Čeští egyptologové našli stovky nádob použitých při mumifikaci

Čeští egyptologové objevili v egyptské lokalitě Abúsír téměř čtyři sta nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Podle egyptologa Miroslava Bárty jde o největší mumifikační nález známý ze starého Egypta a tým jeho dalším výzkumem stráví několik let.

V Abúsíru působí čeští egyptologové od přelomu 50. a 60. let minulého století a stáli za významnými nálezy. Zmíněné nádoby našli v západní části archeologické koncese v Abúsíru, v blízkosti pyramid takzvaných slunečních králů Staré říše.

Zatím největší objevený mumifikační depozit v Egyptě byl uložený v jediné šachtě s rozměry přibližně pět krát pět krát 15 metrů. Uvnitř šachty bylo ve 14 vrstvách nad sebou pečlivě uloženo více než 370 velkých keramických zásobnic připomínajících amfory. V nich byly uchovány menší nádoby, předměty a suroviny využité při mumifikaci majitele hrobky, k níž depozit patřil.

Kanopy (nádoby na vnitřnosti vyňaté z těla během balzamování zesnulého) nalezené v nově objeveném mumifikačním depozitu v Abúsíru. Hieroglyfické texty na nich zapsané uvádějí jako jejich majitele jistého Wahibre-meri-Neita
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Vrchní vrstva netypicky obsahovala kromě několika zásobnic také čtyři nepoužité vápencové kanopy. Tyto nádoby, uzavřené víky v podobě hlav čtyř ochranných božstev, sloužily k uchování vnitřností obřadně vyjmutých z těla zesnulého během balzamovacího rituálu. Podle hieroglyfických textů na nich zapsaných, která jsou magickými zaříkáváními, byl majitelem tohoto mumifikačního depozitu jistý Wahibre-meri-Neit, syn paní Irturut.

Místo spojené s celebritou

„Přestože známe řadu významných hodnostářů nesoucích jméno Wahibre-meri-Neit z této doby, žádného zatím není možné identifikovat s majitelem objevených kanop. Podle velikosti tohoto mumifikačního depozitu, a především podle rozměrů k němu přiléhající hrobky, můžeme usuzovat na to, že majitelem hrobky – a tedy i objeveného depozitu – musel být jeden z nejvyšších hodnostářů své doby, podobně jako jeho nejbližší sousedé na pohřebišti: slavný admirál Vedžahorresnet a generál Menechibneko,“ uvedl k objevu Ladislav Bareš, odborník na historii a kulturu Egypta v prvním tisíciletí před naším letopočtem.

Jedna z vrstev zásobnic obsahujících zbytky po provedené mumifikaci uložených v mumifikačním depozitu dosud neprozkoumané šachtové hrobky v Abúsíru
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Čeští egyptologové plánují letos navázat na archeologický výzkum odkrytím pohřební komory umístěné na dně velké centrální šachty. Mezitím budou pokračovat v analýzách nádob objevených v mumifikačním depozitu.

Nádoba ve tvaru připomínajícím hieroglyfickou značku „srdce“, která byla používána během balzamovacího obřadu a následně uchována v mumifikačním depozitu
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Šachtové pohřebiště v Abúsíru je unikátní z několika důvodů. Hrobky jsou obrovské, hluboké kolem dvaceti metrů, pohřebiště se datuje do pozdní doby staroegyptských dějin a fungovalo pouze asi padesát let.

Čeští egyptologové zde již kromě zmíněných hrobek odkryli v roce 1998 hrobku kněze Iufy. Představovala světovou senzaci, protože na dně objevili nevykradenou pohřební komoru. Výběr z předmětů z této hrobky byl nedávno představen na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu, která ukázala úspěchy české egyptologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 10 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 16 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 17 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 19 hhodinami
Načítání...