Těžký covid vede ke snížení IQ o sedm bodů, ukazuje studie

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.

Po zohlednění faktorů, jako jsou věk, pohlaví, rodný jazyk a úroveň vzdělání vědci zjistili, že u lidí po koronavirové nákaze se projevil největší negativní dopad na schopnost řešit úkoly vyžadující uvažování, plánování a řešení problémů ve srovnání s těmi, kteří nákazou neprošli.

„Tyto výsledky souznějí se zprávami o dlouhém covidu, kdy jsou běžné mozková mlha, problémy se soustředěním a potíže s nalézáním správných slov,“ stojí ve studii, která se opírá o rozsáhlé testování inteligence v Británii. Pozorovaný pokles výkonnosti „nebyl nepodstatný“. U lidí, kteří byli na ventilátoru, přitom byl deficit větší než u těch, kteří utrpěli mozkovou příhodu.

Data zatím neříkají všechno

Kognitivní deficity mohou podle expertů souviset s přetrvávajícími příznaky infekce, jako jsou zvýšená teplota nebo respirační problémy. Zbytkové příznaky hlásilo 4,8 procenta účastníků, kteří byli nakaženi. Vědci, kteří stojí za studií, však vyzvali k opatrnosti při vyvozování závěrů bez dat ze snímání mozku. Výsledky studie by však podle nich mohly posloužit jako důrazná výzva k dalšímu zkoumání tématu.

Vědci se domnívají, že tu působí mnoho faktorů. „Například předchozí studie o hospitalizovaných pacientech s respirační nemocí ukazují objektivní a subjektivní úbytek poznávacích schopností a tvrdí, že u někoho přetrvávají pět let,“ píšou vědci.

Jen 275 účastníků studie dokončilo inteligenční test jak před i po nákaze koronavirem, což omezuje možnost vyvozování jasných závěrů ohledně příčiny a následku, upozorňuje Sky News. Na studii nazvané Kognitivní deficity u lidí, kteří se zotavili z covidu-19, se podíleli vědci z londýnské Královské univerzity v Londýně, King's College v Cambridgi a univerzit v Cambridgi, Southamptonu a Chicagu. Otiskl ji časopis The Lancet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...