Neočkovaní šíří covid třikrát víc než vakcinovaní, ukazují švýcarská data

Švýcarská pracovní skupina pro covid-19 zveřejnila na konci listopadu řadu statistických zjištění o přenosu viru SARS-CoV-2, která vycházejí z rozsáhlých dat v zemi. Nejvíc se soustředila na to, jak moc chrání očkování před přenosem viru na ostatní – výsledek je podle expertů optimistický.

Zásadním zjištěním této zprávy je, že v reálných podmínkách mají lidé, kteří nebyli proti covidu očkováni, třikrát vyšší pravděpodobnost, že nakazí ostatní, než ti, kdo vakcinaci podstoupili. Tato zpráva předcházela ve Švýcarsku rozhodnutí, zda v zemi provést přeočkování takzvaným boosterem, tedy posilující dávkou vakcíny.

Vědci se věnovali pouze lidem, kteří byli plně vakcinováni přípravkem firem Pfizer/BioNTech. Studie se zabývala především tím, jak jsou nakažliví očkovaní ve srovnání s lidmi bez vakcíny, nikoliv důvody. Přesto pracovní skupina uvedla, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že očkovaní mají nižší virovou nálož, případně jsou nakažliví kratší dobu.

Na základě těchto poznatků švýcarská pracovní skupina uvedla, že pokud by se zbývající populace nechala očkovat, mohlo by se v celé zemi zabránit nejméně deseti tisícovkám hospitalizací. Ve Švýcarsku má přitom alespoň jednou dávku vakcíny 67 procent populace. Pokud by se všichni nechali naočkovat i posilovací dávkou, pak by to zabránilo dalším deseti až dvaceti tisícům hospitalizací.

Mýtus o šíření

Zjištění o tom, jak moc chrání vakcína i proti přenosu nemoci, vyvrací jeden z nejrozšířenějších mýtů o viru, a sice že očkovaní i neočkovaní mají stejnou pravděpodobnost přenosu viru, a tedy i nákazy dalších osob.

Toto nepravdivé tvrzení bývá používáno jako důvod, proč jsou vakcíny neúčinné. Vychází ze starších studií, které se zabývaly pouze množstvím viru, který člověk vyměšuje. U varianty delta to opravdu může být podobné množství u očkovaného i neočkovaného. Jenže vakcinovaní mají jednak tento virus už mnohdy usmrcený, ale také ho vylučují mnohem kratší dobu. 

Nezávislá skupina radí vládě

Švýcarská národní vědecká pracovní skupina pro Covid-19 radí veřejným orgánům, jaké vhodné kroky je třeba přijmout během pandemie, ale nepřijímá přímo politická rozhodnutí.

Tento orgán se skládá z 25 vědců z příslušných specializovaných oborů, kteří se dobrovolně zapojili do programu. Jedním z jeho hlavních úkolů je od začátku pandemie vyvracet konspirační teorie a falešné zprávy o viru a pomáhat reakci vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
včera v 09:00

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...