Oceány se během roku 2021 rekordně oteplovaly. Nepomohl ani fenomén La Niňa

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Studii vědců z Itálie, USA a Číny zveřejnil časopis Advances in Atmospheric Sciences. Množství tepla, které oceány v roce 2021 přijaly, podle ní meziročně vzrostl o 14 zettajoulů. Světová spotřeba elektrické energie přitom tvoří zhruba 0,5 zettajoulu. Růst teploty oceánů je podle vědců významným ukazatelem změn klimatu.

„Oceánský tepelný obsah vytrvale stoupá a je to primárním ukazatelem změny klimatu vyvolané lidskou aktivitou,“ uvedl jeden z autorů a badatel Kevin Trenberth. 

Nejvyšší nárůst byl podle studie patrný v Atlantickém oceánu a v oceánech na jižní polokouli. Nárůst vědce o to více znepokojil, že v loňském roce se projevil fenomén La Niňa, který obvykle vede ke zmírnění tepla oceánů.

„Oceány absorbují většinu ohřevu způsobeného lidskými emisemi uhlíku,“ řekl autor článku Michael Mann, profesor atmosférických věd na Pensylvánské státní univerzitě. „Dokud nedosáhneme nulových emisí, bude toto ohřívání pokračovat a my budeme nadále překonávat rekordy v obsahu tepla v oceánech, jako tomu bylo loni. Lepší informovanost a pochopení oceánů jsou základem pro opatření v boji proti změně klimatu.“

Důsledky po celé planetě

Růst teplot oceánů má řadu negativních dopadů. Přispívá k častějšímu výskytu hurikánů, silných bouří a extrémních dešťů. Vyšší teploty také ohrožují řadu mořských živočichů, například korálové útesy. „Je také důležité zmínit, že oceány pohlcují zhruba třetinu oxidu uhličitého vypuštěného lidskými aktivitami, ale oteplování vod tuto schopnost snižuje, takže v atmosféře zůstává více CO2,“ uvedla Simona Simoncelliová z italského ústavu geofyziky (INGV).

Italští vědci také poukázali na to, že se rychle oteplují i vody ve Středozemním moři. Tepelný obsah se dostal v roce 2021 na maximum od doby, kdy se tato hodnota zkoumá. Současně badatelé provádí měření průměrné teploty v různých hloubkách. Zjistili, že se začaly rychleji oteplovat i hlubší vody. V průměru se za období 1999 až 2021 teploty vod zvýšily o 0,6 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 23 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
včera v 14:58

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
včera v 12:22
Načítání...