Předpovídat extrémní počasí se nedaří, přiznávají klimatologové. Týká se to i nynějších záplav v Evropě

Odborníci na vývoj podnebí připouštějí, že se jim nedaří předpovídat intenzitu extrémního počasí, jako jsou nynější záplavy v západní Evropě nebo červnová vedra na severozápadě amerického kontinentu. Obě události si vyžádaly stovky životů. V posledních desetiletích vědci přesto varovali, že rychle se oteplující klima přinese prudší srážky a ničivější vlny veder.

Počítače, s nimiž vědci pracují, nejsou dostatečně výkonné na to, aby přesně předpověděly závažnost extrémních výkyvů počasí. Experti proto vyzývají vlády, aby velkoryse investovaly do sdíleného superpočítače, který potřebné výpočty zvládne.

„Měli bychom být znepokojeni, protože modely Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) prostě nejsou dost dobré,“ domnívá se bývalá vedoucí pracovnice britské národní meteorologické služby Julia Slingová. Podle ní je potřeba pro výpočet počasí mezinárodní středisko.

Výpočetní kapacita nestačí

„Dokud středisko nebudeme mít, budeme dál podceňovat intenzitu a četnost extrémů a jejich čím dál tím více bezprecedentní podstatu,“ dodala vědkyně. Cena takového superpočítače by se podle ní pohybovala ve stovkách milionů liber – v porovnání s vyčíslením škod budoucích katastrof jde však o zanedbatelnou částku.

Slingová a další vědci se shodují, že změny klimatu jsou naléhavým problémem. Vyučující na Oxfordské univerzitě Tim Palmer si však není jist: „Je nemožné určit, jak naléhavé to je, protože k odpovědi na takovou otázku nemáme dostatečné nástroje. Pokud máme přijít s klimatickými modely, které budou přesně simulovat extrémní výkyvy klimatu, jako byla vedra v Kanadě, potřebujeme závazek a vizi v rozsahu (evropské laboratoře) CERN,“ dodává Palmer.

Jak časté budou extrémy? Nevíme

Jedním z cílů těchto klimatických modelů je určit, zda Severní Amerika nebo Německo mohou extrémy jako vedra a záplavy očekávat každých dvacet, deset nebo pět let – či dokonce každoročně. Taková míra přesnosti teď není možná.

Ničivé bouře z posledních dnů následované povodněmi v Evropě zasáhly Německo, Belgii, Nizozemsko či Lucembursko a Švýcarsko. Nejhorší situace je v Německu, kde celkový počet mrtvých překročil stovku, tisíce lidí se stále pohřešují. Červnová rekordní vlna veder na severozápadě USA a v Kanadě si vyžádala stovky životů. Obec Lytton severovýchodně od Vancouveru dokonce naměřila kanadský rekord 49,6 stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 19 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...