Roveru Perseverance se nejspíš podařilo nabrat vzorek materiálu z Marsu

Hlavní inženýr projektu robotického vozítka Perseverance Adam Steltzner na Twitteru vyjádřil své nadšení z úspěšného odběru vzorku z povrchu rudé planety. NASA je však opatrnější a před oficiálním potvrzením chce nejprve na dalších fotografiích ověřit, že je v trubici dostatečné množství materiálu pro analýzu. S focením musí čekat na lepší světelné podmínky, uvedla na svých stránkách.

„Máme vzorek. Nikdy jsem nebyl šťastnější, že vidím díru ve skále,“ napsal Steltzner.

NASA roveru na sociální síti zřídila jeho vlastní účet, příspěvky na něm píše v první osobě, jako kdyby je psalo robotické vozítko z Marsu. „Na prvních snímcích je vidět vzorek z odběru. Fotky, které jsem pořídil, jsou kvůli špatnému světlu neprůkazné. Až budou lepší světelné podmínky, pořídím další fotky, abychom potvrdili, že máme v trubici neporušený vzorek,“ napsala NASA na Twitteru. S textem také zveřejnila dvě fotografie trubice na vzorky:

První odběr na začátku srpna se nezdařil kvůli velké jemnosti materiálu.

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a také sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

NASA chce pomocí robotického roveru získat kolem pětatřiceti takových vzorků. Odběry proto budou dál pokračovat na jiných místech.

Marsovská laboratoř v akci

Perseverance přistál na Marsu osmnáctého února s Ingenuity v útrobách. Malý vrtulník má vlastní program. Není vybavený vědeckými přístroji a jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Očekávání expertů stroj překonal a má už za sebou jedenáct úspěšných letů, při nichž mimo jiné pořídil množství záběrů terénu ze vzduchu. Snímky vědci využívají i při plánování trasy Perseverance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 6 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 21 hhodinami
Načítání...