o
    průměru hlavního zrcadla 1,06 metru.

Systém NASA „Scout“ pro vyhodnocování nebezpečí dopadu pak na základě těchto prvních měření vypočítal trajektorii letu planetky, která dostala jméno 2022 EB5. Jakmile systém Scout určil, že 2022 EB5 zasáhne zemskou atmosféru, upozornil Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) a Koordinační úřad NASA pro planetární obranu a označil objekt na webové stránce Scout, aby informoval komunitu pozorovatelů.

„Když Scout poprvé identifikoval objekt jako impaktor (těleso, které narazí do Země), měl k dispozici pouze čtrnáct pozorování z jedné observatoře v průběhu čtyřiceti minut. Byli jsme ale schopni určit místa možného dopadu, která se původně rozprostírala od západního Grónska až po pobřeží Norska,“ řekl navigační inženýr Davide Farnocchia, který se podílel na vývoji systému Scout. „Jak asteroid sledovalo více observatoří, naše výpočty jeho trajektorie a místa dopadu se zpřesnily,“ dodal.

Scout určil, že 2022 EB5 vstoupí do atmosféry jihozápadně od norského ostrova Jan Mayen, který se nachází téměř 470 kilometrů od východního pobřeží Grónska a severovýchodně od Islandu. Objekt 2022 EB5 opravdu vstoupil do atmosféry přesně tak, jak předpověděl Scout. A později infrazvukové detektory potvrdily, že také k dopadu do oceánu došlo v předpovězeném čase. 

Na základě pozorování asteroidu při jeho přibližování k Zemi a energie naměřené infrazvukovými detektory v době dopadu se odhaduje, že planetka 2022 EB5 měla velikost asi dva až tři metry. Drobné asteroidy této velikosti jsou už dost jasné na to, aby se je podařilo objevit i několik hodin před dopadem nebo před velmi těsným přiblížením k Zemi. Jsou mnohem menší než objekty, jejichž detekcí a varováním před nimi je pověřen Úřad pro koordinaci planetární obrany NASA – tedy tělesa, která mohou způsobit lidem opravdu vážné škody.

„Drobných asteroidů, jako je 2022 EB5, je mnoho a do atmosféry narážejí poměrně často – zhruba každých deset měsíců. Ale jen velmi málo z těchto planetek bylo ve vesmíru detekováno a před dopadem intenzivně pozorováno. Hlavně proto, že jsou až do posledních hodin velmi slabé a dalekohled musí pozorovat právě to správné místo na obloze ve správný čas, aby byla planetka detekována,“ uvedl ředitel Centra pro studium blízkozemních objektů Paul Chodas.

Větší asteroid s nebezpečným potenciálem dopadu by byl objeven mnohem dále od Země, upozorňuje americká vesmírná agentura NASA. Jejím cílem je sledovat takové asteroidy a vypočítat jejich dráhy, aby bylo možné s mnohaletým předstihem předvídat potenciální srážku. Tato reálná událost s velmi malým asteroidem ale byla pro komunitu vědců, kteří před tímto problémem planetu chrání, skvělou možností vyzkoušet si v praxi svoje schopnosti a dodala jim jistotu, že modely jsou opravdu schopné informovat o potenciálním přiblížení nebezpečnějšího vesmírného objektu.

Planetární obrana zafungovala

2022 EB5 je teprve pátým malým asteroidem, který byl detekován ve vesmíru ještě před dopadem do zemské atmosféry. Prvním asteroidem, který byl objeven a sledován dlouho před dopadem na Zemi, byl 2008 TC3, který vstoupil do atmosféry nad Súdánem v říjnu 2008. Tento asi čtyři metry velký asteroid se rozpadl v atmosféře a rozptýlil nad Núbijskou pouští stovky malých meteoritů. I na pozorování tohoto tělesa se podílela Observatoř Kleť.  

Astronomové věří, že s tím, jak se průzkumy stávají sofistikovanějšími a citlivějšími, bude více těchto neškodných objektů detekováno ještě před vstupem do atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 16 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 17 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 22 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 23 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.