Vakcíny snižují riziko dlouhého covidu téměř dvojnásobně. Vědci to zjistili ze vzorku 1,2 milionu lidí

Dokončené očkování proti covidu-19 snižuje téměř o polovinu riziko onemocnění, které by trvalo déle než 28 dní. U plně naočkovaných jedinců je tedy výrazně menší šance, že prodělají takzvaný dlouhý covid, než u neočkovaných. Vyplývá to ze studie vědců z Královské univerzity v Londýně.

Většina lidí, která prodělá covid-19, se z nemoci zotaví během čtyř týdnů. Někteří ale pociťují příznaky ještě týdny nebo měsíce od potvrzení infekce.

Podle evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) se se zdravotními problémy ještě po dvanácti týdnech po nemoci potýká zhruba každý desátý pacient nakažený koronavirem. Autoři studie publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases hovoří o dlouhém covidu v případech, kdy lidé pociťují příznaky ještě po 28 dnech od infekce nebo déle.

Tito vědci analyzovali data z britské aplikace Covid Symptom Study, do které lidé zaznamenávají údaje o dokončené vakcinaci, testech na koronavirus a své symptomy v případě nákazy.

Aplikace sledovala mezi prosincem 2020 a letošním červencem zdravotní stav více než 1,2 milionu lidí, kteří dostali alespoň jednu dávku proticovidové vakcíny. Celkem 971 504 uživatelů aplikace uvedlo, že mají dokončené očkování proti koronaviru. V Británii, která má 67 milionů obyvatel, je plně naočkovaných 78,9 procenta lidí.

Mezi uživateli s dokončeným očkováním se potvrdilo 2370 případů infekce. Jen 31 z 592 lidí, kteří do aplikace zaznamenávali své příznaky ještě 28 dní po potvrzení infekce nebo déle, mělo dlouhý covid. Mezi 1,2 milionu uživatelů, kteří obdrželi jen první dávku očkování, se potvrdilo 6030 případů covidu-19.

Data z reálného světa

„Zjistili jsme, že šance na výskyt příznaků 28 dní od potvrzení infekce nebo déle je u lidí s dokončeným očkováním přibližně poloviční. Tento výsledek naznačuje, že riziko dlouhého covidu se snižuje u jedinců, kteří dostali obě dávky očkování, když vezmeme v potaz celkově nižší riziko nákazy u plně naočkovaných,“ uvádí studie.

Její autoři rovněž zjistili, že největší riziko infekce po dokončeném očkování je u starších, zdravotně oslabených lidí, kteří žijí ve znevýhodněných oblastech.

„Pokud jde o dlouhý covid, náš výzkum dospěl k závěru, že dokončené očkování výrazně snižuje riziko infekce. A pokud k ní dojde, snižuje riziko rozvoje dlouhodobých příznaků,“ řekla serveru BBC News jedna z autorek studie Claire Stevesová. V případě třetí posilující dávky by podle ní měli být upřednostněni starší a rizikoví pacienti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...