Mléčná dráha může být plná planet podobných Zemi. Mohl by na nich být život

Mléčná dráha může být mnohem bohatší na obydlené planety, než se věda doposud domnívala. Dánští vědci přišli s novým modelem, který ukazuje, že voda je v naší galaxii relativně běžná záležitost.

Ilustrační foto
Zdroj: NASA, ESA and G. Bacon (STScI).

Astronomové se už desítky let rozhlížejí po vesmíru s nadějí, že tam najdou nějaké mimozemské civilizace. Shodují se většinou na tom, že aby planeta mohla udržet život, musí na ní být voda v tekutém skupenství. Pravděpodobnost něčeho takového se zatím nedala vypočítat – předpokládalo se totiž, že planety jako Země získaly svou vodu náhodou, když na planetu dopadl velký ledový asteroid.

Astronomové z GLOBE Institutu na Kodaňské univerzitě teď ale zveřejnili studii, která tento pohled mění – poskytuje totiž první důkazy, že voda může být přítomná už během samotného formování planety. Podle výpočtů studie to platí pro Zemi, Venuši i Mars.

„Všechny naše údaje naznačují, že voda byla součástí základních stavebních kamenů naší planety už od samotného počátku. A protože molekuly vody se vyskytují ve vesmíru dost často, existuje docela rozumná pravděpodobnost, že se to vztahuje na všechny planety v Mléčné dráze. Rozhodující pro to, zda je přítomna kapalná voda, je vzdálenost planety od její hvězdy,“ říká profesor Anders Johansen z Centra pro tvorbu hvězd a planet, který vedl studii publikovanou v časopise Science Advances.

Kamínek ke kamínku

Anders Johansen a jeho tým pomocí počítačového modelu vypočítali, jak rychle vznikají planety a z jakých základních prvků. Tato studie ukazuje, že ve skutečnosti byly základními stavebními kameny několikamilimetrové prachové částice ledu a uhlíku. A o těch se dobře ví, že obíhají kolem všech mladých hvězd v Mléčné dráze, které před přibližně 4,5 miliardami let vznikly při formování současné podoby této části kosmu.

„Až do momentu, kdy Země vyrostla na jedno procento své současné hmotnosti, zvětšovala se naše planeta tak, že zachytávala masy kamínků naplněných ledem a uhlíkem. Země tehdy rostla rychleji a rychleji, až se asi po pěti milionech let stala tak velkou, jak ji známe dnes. Přitom prudce stoupala teplota na povrchu, což způsobilo, že se led v oblázcích už cestou dolů k povrchu vypařil, takže dnes tvoří voda jen 0,1 procenta planety, přestože 70 procent povrchu Země je pokryto vodou,“ uvedl Anders Johansen.

S teorií přišel již před deseti lety, nyní dokázal její základní předpoklady pomocí výpočtů a modelů potvrdit. Jejím základem je představa, že planety byly vytvořeny kamínky, které se shlukovaly dohromady, až se z nich zformovaly pevné planety.

Pozoruhodně živá galaxie

Anders Johansen vysvětluje, že molekuly vody neboli H2O se nachází všude v naší galaxii a že jeho teorie proto otevírá možnost, že také jiné planety mohly být vytvořené stejným způsobem jako Země, Mars a Venuše.

„Všechny planety v Mléčné dráze mohou být tvořeny stejnými stavebními bloky, což znamená, že planety se stejným množstvím vody a uhlíku jako Země se často vyskytují kolem jiných hvězd v naší galaxii, pokud je správná teplota,“ říká vědec. „A jsou tedy potenciálně i místy, kde může být život,“ dodává.

Pokud by planety v naší galaxii měly stejné stavební prvky a stejné teplotní podmínky jako Země, je také velká šance, že by mohly mít přibližně stejné množství vody a kontinentů jako naše planeta.

Spoluautor studie Martin Bizzarro doplňuje: „V našem modelu mají všechny planety podobné množství vody, a to naznačuje, že jiné planety mohou mít nejen stejné množství vody a oceánů, ale také stejné množství kontinentů jako tady na Zemi.“