Karanténní opatření přijímaná v boji proti koronaviru pravděpodobně nepředstavují vyšší riziko pro lidské zdraví než pandemie samotná. Vyplývá to ze studie amerických vědců, uveřejněné v odborném časopise BMJ Global Health. Analýza mezinárodních dat zkoumala dopady uzávěr na úmrtnost, pravidelné lékařské prohlídky a duševní zdraví.
Lockdowny uškodily lidskému zdraví méně než covid, ukázala studie
Autoři zkoumali země, které zavedly přísná opatření a současně registrovaly relativně nízký počet potvrzených případů koronaviru, aby zjistili, zda uzávěry souvisejí s nadprůměrnou mortalitou. Po srovnání mezinárodních dat o úmrtnosti dospěli k závěru, že země jako Nový Zéland či Austrálie v loňském roce nezaznamenaly úmrtnost nad úrovní předpokladů založených na dřívějších trendech. Naopak státy jako Brazílie, Švédsko, Rusko nebo některé části USA, které přijaly mírnější protikoronavirová opatření, mají za uplynulý rok nadměrný počet úmrtí.
„Jde o jeden z nejpřesvědčivějších důkazů podporujících názor, že lék nebyl horší než samotná nemoc,“ řekl deníku The Guardian autor studie Gavin Yamey z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Zdá se, že země, které zareagovaly rychle a důrazně, často zaznamenaly méně úmrtí než v předchozích letech. Jeden výzkum ukázal, že uzávěry snížily průměrnou roční úmrtnost o šest procent jen tím, že zamezily přenosu chřipky,“ dodal vědec.
Další faktor, který Yamey a jeho tým zkoumali, byly pravidelné lékařské prohlídky. Ačkoliv data naznačují pokles poskytované životně důležité péče, která nesouvisela s léčbou covidu-19, mohly v tom sehrát roli větší vytíženost zdravotnických zařízení a rizikovost jejich návštěvy, která se lidem jevila jako vysoká. Nelze to ale jednoznačně určit, uvádí studie.
Příčinou byla spíš krize samotná
Přestože se často hovoří o vztahu mezi uzávěrami a negativními dopady na duševní zdraví, podle týmu z Dukeovy univerzity se mnohdy přehlíží souvislost depresí a úzkostí se samotnou skutečností, že vypukla globální zdravotnická krize. „Nechození do školy jasně dopadá na mentální zdraví dětí, ale stejně tak na ně dopadá ztráta milovaného člověka kvůli nemoci covid-19,“ napsali vědci.
Studie nezkoumala ekonomické dopady karanténních opatření a uznává, že i mimo tuto rovinu uzávěry měly velmi pravděpodobně negativní dopady. Podotýká nicméně, „že nikde na světě neexistují místa, kde by karanténní opatření a současně nízký počet potvrzených případů vedly k vysokému počtu nadměrných úmrtí“.
Podle autorů to přesvědčivě ukazuje, že samotná opatření nemohou být horší než velká ohniska koronaviru, alespoň z krátkodobého hlediska. Mají za to, že předložené závěry je nutné porovnat s „velmi vážnými škodami“, které infekce způsobila například v Brazílii nebo Indii.
