Výhody očkování dětí proti covidu převyšují rizika, uvedla vakcinologická společnost

Prospěch z očkování dětí proti covidu-19 převyšuje rizika nežádoucích účinků. I když je nemoc v dětském věku méně závažná než u dospělých, šest dětí na covid v ČR zemřelo, přes tisíc jich bylo hospitalizováno, zdravotní stav asi dvaceti vyžadoval umělou plicní ventilaci. Covid také u některých dětí způsobuje závažné multisystémové zánětlivé onemocnění. Uvedla to Česká vakcinologická společnost ve stanovisku. Zatím je v ČR dostupná vakcína pro děti od 12 let, a to od firem Pfizer/BioNTech.

Do třetího července se onemocnění covidem-19 v Česku prokázalo u 180 tisíc dětí mladších patnácti let. „I když je nemoc covid-19 v dětském věku méně závažná než u dospělých, děti a adolescenti tvoří významnou část nemocných, někteří mohou být hospitalizováni a vyžadují i intenzivní péči a dochází i k dětským úmrtím. Covid-19 způsobuje u dětí závažné multisystémové zánětlivé onemocnění i dlouhodobé potíže označované jako long covid,“ uvedla vakcinologická společnost.

Od loňského října do letošního června zdravotníci v ČR u dětí zaznamenali 201 případů takzvaného multisystémového zánětlivého onemocnění známého také pod zkratkou PIMS-TS, které souvisí s proděláním covidu. Neevidují ale zatím žádné úmrtí na tyto komplikace. Epidemie má i nepřímé důsledky na děti související s omezením volnočasových aktivit a distanční výukou.

Vakcinace všech dětí ve věku 12 až 17 let, pro které už je očkování proti covidu-19 dostupné, by podle vakcinologů zabránila asi třem tisícům případů nemoci covid, 90 hospitalizacím, 25 případům hospitalizací na jednotkách intenzivní péče a jednomu až dvěma úmrtím dětí. 

Podle četnosti výskytu nežádoucích účinků by se v souvislosti s očkováním všech dětí v Česku mohlo naopak objevit asi 16 případů zánětu srdečního svalu či membrány kolem srdce. Zaznamenané případy těchto zánětů ve světě byly podle vakcinologů vzácné a vesměs mírné. Prospěch z očkování tak převyšuje rizika těchto nežádoucích účinků.

Děti jsou ohrožené výjimečně

Nová komplexní analýza hospitalizací a hlášených úmrtí v Anglii naznačuje, že představuje u dětí a mladých lidí nižší riziko úmrtí nebo nutnosti intenzivní péče, než se dosud předpokládalo.

Výsledky nejaktuálnější studie přinesl před týdnem odborný web Nature, který informoval o sérii odborných článků, jež zkoumaly všechny hospitalizace a úmrtí hlášená u osob mladších 18 let v Anglii. Zjistili, že v období od března 2020 do února 2021 způsobil covid-19 v této věkové skupině 25 úmrtí.

Přibližně polovina těchto úmrtí se přitom týkala dětí, které měly buď jiné vážné zdravotní problémy, anebo vyžadovaly náročnou lékařskou péči, jako je například pomoc s dýcháním.

Studie přitom neřešila počet méně závažných onemocnění ani problémy s takzvaným dlouhým covidem, které mohou trvat celé měsíce po akutní fázi nemoci. „Nízká míra závažných akutních onemocnění je důležitou zprávou, ale nemusí to znamenat, že covid není pro děti problém,“ uvedl pro Nature pediatr Danilo Buonsenso z univerzitní nemocnice Gemelli v Římě. „Prosím, soustřeďme se i nadále na jejich očkování,“ dodal.

Co ohrožuje mladé?

V jedné ze studií vědci vyhledali všechny vydané zprávy o covidu-19 u dětí a mladistvých a analyzovali údaje z 57 studií z 19 zemí celého světa. Z těchto údajů pak vybrali rizikové faktory pro závažná onemocnění a úmrtí.

Zjistili, že některá onemocnění byla u dětí spojena s vyšším rizikem úmrtí nebo nutností léčby na jednotce intenzivní péče –⁠ jde především o obezitu a srdeční nebo neurologické nemoci.

K podobným závěrům došla i britská studie, celkově byla podle ní potřeba intenzivní péče u dětských pacientů „neuvěřitelně vzácná“, říká její autor Joseph Ward z University College London.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...