Mléčná dráha může být plná planet podobných Zemi. Mohl by na nich být život

Mléčná dráha může být mnohem bohatší na obydlené planety, než se věda doposud domnívala. Dánští vědci přišli s novým modelem, který ukazuje, že voda je v naší galaxii relativně běžná záležitost.

Astronomové se už desítky let rozhlížejí po vesmíru s nadějí, že tam najdou nějaké mimozemské civilizace. Shodují se většinou na tom, že aby planeta mohla udržet život, musí na ní být voda v tekutém skupenství. Pravděpodobnost něčeho takového se zatím nedala vypočítat – předpokládalo se totiž, že planety jako Země získaly svou vodu náhodou, když na planetu dopadl velký ledový asteroid.

Astronomové z GLOBE Institutu na Kodaňské univerzitě teď ale zveřejnili studii, která tento pohled mění – poskytuje totiž první důkazy, že voda může být přítomná už během samotného formování planety. Podle výpočtů studie to platí pro Zemi, Venuši i Mars.

„Všechny naše údaje naznačují, že voda byla součástí základních stavebních kamenů naší planety už od samotného počátku. A protože molekuly vody se vyskytují ve vesmíru dost často, existuje docela rozumná pravděpodobnost, že se to vztahuje na všechny planety v Mléčné dráze. Rozhodující pro to, zda je přítomna kapalná voda, je vzdálenost planety od její hvězdy,“ říká profesor Anders Johansen z Centra pro tvorbu hvězd a planet, který vedl studii publikovanou v časopise Science Advances.

Kamínek ke kamínku

Anders Johansen a jeho tým pomocí počítačového modelu vypočítali, jak rychle vznikají planety a z jakých základních prvků. Tato studie ukazuje, že ve skutečnosti byly základními stavebními kameny několikamilimetrové prachové částice ledu a uhlíku. A o těch se dobře ví, že obíhají kolem všech mladých hvězd v Mléčné dráze, které před přibližně 4,5 miliardami let vznikly při formování současné podoby této části kosmu.

„Až do momentu, kdy Země vyrostla na jedno procento své současné hmotnosti, zvětšovala se naše planeta tak, že zachytávala masy kamínků naplněných ledem a uhlíkem. Země tehdy rostla rychleji a rychleji, až se asi po pěti milionech let stala tak velkou, jak ji známe dnes. Přitom prudce stoupala teplota na povrchu, což způsobilo, že se led v oblázcích už cestou dolů k povrchu vypařil, takže dnes tvoří voda jen 0,1 procenta planety, přestože 70 procent povrchu Země je pokryto vodou,“ uvedl Anders Johansen.

S teorií přišel již před deseti lety, nyní dokázal její základní předpoklady pomocí výpočtů a modelů potvrdit. Jejím základem je představa, že planety byly vytvořeny kamínky, které se shlukovaly dohromady, až se z nich zformovaly pevné planety.

Pozoruhodně živá galaxie

Anders Johansen vysvětluje, že molekuly vody neboli H2O se nachází všude v naší galaxii a že jeho teorie proto otevírá možnost, že také jiné planety mohly být vytvořené stejným způsobem jako Země, Mars a Venuše.

„Všechny planety v Mléčné dráze mohou být tvořeny stejnými stavebními bloky, což znamená, že planety se stejným množstvím vody a uhlíku jako Země se často vyskytují kolem jiných hvězd v naší galaxii, pokud je správná teplota,“ říká vědec. „A jsou tedy potenciálně i místy, kde může být život,“ dodává.

Pokud by planety v naší galaxii měly stejné stavební prvky a stejné teplotní podmínky jako Země, je také velká šance, že by mohly mít přibližně stejné množství vody a kontinentů jako naše planeta.

Spoluautor studie Martin Bizzarro doplňuje: „V našem modelu mají všechny planety podobné množství vody, a to naznačuje, že jiné planety mohou mít nejen stejné množství vody a oceánů, ale také stejné množství kontinentů jako tady na Zemi.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 16 mminutami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
včera v 11:03

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
včera v 10:01

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025
Načítání...