Výhody očkování dětí proti covidu převyšují rizika, uvedla vakcinologická společnost

Prospěch z očkování dětí proti covidu-19 převyšuje rizika nežádoucích účinků. I když je nemoc v dětském věku méně závažná než u dospělých, šest dětí na covid v ČR zemřelo, přes tisíc jich bylo hospitalizováno, zdravotní stav asi dvaceti vyžadoval umělou plicní ventilaci. Covid také u některých dětí způsobuje závažné multisystémové zánětlivé onemocnění. Uvedla to Česká vakcinologická společnost ve stanovisku. Zatím je v ČR dostupná vakcína pro děti od 12 let, a to od firem Pfizer/BioNTech.

Do třetího července se onemocnění covidem-19 v Česku prokázalo u 180 tisíc dětí mladších patnácti let. „I když je nemoc covid-19 v dětském věku méně závažná než u dospělých, děti a adolescenti tvoří významnou část nemocných, někteří mohou být hospitalizováni a vyžadují i intenzivní péči a dochází i k dětským úmrtím. Covid-19 způsobuje u dětí závažné multisystémové zánětlivé onemocnění i dlouhodobé potíže označované jako long covid,“ uvedla vakcinologická společnost.

Od loňského října do letošního června zdravotníci v ČR u dětí zaznamenali 201 případů takzvaného multisystémového zánětlivého onemocnění známého také pod zkratkou PIMS-TS, které souvisí s proděláním covidu. Neevidují ale zatím žádné úmrtí na tyto komplikace. Epidemie má i nepřímé důsledky na děti související s omezením volnočasových aktivit a distanční výukou.

Vakcinace všech dětí ve věku 12 až 17 let, pro které už je očkování proti covidu-19 dostupné, by podle vakcinologů zabránila asi třem tisícům případů nemoci covid, 90 hospitalizacím, 25 případům hospitalizací na jednotkách intenzivní péče a jednomu až dvěma úmrtím dětí. 

Podle četnosti výskytu nežádoucích účinků by se v souvislosti s očkováním všech dětí v Česku mohlo naopak objevit asi 16 případů zánětu srdečního svalu či membrány kolem srdce. Zaznamenané případy těchto zánětů ve světě byly podle vakcinologů vzácné a vesměs mírné. Prospěch z očkování tak převyšuje rizika těchto nežádoucích účinků.

Děti jsou ohrožené výjimečně

Nová komplexní analýza hospitalizací a hlášených úmrtí v Anglii naznačuje, že představuje u dětí a mladých lidí nižší riziko úmrtí nebo nutnosti intenzivní péče, než se dosud předpokládalo.

Výsledky nejaktuálnější studie přinesl před týdnem odborný web Nature, který informoval o sérii odborných článků, jež zkoumaly všechny hospitalizace a úmrtí hlášená u osob mladších 18 let v Anglii. Zjistili, že v období od března 2020 do února 2021 způsobil covid-19 v této věkové skupině 25 úmrtí.

Přibližně polovina těchto úmrtí se přitom týkala dětí, které měly buď jiné vážné zdravotní problémy, anebo vyžadovaly náročnou lékařskou péči, jako je například pomoc s dýcháním.

Studie přitom neřešila počet méně závažných onemocnění ani problémy s takzvaným dlouhým covidem, které mohou trvat celé měsíce po akutní fázi nemoci. „Nízká míra závažných akutních onemocnění je důležitou zprávou, ale nemusí to znamenat, že covid není pro děti problém,“ uvedl pro Nature pediatr Danilo Buonsenso z univerzitní nemocnice Gemelli v Římě. „Prosím, soustřeďme se i nadále na jejich očkování,“ dodal.

Co ohrožuje mladé?

V jedné ze studií vědci vyhledali všechny vydané zprávy o covidu-19 u dětí a mladistvých a analyzovali údaje z 57 studií z 19 zemí celého světa. Z těchto údajů pak vybrali rizikové faktory pro závažná onemocnění a úmrtí.

Zjistili, že některá onemocnění byla u dětí spojena s vyšším rizikem úmrtí nebo nutností léčby na jednotce intenzivní péče –⁠ jde především o obezitu a srdeční nebo neurologické nemoci.

K podobným závěrům došla i britská studie, celkově byla podle ní potřeba intenzivní péče u dětských pacientů „neuvěřitelně vzácná“, říká její autor Joseph Ward z University College London.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 12 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 13 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 15 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 16 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 17 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 18 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...