Tým vědců s českou účastí objevil, že jeden z typů krevních buněk, dosud považovaných za neškodné, může snížit úspěšnost transplantace kostní dřeně: takzvané NK buňky (natural killers – přirození zabijáci) přítomné ve vzorku dárce mohou krvetvorné kmenové buňky oslabit. Výzkum provedl mezinárodní tým vedený Meritxell Alberich-Jordovou z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Krvetvorný systém je zodpovědný za produkci veškeré krve v lidském organismu, která rozvádí kyslík do různých částí těla a chrání před infekcemi. Systém produkce krvinek v podstatě funguje jako rozvětvený strom. Kmen, který dává vzniknout všem odlišným typům buněk, představují krvetvorné kmenové buňky. Někdy je však „strom“ narušen a nevětví se správně.
Pokud standardní léčba selže, je pro tyto pacienty konečnou možností právě transplantace kostní dřeně. Při ní je odstraněn nefunkční krvetvorný systém a pacient dostane transfuzi krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce. Ty se v kostní dřeni usadí a časem pomnoží, čímž vytvoří funkční krvetvorný systém, uvádí zpráva.
Úspěch postupu je podle odborníků závislý na kvalitě a vhodnosti krvetvorných kmenových buněk v dárcovském vzorku. NK buňky, specializovaní „bojovníci“ likvidující infekce nebo rakovinné buňky, za normálních okolností na vlastní zdravé buňky neútočí. Pokud jsou však přítomny ve vzorku od dárce, představují, podle nových zjištění vědců, riziko pro vzácné a citlivé krvetvorné kmenové buňky.
Cesta k úspěšnější transplantaci
„NK buňky se během transplantace aktivují a pak produkují protein interferon gama, který negativně ovlivňuje schopnost krvetvorných kmenových buněk kolonizovat tělo dárce a vede ke zhoršení jejich kondice,“ popsala Meritxell Alberich-Jordová. „Tato pozorování nás vedou k myšlence, že odstranění přirozených zabíječských buněk ze vzorku dárce nebo inaktivace interferonu gama během transplantace kostní dřeně by mohlo zlepšit úspěšnost tohoto klinického postupu,“ vysvětlila vědkyně.
Studie o objevu byla publikována v časopisu Stem Cell Reports. Na výzkumu skupina Meritxell Alberich-Jordová spolupracovala s kolegy z pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy a kolegy z Brazílie a Spojených států.
