Měsíc bude mít brzy svůj internet. NASA schválila vesmírnou síť LunaNet

Americká vesmírná agentura NASA by chtěla už brzy přistát na Měsíci s lidkou misí. Do té doby ale potřebuje na přirozené družici vybudovat síť, která připomíná vlastnostmi i cílem pozemský internet.

Od doby, kdy astronauti v rámci programu Apollo naposledy vstoupili na Měsíc, uplynulo už půstoletí. Od té doby zaznamenal robotický průzkum vesmíru neuvěřitelný technický rozvoj a vědecké objevy. „Osobně“ se lidstvo na povrch Měsíce vrátí podle plánů až v roce 2024 v rámci programu Artemis.

Ale ještě než tam NASA lidi dopraví, chce na Měsíci vybudovat internetovou síť. Ta přesáhne nízkou oběžnou dráhu Země, a propojí tak Zemi, Měsíc a prostor mezi nimi v podobě jakési internetové superpavučiny. Síť by se měla jmenovat LunaNet.

Jejím hlavním cílem je poskytovat připojení a služby lunárním misím a zajišťovat osobní i vědeckou komunikaci mezi oběma kosmickými tělesy. Nápad i realizace vznikají v Goddardově středisku vesmírných letů NASA v Marylandu. Návrh architektury podobné internetu byl původně navržen už v roce 2019 v reakci na žádost o řešení komunikace a navigace pro malé družicové systémy kolem Měsíce. Ukázalo se ale, že nápad se dá ještě vylepšit a rozvést – a tak vznikla myšlenka měsíčního internetu.

NASA přinese internet na Měsíc

Základem LunaNetu je síť DTN (Delay/Disruption Tolerant Networking). Ta zajistí, aby data procházela sítí a dostala se k cíli, i když se setkají s možnými poruchami signálu.

Astronauti budou moci využívat LunaNet prostřednictvím mnoha uzlů a komunikovat s posádkou na Měsíci a v jeho okolí stejným způsobem, jakým se používá Wi-Fi na Zemi. Mise, jež budou tuto síť využívat, budou mít navíc přístup k polohovým a časovým koordinátům, což umožní astronautům i vozidlům orientovat se v členitém měsíčním terénu a vrátit se na základnu.

LunaNet bude také využívat přístroje pro měření vesmírného počasí – cílem je identifikovat potenciálně nebezpečné sluneční aktivity, jako jsou sluneční erupce, jež mohou ohrozit vybavení nebo životy astronautů. Díky tomuto novému spojení může být posádka včas varována.

Tato varování by měla být srovnatelná s těmi, která lidé na Zemi dostávají už nyní na svoje telefony v případě nebezpečného počasí. Zásadní funkcí bude také možnost pátrání a záchrany lidských životů na Měsíci v případě nějakých problémů.

Vědecké služby sítě LunaNet zase umožní využívat jejich rádiové a infračervené senzory k provádění měření, která pomohou výzkumníkům ze Země lépe porozumět tomu, jak Měsíc funguje.

Senzory prozkoumají vesmír

Výzkumníci by navíc mohli pomocí antén sítě LunaNet nahlížet do hlubokého vesmíru a hledat rádiové signály ze vzdálených nebeských objektů. Celkově možnosti této sítě poskytnou vědcům novou platformu pro testování řady teorií, což jim umožní zvětšit poznatky o vesmíru.

NASA už zveřejnila „Návrh specifikace interoperability sítě LunaNet“, čímž oficiálně zahájila  její vývoj. Očekává se, že se do projektu zapojí odborníci z celého světa.

Díky síti LunaNet získá vesmírná agentura větší přehled o vesmírné konektivitě a bude moci plánovat budoucí cesty na jiné světy. Vysláním týmů na Měsíc NASA buduje základy, které mají astronautům umožnit prozkoumat hluboký vesmír. Měsíc tak bude sloužit jako testovací základna pro technologie, které mohou lidstvu pomoct v cestě na Mars – a možná i dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...