Čeští vědci pracují na arzenálu zbraní proti Alzheimerově nemoci. Pomoci může test i lék

Nahrávám video

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

Typickými příznaky Alzheimerovy choroby jsou problémy s pamětí, dezorientace nebo změny osobnosti. Přestože případů této nemoci ve vyspělém světě rychle přibývá, zatím proti ní neexistuje spolehlivý lék. Její postup ale lékaři dokážou výrazně zpomalit, nebo dokonce úplně zastavit –⁠ důležité ale je nemoc odhalit včas.

„Čím dřív je to možné rozpoznat, tím dřív je vlastně možno zabránit těm procesům, které poškozují mozek,“ uvádí neurolog Martin Tolar. Nemoc způsobují toxiny, které ničí mozkové buňky. Právě na ně se vědci zaměřují, hledají je v mozkomíšním moku.

„Mozkomíšní mok je velmi komplikovaný systém, je tam spousta solí, spousta proteinů a my vlastně hledáme jehlu v kupce sena,“ vysvětluje Josef Cvačka z Ústavu organické chemie a biochemie.

Klíčem je brzké odhalení nemoci

Vědci teď pracují na metodě, jak vzorky správně připravit, aby se jednoznačně ukázalo, jestli se v těle nežádoucí látky hromadí, nebo ne. Správně upravený vzorek se pak analyzuje v přístroji, který se jmenuje hmotnostní spektrometr. V něm už pak analýza trvá jen několik sekund.

Díky testu může včas začít preventivní léčba –⁠ i na ní pracují čeští vědci. Vyvíjejí látku, která má zabránit tomu, aby v mozku toxické látky vůbec vznikaly. Lék už je ve třetí, tedy poslední fázi klinického testování. „Náš cíl je mít lék, který je schopný preventivně zabránit rozvoji této nemoci, a pomocí testu jsme schopni najít, u koho a jak brzy musíme začít intervenovat. A tak vlastně zabránit tomu, že budou mít Alzheimerovu nemoc,“ říká neuropsycholožka Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti.

Pokud by se to podařilo, znamenalo by to velký zásah do způsobu i kvality života nemocného a zejména jeho rodiny. Pokud vše půjde podle plánu, mohl by se lék k lidem dostat už za tři roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 5 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 23 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...