V Praze začíná působit Agentura EU pro kosmický program

V Praze nově funguje Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), transformovala se z Agentury pro evropský globální navigační družicový systém. Sdružovat bude řízení provozu kosmických programů EU, zároveň bude mít nadále na starosti řízení navigačního systému Galileo a dalších vesmírných programů. Jde o jedinou agenturu EU se sídlem v Česku, její rozšíření by postupně mělo zajistit stovky nových pracovních míst.

„Agentura EUSPA bude hrát klíčovou úlohu při zavádění kosmického programu EU a naplňování vesmírných ambicí EU,“ uvedl výkonný ředitel nové agentury Rodrigo da Costa, který působil už v čele předchozí agentury.

Nová agentura podle něj zvýší návratnost investic Evropské unie do kosmického programu, který bude mít v rámci EU vyšší prioritu. „Toho bude dosaženo především díky maximálnímu využití synergií mezi jednotlivými složkami programu, zejména v oblasti navigace, pozorování Země a zabezpečené komunikace, s cílem stimulovat inovace v rámci širokého spektra odvětví,“ dodal da Costa.

Klíčová služba pro budoucnost

Agentura bude mít také klíčovou roli při zajišťování bezpečnostní akreditace všech složek kosmického programu EU. Nabízet bude služby evropské družicové navigace, aktivní bude také v komerčním využití dat a služeb programů Galileo, EGNOS a Copernicus. Dalším cílem agentury je koordinace připravovaného programu družicové komunikace EU v rámci státní správy (GOVSATCOM).

Agentura EUSPA, dříve Agentura pro evropský globální navigační družicový systém, známá také jako agentura GSA, sídlí v Praze od roku 2012. Podle zástupců agentury do loňska odvedla do českého rozpočtu přes tři miliardy korun.

Po rozšíření by se finanční odvod měl zvýšit. Počet zaměstnanců by se ze současných 200 měl zvýšit až na 600, stát proto nyní hledá pro agenturu nové prostory. Dosavadní sídlo v Janovského ulici v pražských Holešovicích bude v budoucnu nedostačující. Novou budovu by stát chtěl najít a připravit do roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 6 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 8 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 10 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 13 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...