Alkohol ročně způsobí 740 tisíc případů rakoviny. Škodí i mírné pití, varují vědci

Odhaduje se, že alkohol způsobil v loňském roce na celém světě více než 740 tisíc případů rakoviny. Autoři nové studie tvrdí, že je třeba na tuto souvislost více upozorňovat, protože lidé si ji zatím nedostatečně uvědomují.

Vědci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ve Francii přinesli důkazy o tom, kolik nádorových onemocnění způsobuje pití.

Konzumace alkoholu může způsobovat různé druhy rakoviny, včetně rakoviny prsu, jater, tlustého střeva, konečníku, orofaryngu, hrtanu a jícnu. Výzkum naznačuje, že i malé množství může toto riziko zvyšovat. Podle vědců se toto riziko podceňuje a je třeba to změnit.

V roce 2020 bylo podle jejich expertních odhadů celosvětově 741 300 případů rakoviny způsobeno alkoholem. Navrhují proto několik opatření, která by měla proti tomu pomoci: jedním z nich je, aby se na etiketách alkoholu objevilo varování před rakovinou, dalším zavedení vyšších daní na alkohol a omezení reklamy na alkoholické nápoje.

Rakovina a alkohol

Harriet Rumgayová pro deník Guardian uvedla: „Vliv alkoholu na vznik rakoviny je často neznámý nebo přehlížený, proto je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o souvislosti mezi alkoholem a rakovinou a přijmout opatření ke snížení celkové spotřeby alkoholu, abychom zabránili zátěži rakovinou a dalšími nemocemi, které lze alkoholu přičíst.“

Vědci popsali výsledky svého výzkumu v odborném žurnálu The Lancet Oncology. Stanovit jasnou sovislost mezi spotřebou alkoholu v daném roce a nádory, k nimž vede, bylo podle nich značně náročné.

Hlavním důvodem je to, že různé druhy rakovinového bujení se podaří odhalit po různě dlouhé době, liší se také délkou i pravděpodobností přežití. Autorům se nakonec podařilo pomocí složité metodologie založené na analýze předchozích deseti let základní odhad spočítat. Podle něj byla konzumace alkoholu roku 2020 celosvětově příčinou 568 700 případů rakoviny u mužů a 172 600 případů u žen. Většina případů se obecně týká jícnu, jater a prsu, podíl případů považovaných za způsobené alkoholem byl nejvyšší u rakoviny jícnu, hltanu a rtu a dutiny ústní.

Nejhorší je nadměrné pití

Většina případů rakoviny způsobené alkoholem byla spojena s těžkým nebo „rizikovým“ pitím, vědci ale varují i před mírným nebo občasným pitím alkoholu. Z údajů vyplynulo, že pití do 10 gramů alkoholu denně, což odpovídá půllitru piva nebo malé skleničce vína, přispělo v roce 2020 celosvětově k 35 400 až 145 800 případům.

Výsledky se značně lišily podle regionů. Podíl případů rakoviny, které byly podle odhadů způsobeny alkoholem, byl nejnižší v severní Africe a západní Asii, naopak nejvyšší ve východní Asii a střední a východní Evropě.

Konzumace čistého alkoholu v litrech na osobu za rok
Zdroj: Ourworldindata.org

Autoři současně upozorňují, že údaje, které zjistili, jsou pravděpodobně podhodnocené – zejména proto, že nezohledňují pití alkoholu v minulosti a zahrnují pouze ty případy rakoviny, u nichž existují přesvědčivé důkazy, že jejich příčinou je alkohol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...