Alkohol ročně způsobí 740 tisíc případů rakoviny. Škodí i mírné pití, varují vědci

Odhaduje se, že alkohol způsobil v loňském roce na celém světě více než 740 tisíc případů rakoviny. Autoři nové studie tvrdí, že je třeba na tuto souvislost více upozorňovat, protože lidé si ji zatím nedostatečně uvědomují.

Vědci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ve Francii přinesli důkazy o tom, kolik nádorových onemocnění způsobuje pití.

Konzumace alkoholu může způsobovat různé druhy rakoviny, včetně rakoviny prsu, jater, tlustého střeva, konečníku, orofaryngu, hrtanu a jícnu. Výzkum naznačuje, že i malé množství může toto riziko zvyšovat. Podle vědců se toto riziko podceňuje a je třeba to změnit.

V roce 2020 bylo podle jejich expertních odhadů celosvětově 741 300 případů rakoviny způsobeno alkoholem. Navrhují proto několik opatření, která by měla proti tomu pomoci: jedním z nich je, aby se na etiketách alkoholu objevilo varování před rakovinou, dalším zavedení vyšších daní na alkohol a omezení reklamy na alkoholické nápoje.

Rakovina a alkohol

Harriet Rumgayová pro deník Guardian uvedla: „Vliv alkoholu na vznik rakoviny je často neznámý nebo přehlížený, proto je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o souvislosti mezi alkoholem a rakovinou a přijmout opatření ke snížení celkové spotřeby alkoholu, abychom zabránili zátěži rakovinou a dalšími nemocemi, které lze alkoholu přičíst.“

Vědci popsali výsledky svého výzkumu v odborném žurnálu The Lancet Oncology. Stanovit jasnou sovislost mezi spotřebou alkoholu v daném roce a nádory, k nimž vede, bylo podle nich značně náročné.

Hlavním důvodem je to, že různé druhy rakovinového bujení se podaří odhalit po různě dlouhé době, liší se také délkou i pravděpodobností přežití. Autorům se nakonec podařilo pomocí složité metodologie založené na analýze předchozích deseti let základní odhad spočítat. Podle něj byla konzumace alkoholu roku 2020 celosvětově příčinou 568 700 případů rakoviny u mužů a 172 600 případů u žen. Většina případů se obecně týká jícnu, jater a prsu, podíl případů považovaných za způsobené alkoholem byl nejvyšší u rakoviny jícnu, hltanu a rtu a dutiny ústní.

Nejhorší je nadměrné pití

Většina případů rakoviny způsobené alkoholem byla spojena s těžkým nebo „rizikovým“ pitím, vědci ale varují i před mírným nebo občasným pitím alkoholu. Z údajů vyplynulo, že pití do 10 gramů alkoholu denně, což odpovídá půllitru piva nebo malé skleničce vína, přispělo v roce 2020 celosvětově k 35 400 až 145 800 případům.

Výsledky se značně lišily podle regionů. Podíl případů rakoviny, které byly podle odhadů způsobeny alkoholem, byl nejnižší v severní Africe a západní Asii, naopak nejvyšší ve východní Asii a střední a východní Evropě.

Konzumace čistého alkoholu v litrech na osobu za rok
Zdroj: Ourworldindata.org

Autoři současně upozorňují, že údaje, které zjistili, jsou pravděpodobně podhodnocené – zejména proto, že nezohledňují pití alkoholu v minulosti a zahrnují pouze ty případy rakoviny, u nichž existují přesvědčivé důkazy, že jejich příčinou je alkohol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 1 hhodinou

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 16 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 19 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 22 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.