Oceány se během roku 2021 rekordně oteplovaly. Nepomohl ani fenomén La Niňa

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Studii vědců z Itálie, USA a Číny zveřejnil časopis Advances in Atmospheric Sciences. Množství tepla, které oceány v roce 2021 přijaly, podle ní meziročně vzrostl o 14 zettajoulů. Světová spotřeba elektrické energie přitom tvoří zhruba 0,5 zettajoulu. Růst teploty oceánů je podle vědců významným ukazatelem změn klimatu.

„Oceánský tepelný obsah vytrvale stoupá a je to primárním ukazatelem změny klimatu vyvolané lidskou aktivitou,“ uvedl jeden z autorů a badatel Kevin Trenberth. 

Nejvyšší nárůst byl podle studie patrný v Atlantickém oceánu a v oceánech na jižní polokouli. Nárůst vědce o to více znepokojil, že v loňském roce se projevil fenomén La Niňa, který obvykle vede ke zmírnění tepla oceánů.

„Oceány absorbují většinu ohřevu způsobeného lidskými emisemi uhlíku,“ řekl autor článku Michael Mann, profesor atmosférických věd na Pensylvánské státní univerzitě. „Dokud nedosáhneme nulových emisí, bude toto ohřívání pokračovat a my budeme nadále překonávat rekordy v obsahu tepla v oceánech, jako tomu bylo loni. Lepší informovanost a pochopení oceánů jsou základem pro opatření v boji proti změně klimatu.“

Důsledky po celé planetě

Růst teplot oceánů má řadu negativních dopadů. Přispívá k častějšímu výskytu hurikánů, silných bouří a extrémních dešťů. Vyšší teploty také ohrožují řadu mořských živočichů, například korálové útesy. „Je také důležité zmínit, že oceány pohlcují zhruba třetinu oxidu uhličitého vypuštěného lidskými aktivitami, ale oteplování vod tuto schopnost snižuje, takže v atmosféře zůstává více CO2,“ uvedla Simona Simoncelliová z italského ústavu geofyziky (INGV).

Italští vědci také poukázali na to, že se rychle oteplují i vody ve Středozemním moři. Tepelný obsah se dostal v roce 2021 na maximum od doby, kdy se tato hodnota zkoumá. Současně badatelé provádí měření průměrné teploty v různých hloubkách. Zjistili, že se začaly rychleji oteplovat i hlubší vody. V průměru se za období 1999 až 2021 teploty vod zvýšily o 0,6 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...