Čeští egyptologové našli stovky nádob použitých při mumifikaci

Čeští egyptologové objevili v egyptské lokalitě Abúsír téměř čtyři sta nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Podle egyptologa Miroslava Bárty jde o největší mumifikační nález známý ze starého Egypta a tým jeho dalším výzkumem stráví několik let.

V Abúsíru působí čeští egyptologové od přelomu 50. a 60. let minulého století a stáli za významnými nálezy. Zmíněné nádoby našli v západní části archeologické koncese v Abúsíru, v blízkosti pyramid takzvaných slunečních králů Staré říše.

Zatím největší objevený mumifikační depozit v Egyptě byl uložený v jediné šachtě s rozměry přibližně pět krát pět krát 15 metrů. Uvnitř šachty bylo ve 14 vrstvách nad sebou pečlivě uloženo více než 370 velkých keramických zásobnic připomínajících amfory. V nich byly uchovány menší nádoby, předměty a suroviny využité při mumifikaci majitele hrobky, k níž depozit patřil.

Kanopy (nádoby na vnitřnosti vyňaté z těla během balzamování zesnulého) nalezené v nově objeveném mumifikačním depozitu v Abúsíru. Hieroglyfické texty na nich zapsané uvádějí jako jejich majitele jistého Wahibre-meri-Neita
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Vrchní vrstva netypicky obsahovala kromě několika zásobnic také čtyři nepoužité vápencové kanopy. Tyto nádoby, uzavřené víky v podobě hlav čtyř ochranných božstev, sloužily k uchování vnitřností obřadně vyjmutých z těla zesnulého během balzamovacího rituálu. Podle hieroglyfických textů na nich zapsaných, která jsou magickými zaříkáváními, byl majitelem tohoto mumifikačního depozitu jistý Wahibre-meri-Neit, syn paní Irturut.

Místo spojené s celebritou

„Přestože známe řadu významných hodnostářů nesoucích jméno Wahibre-meri-Neit z této doby, žádného zatím není možné identifikovat s majitelem objevených kanop. Podle velikosti tohoto mumifikačního depozitu, a především podle rozměrů k němu přiléhající hrobky, můžeme usuzovat na to, že majitelem hrobky – a tedy i objeveného depozitu – musel být jeden z nejvyšších hodnostářů své doby, podobně jako jeho nejbližší sousedé na pohřebišti: slavný admirál Vedžahorresnet a generál Menechibneko,“ uvedl k objevu Ladislav Bareš, odborník na historii a kulturu Egypta v prvním tisíciletí před naším letopočtem.

Jedna z vrstev zásobnic obsahujících zbytky po provedené mumifikaci uložených v mumifikačním depozitu dosud neprozkoumané šachtové hrobky v Abúsíru
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Čeští egyptologové plánují letos navázat na archeologický výzkum odkrytím pohřební komory umístěné na dně velké centrální šachty. Mezitím budou pokračovat v analýzách nádob objevených v mumifikačním depozitu.

Nádoba ve tvaru připomínajícím hieroglyfickou značku „srdce“, která byla používána během balzamovacího obřadu a následně uchována v mumifikačním depozitu
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Šachtové pohřebiště v Abúsíru je unikátní z několika důvodů. Hrobky jsou obrovské, hluboké kolem dvaceti metrů, pohřebiště se datuje do pozdní doby staroegyptských dějin a fungovalo pouze asi padesát let.

Čeští egyptologové zde již kromě zmíněných hrobek odkryli v roce 1998 hrobku kněze Iufy. Představovala světovou senzaci, protože na dně objevili nevykradenou pohřební komoru. Výběr z předmětů z této hrobky byl nedávno představen na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu, která ukázala úspěchy české egyptologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 1 hhodinou

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 23 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...