Nový on-line atlas přináší historické mapy bitev i poutních míst

Mapy bitev, proměn hranic českých zemí, ale i místních výsledků parlamentních voleb nebo poutních míst si lidé mohou prohlédnout na novém webu. On-line Český historický atlas je přístupný od počátku května. Přináší řadu map a doplňujících informací pokrývajících období českých dějin od středověku po 20. století. Akademie věd ČR (AV) o atlasu informovala na webu.

Odborníci atlas rozdělili do několika oddílů. Zahrnují jak vývoj ve změnách hranic českých zemí a místních regionů, tak různorodé informace o obyvatelstvu, víře a náboženství a dopadu historických mezníků. Ohledně obyvatelstva web informuje například o národnostních poměrech v různých regionech a obdobích, rozmístění škol či komunitách krajanů ve světě.

V případě vojenských konfliktů atlas začíná obdobím husitství a končí druhou světovou válkou. V části věnované moderním dějinám si návštěvníci webu prohlédnou třeba rozmístění zajateckých táborů za první světové války, československých jednotek za druhé světové války nebo mapu míst spojených s osvobozováním Čech a Moravy.

Užitečný nástroj pro vědce i širokou veřejnost

Atlas kombinuje mapy, text a doprovodný obrazový materiál. Navazuje na tištěné publikace Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století, který vyšel předloni, a Akademický atlas českých dějin vydaný před sedmi lety. Podle AV má být on-line atlas přístupnější širšímu okruhu uživatelů. Atlas má také anglickou verzi.

Podle AV je portál jedním z výstupů projektu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity ministerstva kultury. V letech 2016 až 2020 na něm pracovali odborníci z Historického ústavu AV, katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT a katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 9 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...