Kosmické záření by mohlo odhalit tajemství hrobky u terakotové armády

Přes dva tisíce let střežila tajemství mauzolea prvního čínského císaře Čchin Š'-chuanga jeho terakotová armáda. Díky nejmodernější technologii využívající kosmického záření by archeologové mohli brzy odhalit, jaké poklady byly pohřbeny společně s tímto vládcem.

Obrovské pohřebiště, které se nachází ve městě Si-an na severozápadě země, se rozkládá na ploše téměř sedmdesátkrát větší než takzvané Zakázané město. Jeho budování trvalo téměř čtyři desetiletí, pracovaly na něm stovky tisíc dělníků, ale nikdy nebylo zcela archeologicky odkryto.

V rozsáhlé nekropoli se nachází terakotová armáda, což jsou tisíce soch zobrazujících Čchinovu armádu postavenou, aby chránila císaře v posmrtném životě.

Kopání zakázáno. Zatím

Peking už dříve řekl, že nedovolí vykopat vnitřní komnaty památky patřící na seznam světového dědictví UNESCO, pokud nebude moci zaručit řádnou ochranu artefaktů. Čínská vláda už dlouho běduje nad ztrátou původních živých barev terakotových bojovníků po jejich prvním vykopání v sedmdesátých letech minulého století, v důsledku kterého byly vystaveny působení vlivů atmosféry.

Komora, v níž se nachází rakev s Čchin Š'-chuangem, zřejmě zůstává i po více než dvou tisíciletích neporušená. A vědci navrhují využití subatomárních částic (tedy částic menších než atom) zvaných miony ke zmapování vnitřku tohoto podzemního prostoru.

Miony vznikají při srážení kosmického záření s atomy v zemské atmosféře. Stejně jako rentgenové záření jsou absorbovány silnými a hustými objekty, ale procházejí lehčími materiály. Archeologové mohou pomocí mionových detektorů mapovat struktury a vyhledávat místa pro vykopávky pohřbených památek. Už dříve je využili při zkoumání pyramid, vulkánů a jeskyní.

„Čína má coby starobylá civilizace s dlouhou historií velké množství kulturních památek, které potřebují archeologický výzkum,“ říkají vědci z Pekingské pedagogické univerzity (BNU). „Pro neinvazivní odhalování vnitřní struktury některých velkých artefaktů, jako jsou císařské hrobky, mají tradiční geofyzikální metody používané v archeologii určitá omezení,“ konstatují. „Využití snímání absorpce mionů v archeologické oblasti může být důležitým doplňkem tradičních geofyzikálních metod,“ věří.

Neinvazivní výzkum

Skupina vědců použila existující archeologická data a zkušebně vybudovala a zakopala modely pohřební komory. Pod ně ukryla dva detektory. „Předběžné výsledky dokazují proveditelnost snímání absorpce mionů pro podzemní komoru v mauzoleu prvního císaře (dynastie) Čchin,“ píše se ve zprávě výzkumníků.

Ti-kchun Jang z Jižní vědecko-technologické univerzity v Šen-čenu řekl deníku South China Morning Post, že projekt je proveditelný. „Mionový detektor, který jsme postavili a používali při terénních pracích, je tak malý, že ho může nosit i dítě.“ Detektory podle něj musí být umístěny v patřičné hloubce, aniž by poškodily artefakty nad nimi. Získání dostatku dat pro analýzu nicméně podle něj bude trvat dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...