Běžná bakterie připraví o život 150 tisíc dětí ročně. WHO vyzvala svět k vývoji vakcíny

Vědci z Velké Británie a ze Světové zdravotnické organizace (WHO) varují před běžnou a široce rozšířenou bakterií – může podle nich vážně poškodit těhotné a jejich děti. V nové zprávě zveřejněné tento týden expertní skupina uvedla, že se bakterie značně podceňuje: odhaduje, že infekce způsobené streptokokem skupiny B byly v loňském roce celosvětově spojeny se 46 tisíci mrtvě narozenými dětmi, 91 tisíci úmrtími novorozenců a více než půl milionem předčasných porodů. Tato čísla jsou podle odborníků natolik hrozivá, že WHO a její partneři vyzývají k vytvoření vakcíny pro matky, která by u nich tomuto bakteriálnímu onemocnění zabránila.

Streptokoky skupiny B jsou kulaté bakterie, které se obvykle shlukují do řetězců. Existuje sice sedm širokých skupin streptokokových bakterií, ale ve skupině B je jen jeden druh – Streptococcus agalactiae. Tyto bakterie se běžně vyskytují ve vnitřnostech až třetiny lidí (a také některých zvířat) a obvykle nezpůsobují žádné onemocnění.

Ale během těhotenství se mohou dostat do jiných částí těla, například do močových cest. A mohou se bohužel také přenést na plod v děloze nebo na novorozence během porodu či prvních týdnů života.

Infekce v močových cestách u rodičky mohou zvýšit riziko předčasného porodu, infekce placenty a plodové vody zase zvyšují riziko předčasného porodu, narození mrtvého dítěte, úmrtí novorozence a také pravděpodobnost vzniku vrozených vad u dítěte. U nakažených novorozenců mohou bakterie způsobit sepsi – rozsáhlý zánět, který zahltí organismus a může být pro dítě fatální.

Že je tato bakteriální nákaza nebezpečná a častá, se ví už delší dobu, ale až donedávna nebyla její hrozba kvantifikována. Teprve roku 2017 to udělali vědci z London School of Hygiene & Tropical Medicine, WHO a dalších institucí ve společném projektu. Odhadli, že přibližně 150 tisíc mrtvě narozených dětí a úmrtí novorozenců ročně lze přičíst právě streptokokovi skupiny B.

Největší dopad má bakterie v chudších zemích

Nová zpráva vypracovaná stejnými skupinami vědců je ale první, která popisuje dopad předčasných porodů – ty zvyšují nejen riziko úmrtí novorozenců, ale také dlouhodobých komplikací, jako je zpomalení vývoje a vrozené vady.

Autoři studie odhadují, že v roce 2020 se nákaza touto bakterií projevila přibližně u 20 milionů žen po celém světě – všechny byly tedy vystaveny hrozbě závažné infekce. Odhady počtu mrtvě narozených dětí a novorozenců v roce 2020 byly přibližně stejné jako v roce 2017. Vědci předpokládají, že infekce přispěly v roce 2020 také k 518 tisícům předčasných porodů. Bakterie napadly téměř 400 tisíc novorozenců; v důsledku toho se asi u 40 tisíc novorozenců projevila neurologická postižení. Podle studie byly nejhorší dopady v zemích s nízkými až středními příjmy, zejména v Africe.

„Tento nový výzkum ukazuje, že streptokok skupiny B je velkou a podceňovanou hrozbou pro přežití a pohodu novorozenců, která přináší devastující dopady pro tolik rodin na celém světě,“ uvedl Phillipp Lambach z WHO.

Očkování na počátku těhotenství

Těhotné, které mají pozitivní test na streptokoka, dostávají preventivně antibiotika, aby se zabránilo přenosu na novorozence. Tyto léky ale nejsou schopné zabránit většině případů porodů mrtvých dětí ani předčasných porodů spojených s touto infekcí – navíc mohou mít různě vážné vedlejší účinky.

Autoři zprávy uvádějí, že nejslibnějším dlouhodobým řešením tohoto problému by byla vakcína, která by se podávala nastávajícím matkám hned na počátku těhotenství. Odhadují, že účinná vakcína poskytovaná asi sedmdesáti procentům těhotných by zabránila přibližně 50 tisícům úmrtí a více než 170 tisícům předčasných porodů ročně. Takové očkování zatím přes desítky let výzkumů neexistuje, v současnosti se ale zkoumá několik slibných experimentálních kandidátů.

„Očkování matek by mohlo v následujících letech zachránit životy statisíců dětí. Teď nastal čas jednat a chránit ty nejzranitelnější vakcínou,“ uvedla v prohlášení WHO expertka na reprodukční medicínu Joy Lawnová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 16 mminutami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 2 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 20 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 23 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánovčera v 13:12

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55
Načítání...