Čeští vědci pracují na arzenálu zbraní proti Alzheimerově nemoci. Pomoci může test i lék

Nahrávám video
Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky
Zdroj: ČT24

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

Typickými příznaky Alzheimerovy choroby jsou problémy s pamětí, dezorientace nebo změny osobnosti. Přestože případů této nemoci ve vyspělém světě rychle přibývá, zatím proti ní neexistuje spolehlivý lék. Její postup ale lékaři dokážou výrazně zpomalit, nebo dokonce úplně zastavit –⁠ důležité ale je nemoc odhalit včas.

„Čím dřív je to možné rozpoznat, tím dřív je vlastně možno zabránit těm procesům, které poškozují mozek,“ uvádí neurolog Martin Tolar. Nemoc způsobují toxiny, které ničí mozkové buňky. Právě na ně se vědci zaměřují, hledají je v mozkomíšním moku.

„Mozkomíšní mok je velmi komplikovaný systém, je tam spousta solí, spousta proteinů a my vlastně hledáme jehlu v kupce sena,“ vysvětluje Josef Cvačka z Ústavu organické chemie a biochemie.

Klíčem je brzké odhalení nemoci

Vědci teď pracují na metodě, jak vzorky správně připravit, aby se jednoznačně ukázalo, jestli se v těle nežádoucí látky hromadí, nebo ne. Správně upravený vzorek se pak analyzuje v přístroji, který se jmenuje hmotnostní spektrometr. V něm už pak analýza trvá jen několik sekund.

Díky testu může včas začít preventivní léčba –⁠ i na ní pracují čeští vědci. Vyvíjejí látku, která má zabránit tomu, aby v mozku toxické látky vůbec vznikaly. Lék už je ve třetí, tedy poslední fázi klinického testování. „Náš cíl je mít lék, který je schopný preventivně zabránit rozvoji této nemoci, a pomocí testu jsme schopni najít, u koho a jak brzy musíme začít intervenovat. A tak vlastně zabránit tomu, že budou mít Alzheimerovu nemoc,“ říká neuropsycholožka Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti.

Pokud by se to podařilo, znamenalo by to velký zásah do způsobu i kvality života nemocného a zejména jeho rodiny. Pokud vše půjde podle plánu, mohl by se lék k lidem dostat už za tři roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 18 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...