Vědci varují před další pandemií. A mají konkrétní návrhy na přípravu

Nahrávám video

Podle zahraničních vědců je další pandemie podobná té koronavirové jen otázkou času. Svět se proto musí lépe připravit, aby i příští nákaza znovu nečekaně nezastavila život na planetě. A pozornost věda upíná jasným směrem – ke zvířatům.

Důsledky koronavirové pandemie jsou obrovské: kolabující nemocnice, rodiny v izolaci, propady ekonomik a miliony mrtvých. Postupující očkování dává naději, že se vše zlepší, a podle vědců pak čeká státy pauza, během které se budou muset poučit a připravit na další podobnou situaci.

„Budou tady další pandemie,“ varuje profesor molekulární onkologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Myslím, že se všechno změnilo a tohle je mezník, jak budeme nahlížet na pandemie v budoucnu a jak se budeme muset v budoucnu ještě lépe připravit.“

Covid-19 není zdaleka prvním koronavirem, který planetu zasáhl. Na počátku tisíciletí v Číně zaznamenali onemocnění SARS, které zabilo přes 700 lidí. O deset let později se na Blízkém východě objevil MERS, kterému podlehlo přes 800 pacientů.

Současná pandemie si vyžádala už dva a půl milionu obětí. Od předchozích se liší v zásadní věci: „SARS a MARS se šířily od lidí, kteří měli symptomy. Nečekali jsme, že se objeví nový koronavirus, který se bude šířit od jedinců, kteří ani neví, že jsou nakažení,“ popsal profesor Young.

Příval zoonóz

Vědci hledají odpovědi na to, jak se budoucím pandemiím bránit, ve zvířecí říši. Z epidemie MERS na Blízkém východě odborníci vinili velbloudy, SARS se na lidi přenesl zřejmě z drobných šelem – cibetek.

V případě covidu-19 experti zatím dál pátrají, stopy v čínském Wu-chanu je zavedly i na tamní tržiště, stále se pracuje s verzí, že virus se mohl na člověka dostat právě tam z netopýrů nebo luskounů, lahůdek čínské gastronomie. Anebo z dovezených potravin, jak tvrdí Peking. Český virolog Jiří Černý pokládá za nejvěrohodnější teorii právě přenos z netopýra, přes nějaký zatím neidentifikovaný mezičlánek. 

„Jedná se o narůstající přival zoonóz, přenosu patogenů ze zvířecí říše na lidi, jako se tomu stalo v případě HIV, eboly, SARS, MERS, covid-19 a vypadá to, že se to bude dít stále častěji,“ tvrdí imunolog z Imperial College v Londýně Danny Altmann.

Klíčem je mezioborová spolupráce

Vědci proto chtějí přizvat do výzkumu lidských chorob i veterináře a přírodovědce. Odhadují, že asi tři čtvrtiny všech infekčních onemocnění se přenesly na člověka ze zvířete. Podle Altmanna je pro to více důvodů. „Má to co dělat s urbanizací, zasahováním do přirozeného prostředí (zvířat) a stále větším kontaktem se zvířecí říší,“ říká vědec.

Experti varují třeba před smrtícím virem nipah, který šíří v Asii netopýři, nebo žlutou zimnicí, na kterou v posledních letech umíral v Brazílii alarmující počet opic. Varovné jsou také některé změny eboly, které se mohou začít šířit teoreticky i vzduchem. 

Podle virologa Jiřího Černého nespočívá riziko ani tak ve velkochovech, jako spíše v těsném kontaktu mezi lidskou populací a divokými zvířaty na území, která doposud nebyla příliš obydlena. Velkochovy jsou pak spíše místy, kde se viry, s nimiž se lidé setkají, namnoží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 11 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.