Robotický průzkumník Perseverance už jezdí po Marsu. Zatím urazil šest a půl metru

Robotický průzkumník Perseverance se dal v pátek poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA. První testovací cesta roveru sice nebyla nijak dlouhá, dohromady urazil asi 6,5 metru, šlo však jen o test schopností vozítka.

Během čtvrtečního manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Při pohybu nazpátek Perseverance vyfotografoval koleje, které vyjel na marsovském povrchu. Jeho manévry trvaly 33 minut.

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla Zarifianová.

Rover bude schopný v plném provozu urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se tak pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí americké vozítko na Marsu. 

Zkušební jízda sloužila jako test mobility, který je jen jedním z mnoha milníků mise –⁠ členové týmu prověřují a kalibrují každý systém, subsystém a přístroj na Perseverance. „Pokud jde o kolová vozidla na jiných planetách, existuje jen málo věcí, které by měly větší význam než první jízda,“ řekla Zarifianová. „Tohle byla naše první šance nakopnout to a vyrazit s Perseverance na projížďku. Šestikolový pohon vozítka reagoval skvěle. Jsme přesvědčeni, že náš pohonný systém je v pořádku, že nás dokáže dovést tam, kam nás věda v příštích dvou letech zavede.“

Mise na rudé planetě

Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Vědci předpokládají, že kráter byl před více než třemi miliardami let zaplaven vodou. Jedním z cílů Perseverance je sesbírat na místě vzorky hornin, které budou při další misi převezeny na Zemi. Vzorky pak mají posloužit k prozkoumání případného někdejšího života na rudé planetě.

NASA současně oznámila, že má konečně jméno pro místo, kde Perseverance přistál. Pojmenovala ho Místo přistání Octavie E. Butlerové –⁠ podle slavné afroamerické spisovatelky vědecko-fantastických románů.

Kráter Octavie Butlerové
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 16 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 17 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...