Očkování nezpůsobuje neplodnost, mRNA vakcíny nemění lidskou DNA, vyvrací fámy český virolog

9 minut
Zájem o očkování mírně klesá. O vakcínách koluje řada nepravdivých mýtů
Zdroj: ČT24

Podle odborníků je očkování nejlepší cestou, jak zabránit další vlně epidemie covidu. a zamezit tak vzniku nových nebezpečných variant viru. Zájem o vakcinaci v posledních týdnech ale mírně klesá – mohou za to i desítky dezinformací a lží, které se kolem vakcín na nový koronavirus šíří. Ty nejčastější v rozhovoru pro ČT24 vyvrací ředitel Biologického centra Akademie věd, virolog Libor Grubhoffer.

Může očkování proti covidu změnit lidskou DNA?

„Principy, na kterých jsou tyto vakcíny postavené, něco takového vylučují,“ uvedl Grubhoffer. Vycházejí přesně ze znalostí replikačních procesů, tedy reprodukce genetické informace. V případě RNA vakcín je to podle virologa vyloučené naprosto: „Ten malý informační řetízek RNA, který nese zprávu pro syntézu výběžkového proteinu S koronaviru SARS-CoV-2, se vůbec nedostává do kontaktu s genetický materiálem v lidských buňkách – tedy s jádrem. Mine jádro a směřuje rovnou do té továrny na bílkoviny, kde se se vlastně teprve vyrobí ta konečná podoba vakcíny.“

Nehrozí riziko ovlivnění lidské DNA u jiných druhů vakcín?

Vektorové vakcíny založené na DNA jsou podle akademika jiný příběh. Jde o vakcíny firem AstraZeneca a Johnson and Johnson. Jejich nosičem je adenovirus, což je DNA virus, „takže musí s informací o výběžkovém proteinu vstoupit do jádra hostitelské buňky. A to už je určitá komplikace, protože to jednak celý mechanismus účinku prodlužuje, ale současně nezbývá, než využít aparátu buněčného jádra,“ vysvětluje Grubhoffer.

V jádru tento aparát přepíše informaci zpátky do původní RNA, která se pak dostává do oné továrny na výrobu bílkovin. „Ten proces je výrazně zdlouhavější, a vše, co je zdhlouhavější, může přinést komplikace,“ konstatuje vědec.

Může očkování proti covidu ovlivnit lidskou plodnost?

V souvislosti s výběžkem S existuje fáma, která říká, že může dojít k ovlivnění reprodukčního systému u žen. Je založená na tom, že S vyběžek má v jedné části, které se říká fúzní faktor, velkou podobnost s jedním důležitým proteinem, který se nachází v placentě. Jmenuje se syncitin. V důsledku toho by křížová reakce protilátek měla ovlivňovat i plod.

„Tvůrci té vakcíny tomu ale šli napřed a vyloučili to,“ říká Grubhoffer. „Vakcína se totiž produkuje v buňkách, ve výše popsané továrně na bílkoviny, a produkuje se v takzvaně prefúzní podobě. Takže vůbec nedochází k odhalení té části, které říkáme fúzní faktor, tudíž není vystaven imunitnímu systému a nevznikají tam ve významné míře protilátky proti tomuto fúznímu faktoru,“ dodává.

Má v sobě vakcína čipy, je magnetická, nebo umožňuje člověka ovládat na dálku?

„Tyto věci nejde vědecky vymluvit. Ty fámy nejsou postavené na věcném základě, proto nemá smysl se proti nim z hlediska vědy vůbec vyjadřovat,“ říká virolog.

Vznikla vakcína příliš rychle? Jak může být ověřená?

Samotná vakcína vznikla hned na začátku roku 2020, její vývoj trval pouhé tři týdny – zbytek času zabrala preklinická testování a pak tři fáze klinického testování.

„Není tedy důvod obávat se délky vzniku vakcíny; ta byla extrémně krátká díky extrémnímu nasazení vědců i finanční podpoře vlád i dalších organizací,“ uklidňuje Grubhoffer.

Samotný princip mRNA vakcín je známý už asi tři desítky let, celou tu dobu se vyvíjel. Na začátku ho doprovázely značné komplikace, které postupně byly odstraněny a ten vývoj vedl k výjimečně účinné platformě, která má ohromnou budoucnost. Dnes vývoj směřuje k mRNA vakcínám proti nádorům nebo dalším respiračním chorobám.

Kolik procent populace bude zapotřebí v Česku očkovat, aby se země vyhnula podzimní vlně covidu?

Podle Grubhoffera by se muselo nechat očkovat nejméně 80 procent obyvatel České republiky, ideální by bylo přiblížit se k 90 procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...