Rusko vyšle v červenci příštího roku automatickou stanici Luna-25 na Měsíc a v září bude následovat rusko-evropská mise s robotickým vozítkem na Mars, oznámil v ruské televizi šéf státní korporace Roskosmos Dmitrij Rogozin.
Devítiměsíční mise ExoMars 2022 má na rudé planetě pátrat po důkazech existence života v minulosti a současnosti, poznamenal na svém webu list Izvestija.
Připomněl také, že start automatické meziplanetární stanice Luna-25 z nového ruského kosmodromu Vostočnyj se původně plánoval na tento měsíc, ale v srpnu Roskosmos informoval o odkladu na květen příštího roku vzhledem k potřebě delší přípravy. Projekt má zahájit dlouhodobý ruský „měsíční“ program, počítající s odběrem vzorků z povrchu a ve vzdálenější perspektivě i s vybudováním základny na Měsíci ve spolupráci s Čínou.
Aparát Luna-25 se skládá z přistávacího zařízení a přístrojového úseku. Úkolem je vypracovat základní postupy a technologie pro hladké přistání a výzkum dané oblasti Měsíce.
Pandemie zpomalila výzkum vesmíru
Roskosmos a Evropská kosmická agentura (ESA) loni v březnu oznámily, že kvůli pandemii odkládají start druhé etapy společné mise ExoMars s vysláním robotického vozítka ke zkoumání rudé planety o dva roky.
Původně se speciální robotické vozítko mělo k Marsu vydat loni v létě. Nový termín startu byl vybrán s ohledem na balistické podmínky, které umožňují vypuštění aparátu ze Země k Marsu jednou za dva roky v rámci dvou krátkodobých časových úseků, jež trvají každý deset dnů.
Vozítko bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli. Zatímco TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.
