O víkendu zasáhla Zemi planetka. Její dopad se díky českým astronomům podařilo předpovědět

V noci z pátku na sobotu vstoupil do zemské atmosféry malý asteroid, který těsně před půlnocí narazil do naší planety někde v moři nedaleko Islandu. Těleso měřilo asi tři metry, takže srážka nezpůsobila žádné škody, pozoruhodné ale je, že se dopad podařil předpovědět. Něco takového se zatím stalo jen zcela výjimečně. Astronomové věděli, že je na kolizním kurzu, a přesně spočítali, kde a kdy k nárazu dojde.

Už asi dvě hodiny před dopadem planetky oznámil její objev maďarský astronom Krisztián Sárneczky z observatoře Piszkéstető. Nahlásil ho do mezinárodního střediska Minor Planet Center v Cambridge, které se zaměřuje na polohy malých nebeských těles. To na něj zase hned upozornilo mezinárodní síť observatoří.

Jako jedna z prvních na světě a jediná ze sítě ESA pro blízkozemní asteroidy planetku zaznamenala jihočeská Observatoř Kleť, konkrétně astronom Miloš Tichý. Přesně změřené polohy tělesa zamířily z Kleti okamžitě zpět do světa – další výpočty potvrdily, že dosud neznámý malý asteroid míří přímo k Zemi.

  • Observatoř Kleť funguje jako evropská kosmická hlídka, která se podílí na monitorování potenciálně nebezpečných asteroidů v okolí naší planety.
  • Používá k tomu KLENOT, druhý největší dalekohled v České republice o
    průměru hlavního zrcadla 1,06 metru.

Systém NASA „Scout“ pro vyhodnocování nebezpečí dopadu pak na základě těchto prvních měření vypočítal trajektorii letu planetky, která dostala jméno 2022 EB5. Jakmile systém Scout určil, že 2022 EB5 zasáhne zemskou atmosféru, upozornil Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) a Koordinační úřad NASA pro planetární obranu a označil objekt na webové stránce Scout, aby informoval komunitu pozorovatelů.

„Když Scout poprvé identifikoval objekt jako impaktor (těleso, které narazí do Země), měl k dispozici pouze čtrnáct pozorování z jedné observatoře v průběhu čtyřiceti minut. Byli jsme ale schopni určit místa možného dopadu, která se původně rozprostírala od západního Grónska až po pobřeží Norska,“ řekl navigační inženýr Davide Farnocchia, který se podílel na vývoji systému Scout. „Jak asteroid sledovalo více observatoří, naše výpočty jeho trajektorie a místa dopadu se zpřesnily,“ dodal.

Scout určil, že 2022 EB5 vstoupí do atmosféry jihozápadně od norského ostrova Jan Mayen, který se nachází téměř 470 kilometrů od východního pobřeží Grónska a severovýchodně od Islandu. Objekt 2022 EB5 opravdu vstoupil do atmosféry přesně tak, jak předpověděl Scout. A později infrazvukové detektory potvrdily, že také k dopadu do oceánu došlo v předpovězeném čase. 

Na základě pozorování asteroidu při jeho přibližování k Zemi a energie naměřené infrazvukovými detektory v době dopadu se odhaduje, že planetka 2022 EB5 měla velikost asi dva až tři metry. Drobné asteroidy této velikosti jsou už dost jasné na to, aby se je podařilo objevit i několik hodin před dopadem nebo před velmi těsným přiblížením k Zemi. Jsou mnohem menší než objekty, jejichž detekcí a varováním před nimi je pověřen Úřad pro koordinaci planetární obrany NASA – tedy tělesa, která mohou způsobit lidem opravdu vážné škody.

„Drobných asteroidů, jako je 2022 EB5, je mnoho a do atmosféry narážejí poměrně často – zhruba každých deset měsíců. Ale jen velmi málo z těchto planetek bylo ve vesmíru detekováno a před dopadem intenzivně pozorováno. Hlavně proto, že jsou až do posledních hodin velmi slabé a dalekohled musí pozorovat právě to správné místo na obloze ve správný čas, aby byla planetka detekována,“ uvedl ředitel Centra pro studium blízkozemních objektů Paul Chodas.

Větší asteroid s nebezpečným potenciálem dopadu by byl objeven mnohem dále od Země, upozorňuje americká vesmírná agentura NASA. Jejím cílem je sledovat takové asteroidy a vypočítat jejich dráhy, aby bylo možné s mnohaletým předstihem předvídat potenciální srážku. Tato reálná událost s velmi malým asteroidem ale byla pro komunitu vědců, kteří před tímto problémem planetu chrání, skvělou možností vyzkoušet si v praxi svoje schopnosti a dodala jim jistotu, že modely jsou opravdu schopné informovat o potenciálním přiblížení nebezpečnějšího vesmírného objektu.

Planetární obrana zafungovala

2022 EB5 je teprve pátým malým asteroidem, který byl detekován ve vesmíru ještě před dopadem do zemské atmosféry. Prvním asteroidem, který byl objeven a sledován dlouho před dopadem na Zemi, byl 2008 TC3, který vstoupil do atmosféry nad Súdánem v říjnu 2008. Tento asi čtyři metry velký asteroid se rozpadl v atmosféře a rozptýlil nad Núbijskou pouští stovky malých meteoritů. I na pozorování tohoto tělesa se podílela Observatoř Kleť.  

Astronomové věří, že s tím, jak se průzkumy stávají sofistikovanějšími a citlivějšími, bude více těchto neškodných objektů detekováno ještě před vstupem do atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 1 hhodinou

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 14 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.