Alkohol ročně způsobí 740 tisíc případů rakoviny. Škodí i mírné pití, varují vědci

Odhaduje se, že alkohol způsobil v loňském roce na celém světě více než 740 tisíc případů rakoviny. Autoři nové studie tvrdí, že je třeba na tuto souvislost více upozorňovat, protože lidé si ji zatím nedostatečně uvědomují.

Vědci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ve Francii přinesli důkazy o tom, kolik nádorových onemocnění způsobuje pití.

Konzumace alkoholu může způsobovat různé druhy rakoviny, včetně rakoviny prsu, jater, tlustého střeva, konečníku, orofaryngu, hrtanu a jícnu. Výzkum naznačuje, že i malé množství může toto riziko zvyšovat. Podle vědců se toto riziko podceňuje a je třeba to změnit.

V roce 2020 bylo podle jejich expertních odhadů celosvětově 741 300 případů rakoviny způsobeno alkoholem. Navrhují proto několik opatření, která by měla proti tomu pomoci: jedním z nich je, aby se na etiketách alkoholu objevilo varování před rakovinou, dalším zavedení vyšších daní na alkohol a omezení reklamy na alkoholické nápoje.

Rakovina a alkohol

Harriet Rumgayová pro deník Guardian uvedla: „Vliv alkoholu na vznik rakoviny je často neznámý nebo přehlížený, proto je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o souvislosti mezi alkoholem a rakovinou a přijmout opatření ke snížení celkové spotřeby alkoholu, abychom zabránili zátěži rakovinou a dalšími nemocemi, které lze alkoholu přičíst.“

Vědci popsali výsledky svého výzkumu v odborném žurnálu The Lancet Oncology. Stanovit jasnou sovislost mezi spotřebou alkoholu v daném roce a nádory, k nimž vede, bylo podle nich značně náročné.

Hlavním důvodem je to, že různé druhy rakovinového bujení se podaří odhalit po různě dlouhé době, liší se také délkou i pravděpodobností přežití. Autorům se nakonec podařilo pomocí složité metodologie založené na analýze předchozích deseti let základní odhad spočítat. Podle něj byla konzumace alkoholu roku 2020 celosvětově příčinou 568 700 případů rakoviny u mužů a 172 600 případů u žen. Většina případů se obecně týká jícnu, jater a prsu, podíl případů považovaných za způsobené alkoholem byl nejvyšší u rakoviny jícnu, hltanu a rtu a dutiny ústní.

Nejhorší je nadměrné pití

Většina případů rakoviny způsobené alkoholem byla spojena s těžkým nebo „rizikovým“ pitím, vědci ale varují i před mírným nebo občasným pitím alkoholu. Z údajů vyplynulo, že pití do 10 gramů alkoholu denně, což odpovídá půllitru piva nebo malé skleničce vína, přispělo v roce 2020 celosvětově k 35 400 až 145 800 případům.

Výsledky se značně lišily podle regionů. Podíl případů rakoviny, které byly podle odhadů způsobeny alkoholem, byl nejnižší v severní Africe a západní Asii, naopak nejvyšší ve východní Asii a střední a východní Evropě.

Konzumace čistého alkoholu v litrech na osobu za rok
Zdroj: Ourworldindata.org

Autoři současně upozorňují, že údaje, které zjistili, jsou pravděpodobně podhodnocené – zejména proto, že nezohledňují pití alkoholu v minulosti a zahrnují pouze ty případy rakoviny, u nichž existují přesvědčivé důkazy, že jejich příčinou je alkohol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.