Měsíc bude mít brzy svůj internet. NASA schválila vesmírnou síť LunaNet

Americká vesmírná agentura NASA by chtěla už brzy přistát na Měsíci s lidkou misí. Do té doby ale potřebuje na přirozené družici vybudovat síť, která připomíná vlastnostmi i cílem pozemský internet.

Od doby, kdy astronauti v rámci programu Apollo naposledy vstoupili na Měsíc, uplynulo už půstoletí. Od té doby zaznamenal robotický průzkum vesmíru neuvěřitelný technický rozvoj a vědecké objevy. „Osobně“ se lidstvo na povrch Měsíce vrátí podle plánů až v roce 2024 v rámci programu Artemis.

Ale ještě než tam NASA lidi dopraví, chce na Měsíci vybudovat internetovou síť. Ta přesáhne nízkou oběžnou dráhu Země, a propojí tak Zemi, Měsíc a prostor mezi nimi v podobě jakési internetové superpavučiny. Síť by se měla jmenovat LunaNet.

Jejím hlavním cílem je poskytovat připojení a služby lunárním misím a zajišťovat osobní i vědeckou komunikaci mezi oběma kosmickými tělesy. Nápad i realizace vznikají v Goddardově středisku vesmírných letů NASA v Marylandu. Návrh architektury podobné internetu byl původně navržen už v roce 2019 v reakci na žádost o řešení komunikace a navigace pro malé družicové systémy kolem Měsíce. Ukázalo se ale, že nápad se dá ještě vylepšit a rozvést – a tak vznikla myšlenka měsíčního internetu.

NASA přinese internet na Měsíc

Základem LunaNetu je síť DTN (Delay/Disruption Tolerant Networking). Ta zajistí, aby data procházela sítí a dostala se k cíli, i když se setkají s možnými poruchami signálu.

Astronauti budou moci využívat LunaNet prostřednictvím mnoha uzlů a komunikovat s posádkou na Měsíci a v jeho okolí stejným způsobem, jakým se používá Wi-Fi na Zemi. Mise, jež budou tuto síť využívat, budou mít navíc přístup k polohovým a časovým koordinátům, což umožní astronautům i vozidlům orientovat se v členitém měsíčním terénu a vrátit se na základnu.

LunaNet bude také využívat přístroje pro měření vesmírného počasí – cílem je identifikovat potenciálně nebezpečné sluneční aktivity, jako jsou sluneční erupce, jež mohou ohrozit vybavení nebo životy astronautů. Díky tomuto novému spojení může být posádka včas varována.

Tato varování by měla být srovnatelná s těmi, která lidé na Zemi dostávají už nyní na svoje telefony v případě nebezpečného počasí. Zásadní funkcí bude také možnost pátrání a záchrany lidských životů na Měsíci v případě nějakých problémů.

Vědecké služby sítě LunaNet zase umožní využívat jejich rádiové a infračervené senzory k provádění měření, která pomohou výzkumníkům ze Země lépe porozumět tomu, jak Měsíc funguje.

Senzory prozkoumají vesmír

Výzkumníci by navíc mohli pomocí antén sítě LunaNet nahlížet do hlubokého vesmíru a hledat rádiové signály ze vzdálených nebeských objektů. Celkově možnosti této sítě poskytnou vědcům novou platformu pro testování řady teorií, což jim umožní zvětšit poznatky o vesmíru.

NASA už zveřejnila „Návrh specifikace interoperability sítě LunaNet“, čímž oficiálně zahájila  její vývoj. Očekává se, že se do projektu zapojí odborníci z celého světa.

Díky síti LunaNet získá vesmírná agentura větší přehled o vesmírné konektivitě a bude moci plánovat budoucí cesty na jiné světy. Vysláním týmů na Měsíc NASA buduje základy, které mají astronautům umožnit prozkoumat hluboký vesmír. Měsíc tak bude sloužit jako testovací základna pro technologie, které mohou lidstvu pomoct v cestě na Mars – a možná i dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 7 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 8 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 11 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 12 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
včera v 17:14

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
včera v 16:05

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
včera v 10:46

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07
Načítání...