Běžná bakterie připraví o život 150 tisíc dětí ročně. WHO vyzvala svět k vývoji vakcíny

Vědci z Velké Británie a ze Světové zdravotnické organizace (WHO) varují před běžnou a široce rozšířenou bakterií – může podle nich vážně poškodit těhotné a jejich děti. V nové zprávě zveřejněné tento týden expertní skupina uvedla, že se bakterie značně podceňuje: odhaduje, že infekce způsobené streptokokem skupiny B byly v loňském roce celosvětově spojeny se 46 tisíci mrtvě narozenými dětmi, 91 tisíci úmrtími novorozenců a více než půl milionem předčasných porodů. Tato čísla jsou podle odborníků natolik hrozivá, že WHO a její partneři vyzývají k vytvoření vakcíny pro matky, která by u nich tomuto bakteriálnímu onemocnění zabránila.

Streptokoky skupiny B jsou kulaté bakterie, které se obvykle shlukují do řetězců. Existuje sice sedm širokých skupin streptokokových bakterií, ale ve skupině B je jen jeden druh – Streptococcus agalactiae. Tyto bakterie se běžně vyskytují ve vnitřnostech až třetiny lidí (a také některých zvířat) a obvykle nezpůsobují žádné onemocnění.

Ale během těhotenství se mohou dostat do jiných částí těla, například do močových cest. A mohou se bohužel také přenést na plod v děloze nebo na novorozence během porodu či prvních týdnů života.

Infekce v močových cestách u rodičky mohou zvýšit riziko předčasného porodu, infekce placenty a plodové vody zase zvyšují riziko předčasného porodu, narození mrtvého dítěte, úmrtí novorozence a také pravděpodobnost vzniku vrozených vad u dítěte. U nakažených novorozenců mohou bakterie způsobit sepsi – rozsáhlý zánět, který zahltí organismus a může být pro dítě fatální.

Že je tato bakteriální nákaza nebezpečná a častá, se ví už delší dobu, ale až donedávna nebyla její hrozba kvantifikována. Teprve roku 2017 to udělali vědci z London School of Hygiene & Tropical Medicine, WHO a dalších institucí ve společném projektu. Odhadli, že přibližně 150 tisíc mrtvě narozených dětí a úmrtí novorozenců ročně lze přičíst právě streptokokovi skupiny B.

Největší dopad má bakterie v chudších zemích

Nová zpráva vypracovaná stejnými skupinami vědců je ale první, která popisuje dopad předčasných porodů – ty zvyšují nejen riziko úmrtí novorozenců, ale také dlouhodobých komplikací, jako je zpomalení vývoje a vrozené vady.

Autoři studie odhadují, že v roce 2020 se nákaza touto bakterií projevila přibližně u 20 milionů žen po celém světě – všechny byly tedy vystaveny hrozbě závažné infekce. Odhady počtu mrtvě narozených dětí a novorozenců v roce 2020 byly přibližně stejné jako v roce 2017. Vědci předpokládají, že infekce přispěly v roce 2020 také k 518 tisícům předčasných porodů. Bakterie napadly téměř 400 tisíc novorozenců; v důsledku toho se asi u 40 tisíc novorozenců projevila neurologická postižení. Podle studie byly nejhorší dopady v zemích s nízkými až středními příjmy, zejména v Africe.

„Tento nový výzkum ukazuje, že streptokok skupiny B je velkou a podceňovanou hrozbou pro přežití a pohodu novorozenců, která přináší devastující dopady pro tolik rodin na celém světě,“ uvedl Phillipp Lambach z WHO.

Očkování na počátku těhotenství

Těhotné, které mají pozitivní test na streptokoka, dostávají preventivně antibiotika, aby se zabránilo přenosu na novorozence. Tyto léky ale nejsou schopné zabránit většině případů porodů mrtvých dětí ani předčasných porodů spojených s touto infekcí – navíc mohou mít různě vážné vedlejší účinky.

Autoři zprávy uvádějí, že nejslibnějším dlouhodobým řešením tohoto problému by byla vakcína, která by se podávala nastávajícím matkám hned na počátku těhotenství. Odhadují, že účinná vakcína poskytovaná asi sedmdesáti procentům těhotných by zabránila přibližně 50 tisícům úmrtí a více než 170 tisícům předčasných porodů ročně. Takové očkování zatím přes desítky let výzkumů neexistuje, v současnosti se ale zkoumá několik slibných experimentálních kandidátů.

„Očkování matek by mohlo v následujících letech zachránit životy statisíců dětí. Teď nastal čas jednat a chránit ty nejzranitelnější vakcínou,“ uvedla v prohlášení WHO expertka na reprodukční medicínu Joy Lawnová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 8 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 14 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 14 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.