Ve vesmíru je nejvíc lidí najednou. Díky úspěšnému startu mise Inspiration4

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla v noci z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na oběžnou dráhu loď Crew Dragon se čtyřčlennou civilní posádkou. Jde o vůbec první výpravu do kosmu bez profesionálního astronauta. Mise Inspiration4 má trvat tři dny a je zaměřená na lékařský výzkum dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Agentura AP let označuje za dosud nejambicióznější skok ve vesmírné turistice.

Vůdcem výpravy je osmatřicetiletý miliardář Jared Isaacman. Tento zkušený soukromý pilot snil o své cestě do vesmíru a, jak říká, sen si chtěl splnit s tím, že poskytne další místa v lodi za peníze, jež budou věnovány na humanitární účely. Pomoc má jít dětské výzkumné nemocnici Saint Jude v tennesseeském Memphisu, která se zaměřuje na vážné nemoci dětí, zejména na leukémii a jiné druhy rakoviny.

S Issacmanem do vesmíru letí devětadvacetiletá asistentka lékaře v této nemocnici Hayley Arceneauxová, která v memphiském zařízení jako dítě sama bojovala s rakovinou. Je mimo jiné prvním člověkem v dějinách, který kdy letěl do kosmu s protézou; když jí bylo deset, podstoupila v nemocnici St. Jude operaci, při které jí bylo vyměněno koleno a do levé stehenní kosti byla vložena titanová tyč.

Arceneauxová dodnes kulhá a trpí občasnými bolestmi nohy, ale dostala povolení k letu od společnosti SpaceX. Bude sloužit jako lékařka posádky. Dalšími členy jsou dvaačtyřicetiletý datový inženýr Chris Sembroski a jednapadesátiletá pedagožka Sian Proctorová, která je první černošskou pilotkou kosmické lodi.

Celá posádka Inspiration
Zdroj: SpaceX

S kontrolou z planety

Výprava má především plnit úkoly, které jsou součástí lékařských výzkumů týkajících se dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Počítá se například s odebíráním biologických vzorků, včetně krve.

Let zcela civilní posádky v lodi Crew Dragon Resilience umožňuje skutečnost, že je plně automatický. V případě nutnosti může zasáhnout řídící středisko ze Země. Podle agentury AP je taková mise jedním z nejambicióznějších kroků k vesmírné turistice.

Už v červenci zamířili k vesmíru dva jiní miliardáři, ale jednalo se jen o několikaminutové suborbitální lety. Nejprve letěl v lodi VSS Unity své firmy Virgin Galactic Richard Branson. O devět dnů později ho následoval Jeff Bezos díky raketě New Shepard a modulu New Step společnosti Blue Origin.

Inspiration4 má trvat tři dny, ale přesný čas návratu s přistáním do vody zatím stanovený není. Bude to záležet na více okolnostech včetně povětrnostních podmínek v plánovaných místech přistání, jimiž bude Atlantický oceán u východního pobřeží USA nebo Mexický záliv.

Rekordní den

Díky úspěšnému letu se stal čtvrtek 16. září dnem, kdy je ve vesmíru najednou nejvíc lidí současně. Celkem je to 14 osob: sedm na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, tři z čínské stanice Tchien-Kung  a čtyři na palubě Inspiration.

Padl tak rekord ze 14. března 1995, kdy bylo ve vesmíru třinácti lidí najednou; sedm z nich byli Američané, kteří byli na palubě STS 67 Endeavour, tři kosmonauti byli na vesmírné stanici Mir a astronaut ze Spojených států spolu se dvěma kosmonauty byli na palubě Sojuzu TM21.

Tento nový rekord ale nebude mít dlouhého trvání – čínští kosmonauti Nie Chaj-šen, Liou Po-ming a Tchang Chung-po už totiž začali s návratem na Zemi. Od stanice se odpojili před třetí hodinou ranní a v lodi Šen-čou 12 se vrací po devadesáti dnech na planetu.

„Přistání je naplánováno na páteční ráno mezi 07:14 a 07:44 SELČ severovýchodně od kosmodromu Ťiou-čchüan na pomezí provincie Kan-su a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko,“ uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
před 6 hhodinami

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
před 7 hhodinami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
před 19 hhodinami
Načítání...