Trosky velké čínské rakety se zřítí na Zemi. Vědci nevědí ani kam, ani kdy

Trosky rakety Dlouhý pochod 5B, která minulý týden vynesla do vesmíru základní modul budoucí čínské orbitální stanice, dopadnou na Zemi neznámo přesně kam ani kdy. Informoval o tom server SpaceNews.

Raketa ve čtvrtek úspěšně dopravila modul Tchien-che (Nebeská harmonie) na jeho stanovenou oběžnou dráhu. Poté se od modulu odpojila a sama na oběžné dráze také zůstala, ačkoli podle expertů by měla mít vylepšení umožňující řízený sestup do atmosféry. O tom, že by se příslušný manévr uskutečnil, se ale žádný z činitelů čínského vesmírného programu nezmínil.

„Bude to jeden z největších případů nekontrolovaného návratu kosmického zařízení, které by mohlo dopadnout do obydlené oblasti,“ napsal SpaceNews. Pravděpodobnější však podle serveru je, že raketa spadne na neobydlené místo, jako jsou oceány, které pokrývají 70 procent povrchu planety. Pravděpodobnost, že úlomky z vesmíru někoho zasáhnou, je mimořádně nízká, odhaduje se na jedna ku několika bilionům.

Určit dráhu klesající rakety je obtížné, ne-li nemožné, protože výpočet účinku atmosférického odporu na ni zahrnuje příliš mnoho neznámých, poznamenal další portál specializující se na výzkum vesmíru Space.com. Atmosféra Země se totiž může rozpínat nebo smršťovat v důsledku sluneční aktivity, takže je těžké přesně odhadnout, kdy a kde zbytky raketového nosiče dopadnou.

Čínská náhrada ISS

Podle čínských plánů bude modul Tchien-che – dlouhý 18 metrů a s hmotností 24 tun – základní obytnou sekcí pro tříčlennou posádku, jež by měly stanici navštěvovat na dobu až šesti měsíců. Zajišťovat bude také energii a pohon pro celý orbitální komplex, který by měly tvořit ještě dva experimentální moduly. Stanice by měla být hotova do konce příštího roku a mělo by k tomu letos a napřesrok stačit jedenáct misí.

Podle webu Space.com bude mít dokončená čínská orbitální stanice přibližně pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), což je projekt, z něhož Spojené státy Čínu vyloučily. Čína zatím tvrdí, že je připravená na mezinárodní spolupráci při využívání své stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...