Americký úřad na několik hodin uzavřel letiště u hranic s Mexikem

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu brzy ráno SEČ oznámil, že na deset dní zastavuje veškerý provoz na letišti El Paso International, jež se nachází v blízkosti hranice s Mexikem. Nakonec ale vzdušný prostor nad ním už odpoledne téhož dne znovu otevřel. Uzávěru úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Agentury nejprve psaly, že důvodem byly drony mexických drogových kartelů, a později, že jím byl plán americké armády testovat laser k jejich sestřelování. Bílý dům byl dle agentury Reuters uzavřením letiště překvapen.

Původně úplné zastavení provozu podle prohlášení letiště mělo trvat do 21. února. Radnice města El Paso uvedla, že nařízení FAA se týká leteckého prostoru nad městem a sousední obcí Santa Teresa. Rozhodnutí úřadu bylo podle radnice vydané jen s krátkým varováním a zakazovalo všem civilním letadlům přelet nad touto částí vzdušného prostoru.

Podle prohlášení FAA z odpoledne už však nehrozí žádné nebezpečí pro komerční lety a všechny tak budou obnoveny.

Důvod uzavření

Uzavírku úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Reuters odpoledne s odvoláním na své zdroje informoval o dronech mexických kartelů, které přeletěly hranici, a o tom, že americké ministerstvo obrany podniklo akci, kterou je zneškodnilo. Na X o dronech a jejich zneškodnění psal i ministr dopravy Sean Duffy.

Později ale Reuters a AP uvedly, že náhlé a překvapivé uzavření vzdušného prostoru vyvolal plán Pentagonu využít laser k sestřelování dronů, které jsou v oblasti běžné. FAA, který se kvůli tomu podle AP dostal do sporu s ministerstvem obrany, měl obavu, aby laser nebyl nebezpečný pro civilní dopravu. Letecké omezení úřad dle Reuters zrušil, až když armáda souhlasila s dalšími bezpečnostními testy.

Laser Pentagon testuje na vojenském letišti Biggs Army Airfield, které se vzdušným přístavem El Paso International, jímž ročně projdou čtyři miliony cestujících, sousedí.

Postup úřadů při uzavírce letiště kritizovali někteří politici v Texasu.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ve středu na pravidelné tiskové konferenci podotkla, že její vláda nemá žádné informace o používání dronů na hranicích. Dodala, že je ochotná sdílet jakékoli informace se svým americkým sousedem.

El Paso těsně sousedí s městem Ciudad Juárez, které leží na mexické straně hranice. Americký prezident Donald Trump Mexiko kritizuje s tím, že nedostatečně bojuje s drogovými kartely. Dokonce naznačil, že by Spojené státy mohly podniknout údery na kartely na mexickém území, což Sheinbaumová odmítá. Stejně tak popírá, že by její vláda proti pašování drog nebojovala důsledně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...