V Poodří žijí jen samci skokanů zelených, rozmnožují se podivným klonováním

Veškeří skokani zelení v povodí řeky Odry jsou samci. Může za to zvláštní rozmnožovací strategie, vajíčka také „kradou“ skokanům skřehotavým. Vyplývá to z dlouhodobého výzkumu týmu vědců z Akademie věd ČR a Ostravské univerzity. Takové populace čtyřnohých obratlovců nejsou jinde známy, uvedli experti. Výzkum však odhalil i další zvláštnosti. Výjimečný proces rozmnožování lze podle vědců sledovat právě na přelomu dubna a května.

Skokan zelený
Zdroj: Wikimedia Commons/ Awewewe

„Po dvacetiletém sledování populací v povodí řeky Odry můžeme potvrdit, že veškeří skokani zelení zde žijící jsou výhradně samčího pohlaví, zatímco samičky zde úplně chybějí,“ uvedl vedoucí týmu Lukáš Choleva z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd. Podle Cholevy tým tudíž zajímalo, jak takové populace vznikly a jak se bez samiček rozmnožují.

Vysvětlením byla takzvaná hybridogeneze – strategie rozmnožování využívaná některými organismy mezidruhového původu. A křížencem je právě i skokan zelený. Jeho rodičovskými druhy jsou skokan skřehotavý a skokan krátkonohý.

Genetické eso v rukávu

„Při tvorbě pohlavních buněk nedochází k výměně genetické informace mezi chromozomy otce a matky, jako tomu je například u nás lidí, avšak vzniklé pohlavní buňky jsou svou povahou klony, tedy genetické kopie jen jednoho z rodičů,“ popsala proces spoluautorka výzkumu Marie Kaštánková. U samců skokanů zelených v Poodří je pak pozoruhodné i to, že tvoří rovnou dva typy klonálních spermií, některé buňky nesou DNA jednoho rodičovského druhu, další druhého. Kvůli tomu, že nemají vlastní samičky, pak podle Kaštánkové zkoumaní skokani žijí pohromadě s jedním z rodičovských druhů, kterým je v Poodří právě skokan skřehotavý.

Hybridní skokani zelení tak soupeří o samičku skokana skřehotavého se zástupci jejího vlastního druhu. Další zvláštnost pak ukázalo studium chromozomů a genomů skokanů zelených. Vědci totiž zjistili, že z křížení vznikají nejen samotní samčí potomci skokana skřehotavého, ale i samičky. Ty však geneticky nejsou skokanem zeleným, ale skokanem skřehotavým.

„Domníváme se, že z pohledu evoluce může jít o reprodukční strategii skokanů zelených zvýšit ve smíšené populaci počet samiček, a tím šanci hybridních samečků najít si partnerku a rozmnožit se,“ podotkl Choleva.

Podle Akademie věd se na pracovišti v Liběchově, které je součástí Ústavu živočišné fyziologie a genetiky, vědci dlouhodobě věnují výzkumu alternativních reprodukčních strategií obratlovců, hlavně procesy, pomocí kterých tělo zvířete vytvoří klonální buňku. Skokan zelený je kvůli svému hybridnímu původu pro tyto typy výzkumů velmi cenný. Poznatky o přirozeném klonování by v budoucnu mohly využít další obory.