Ve vesmíru je nejvíc lidí najednou. Díky úspěšnému startu mise Inspiration4

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla v noci z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na oběžnou dráhu loď Crew Dragon se čtyřčlennou civilní posádkou. Jde o vůbec první výpravu do kosmu bez profesionálního astronauta. Mise Inspiration4 má trvat tři dny a je zaměřená na lékařský výzkum dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Agentura AP let označuje za dosud nejambicióznější skok ve vesmírné turistice.

Vůdcem výpravy je osmatřicetiletý miliardář Jared Isaacman. Tento zkušený soukromý pilot snil o své cestě do vesmíru a, jak říká, sen si chtěl splnit s tím, že poskytne další místa v lodi za peníze, jež budou věnovány na humanitární účely. Pomoc má jít dětské výzkumné nemocnici Saint Jude v tennesseeském Memphisu, která se zaměřuje na vážné nemoci dětí, zejména na leukémii a jiné druhy rakoviny.

S Issacmanem do vesmíru letí devětadvacetiletá asistentka lékaře v této nemocnici Hayley Arceneauxová, která v memphiském zařízení jako dítě sama bojovala s rakovinou. Je mimo jiné prvním člověkem v dějinách, který kdy letěl do kosmu s protézou; když jí bylo deset, podstoupila v nemocnici St. Jude operaci, při které jí bylo vyměněno koleno a do levé stehenní kosti byla vložena titanová tyč.

Arceneauxová dodnes kulhá a trpí občasnými bolestmi nohy, ale dostala povolení k letu od společnosti SpaceX. Bude sloužit jako lékařka posádky. Dalšími členy jsou dvaačtyřicetiletý datový inženýr Chris Sembroski a jednapadesátiletá pedagožka Sian Proctorová, která je první černošskou pilotkou kosmické lodi.

Celá posádka Inspiration
Zdroj: SpaceX

S kontrolou z planety

Výprava má především plnit úkoly, které jsou součástí lékařských výzkumů týkajících se dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Počítá se například s odebíráním biologických vzorků, včetně krve.

Let zcela civilní posádky v lodi Crew Dragon Resilience umožňuje skutečnost, že je plně automatický. V případě nutnosti může zasáhnout řídící středisko ze Země. Podle agentury AP je taková mise jedním z nejambicióznějších kroků k vesmírné turistice.

Už v červenci zamířili k vesmíru dva jiní miliardáři, ale jednalo se jen o několikaminutové suborbitální lety. Nejprve letěl v lodi VSS Unity své firmy Virgin Galactic Richard Branson. O devět dnů později ho následoval Jeff Bezos díky raketě New Shepard a modulu New Step společnosti Blue Origin.

Inspiration4 má trvat tři dny, ale přesný čas návratu s přistáním do vody zatím stanovený není. Bude to záležet na více okolnostech včetně povětrnostních podmínek v plánovaných místech přistání, jimiž bude Atlantický oceán u východního pobřeží USA nebo Mexický záliv.

Rekordní den

Díky úspěšnému letu se stal čtvrtek 16. září dnem, kdy je ve vesmíru najednou nejvíc lidí současně. Celkem je to 14 osob: sedm na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, tři z čínské stanice Tchien-Kung  a čtyři na palubě Inspiration.

Padl tak rekord ze 14. března 1995, kdy bylo ve vesmíru třinácti lidí najednou; sedm z nich byli Američané, kteří byli na palubě STS 67 Endeavour, tři kosmonauti byli na vesmírné stanici Mir a astronaut ze Spojených států spolu se dvěma kosmonauty byli na palubě Sojuzu TM21.

Tento nový rekord ale nebude mít dlouhého trvání – čínští kosmonauti Nie Chaj-šen, Liou Po-ming a Tchang Chung-po už totiž začali s návratem na Zemi. Od stanice se odpojili před třetí hodinou ranní a v lodi Šen-čou 12 se vrací po devadesáti dnech na planetu.

„Přistání je naplánováno na páteční ráno mezi 07:14 a 07:44 SELČ severovýchodně od kosmodromu Ťiou-čchüan na pomezí provincie Kan-su a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko,“ uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...