Podle zahraničních vědců je další pandemie podobná té koronavirové jen otázkou času. Svět se proto musí lépe připravit, aby i příští nákaza znovu nečekaně nezastavila život na planetě. A pozornost věda upíná jasným směrem – ke zvířatům.
Důsledky koronavirové pandemie jsou obrovské: kolabující nemocnice, rodiny v izolaci, propady ekonomik a miliony mrtvých. Postupující očkování dává naději, že se vše zlepší, a podle vědců pak čeká státy pauza, během které se budou muset poučit a připravit na další podobnou situaci.
„Budou tady další pandemie,“ varuje profesor molekulární onkologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Myslím, že se všechno změnilo a tohle je mezník, jak budeme nahlížet na pandemie v budoucnu a jak se budeme muset v budoucnu ještě lépe připravit.“
Covid-19 není zdaleka prvním koronavirem, který planetu zasáhl. Na počátku tisíciletí v Číně zaznamenali onemocnění SARS, které zabilo přes 700 lidí. O deset let později se na Blízkém východě objevil MERS, kterému podlehlo přes 800 pacientů.
Současná pandemie si vyžádala už dva a půl milionu obětí. Od předchozích se liší v zásadní věci: „SARS a MARS se šířily od lidí, kteří měli symptomy. Nečekali jsme, že se objeví nový koronavirus, který se bude šířit od jedinců, kteří ani neví, že jsou nakažení,“ popsal profesor Young.
Příval zoonóz
Vědci hledají odpovědi na to, jak se budoucím pandemiím bránit, ve zvířecí říši. Z epidemie MERS na Blízkém východě odborníci vinili velbloudy, SARS se na lidi přenesl zřejmě z drobných šelem – cibetek.
V případě covidu-19 experti zatím dál pátrají, stopy v čínském Wu-chanu je zavedly i na tamní tržiště, stále se pracuje s verzí, že virus se mohl na člověka dostat právě tam z netopýrů nebo luskounů, lahůdek čínské gastronomie. Anebo z dovezených potravin, jak tvrdí Peking. Český virolog Jiří Černý pokládá za nejvěrohodnější teorii právě přenos z netopýra, přes nějaký zatím neidentifikovaný mezičlánek.
„Jedná se o narůstající přival zoonóz, přenosu patogenů ze zvířecí říše na lidi, jako se tomu stalo v případě HIV, eboly, SARS, MERS, covid-19 a vypadá to, že se to bude dít stále častěji,“ tvrdí imunolog z Imperial College v Londýně Danny Altmann.
Klíčem je mezioborová spolupráce
Vědci proto chtějí přizvat do výzkumu lidských chorob i veterináře a přírodovědce. Odhadují, že asi tři čtvrtiny všech infekčních onemocnění se přenesly na člověka ze zvířete. Podle Altmanna je pro to více důvodů. „Má to co dělat s urbanizací, zasahováním do přirozeného prostředí (zvířat) a stále větším kontaktem se zvířecí říší,“ říká vědec.
Experti varují třeba před smrtícím virem nipah, který šíří v Asii netopýři, nebo žlutou zimnicí, na kterou v posledních letech umíral v Brazílii alarmující počet opic. Varovné jsou také některé změny eboly, které se mohou začít šířit teoreticky i vzduchem.
Podle virologa Jiřího Černého nespočívá riziko ani tak ve velkochovech, jako spíše v těsném kontaktu mezi lidskou populací a divokými zvířaty na území, která doposud nebyla příliš obydlena. Velkochovy jsou pak spíše místy, kde se viry, s nimiž se lidé setkají, namnoží.
