Výhody očkování dětí proti covidu převyšují rizika, uvedla vakcinologická společnost

Prospěch z očkování dětí proti covidu-19 převyšuje rizika nežádoucích účinků. I když je nemoc v dětském věku méně závažná než u dospělých, šest dětí na covid v ČR zemřelo, přes tisíc jich bylo hospitalizováno, zdravotní stav asi dvaceti vyžadoval umělou plicní ventilaci. Covid také u některých dětí způsobuje závažné multisystémové zánětlivé onemocnění. Uvedla to Česká vakcinologická společnost ve stanovisku. Zatím je v ČR dostupná vakcína pro děti od 12 let, a to od firem Pfizer/BioNTech.

Do třetího července se onemocnění covidem-19 v Česku prokázalo u 180 tisíc dětí mladších patnácti let. „I když je nemoc covid-19 v dětském věku méně závažná než u dospělých, děti a adolescenti tvoří významnou část nemocných, někteří mohou být hospitalizováni a vyžadují i intenzivní péči a dochází i k dětským úmrtím. Covid-19 způsobuje u dětí závažné multisystémové zánětlivé onemocnění i dlouhodobé potíže označované jako long covid,“ uvedla vakcinologická společnost.

Od loňského října do letošního června zdravotníci v ČR u dětí zaznamenali 201 případů takzvaného multisystémového zánětlivého onemocnění známého také pod zkratkou PIMS-TS, které souvisí s proděláním covidu. Neevidují ale zatím žádné úmrtí na tyto komplikace. Epidemie má i nepřímé důsledky na děti související s omezením volnočasových aktivit a distanční výukou.

Vakcinace všech dětí ve věku 12 až 17 let, pro které už je očkování proti covidu-19 dostupné, by podle vakcinologů zabránila asi třem tisícům případů nemoci covid, 90 hospitalizacím, 25 případům hospitalizací na jednotkách intenzivní péče a jednomu až dvěma úmrtím dětí. 

Podle četnosti výskytu nežádoucích účinků by se v souvislosti s očkováním všech dětí v Česku mohlo naopak objevit asi 16 případů zánětu srdečního svalu či membrány kolem srdce. Zaznamenané případy těchto zánětů ve světě byly podle vakcinologů vzácné a vesměs mírné. Prospěch z očkování tak převyšuje rizika těchto nežádoucích účinků.

Děti jsou ohrožené výjimečně

Nová komplexní analýza hospitalizací a hlášených úmrtí v Anglii naznačuje, že představuje u dětí a mladých lidí nižší riziko úmrtí nebo nutnosti intenzivní péče, než se dosud předpokládalo.

Výsledky nejaktuálnější studie přinesl před týdnem odborný web Nature, který informoval o sérii odborných článků, jež zkoumaly všechny hospitalizace a úmrtí hlášená u osob mladších 18 let v Anglii. Zjistili, že v období od března 2020 do února 2021 způsobil covid-19 v této věkové skupině 25 úmrtí.

Přibližně polovina těchto úmrtí se přitom týkala dětí, které měly buď jiné vážné zdravotní problémy, anebo vyžadovaly náročnou lékařskou péči, jako je například pomoc s dýcháním.

Studie přitom neřešila počet méně závažných onemocnění ani problémy s takzvaným dlouhým covidem, které mohou trvat celé měsíce po akutní fázi nemoci. „Nízká míra závažných akutních onemocnění je důležitou zprávou, ale nemusí to znamenat, že covid není pro děti problém,“ uvedl pro Nature pediatr Danilo Buonsenso z univerzitní nemocnice Gemelli v Římě. „Prosím, soustřeďme se i nadále na jejich očkování,“ dodal.

Co ohrožuje mladé?

V jedné ze studií vědci vyhledali všechny vydané zprávy o covidu-19 u dětí a mladistvých a analyzovali údaje z 57 studií z 19 zemí celého světa. Z těchto údajů pak vybrali rizikové faktory pro závažná onemocnění a úmrtí.

Zjistili, že některá onemocnění byla u dětí spojena s vyšším rizikem úmrtí nebo nutností léčby na jednotce intenzivní péče –⁠ jde především o obezitu a srdeční nebo neurologické nemoci.

K podobným závěrům došla i britská studie, celkově byla podle ní potřeba intenzivní péče u dětských pacientů „neuvěřitelně vzácná“, říká její autor Joseph Ward z University College London.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...