Vědci testují očkování proti melanomu. Funguje na principu mRNA a u myší zabralo

Úspěšnost vakcín na principu mRNA proti covidu-19 zvyšuje pozornost i v jiných medicínských odvětvích. Vědci nyní testují, jestli by nemohly fungovat i proti rakovině – a první výsledky pokusů na zvířatech jsou velmi slibné.

Očkovací látky pracující na principu mRNA se staly jedním z nejčastějších vědeckých témat roku 2020. Tato relativně nová technologie totiž umožnila vyrobit vakcíny proti covidu-19 s vynikající účinností a v rekordním čase. Jenže technika umožňuje mnohem víc – vědci pracují na vakcínách mRNA k léčbě nebo prevenci dalších onemocnění.

Skupina výzkumníků teď vydala v odborném žurnálu ACS Nano Letters studii, ve které popsala významný pokrok v léčbě rakoviny. Vědci vyvinuli hydrogel, který po injekčním podání myším s melanomem pomalu uvolňuje nanovakcíny pracující na principu mRNA. Během experimentů se ukázalo, že zmenšují nádory a zabraňují jejich metastázování.

Tento výzkum sice probíhal zatím jen na myších, ale principy dělení rakovinných buněk jsou natolik obecné, že by to mělo fungovat velmi podobně i na lidech.

Očkování proti rakovině se blíží

Imunoterapeutické vakcíny proti rakovině fungují podobně jako mRNA vakcíny proti covidu-19. Největší rozdíl je v tom, že aktivují imunitní systém, aby místo viru napadal nádory. Tyto očkovací látky obsahují mRNA neboli mediátorovou RNA, která kóduje proteiny vytvořené speciálně nádorovými buňkami. Když mRNA vstoupí do buněk, začnou vyrábět nádorovou bílkovinu a zobrazovat ji na svém povrchu.

Tím aktivují další imunitní buňky, aby vyhledávaly a ničily nádory, které tuto bílkovinu také tvoří. Zní to sice elegantně a jednoduše, ale proces je ve skutečnosti značně komplikovaný a má ještě řadu slabin. Problém je zejména v tom, že mRNA je značně nestabilní molekula, která se v těle rychle rozpadá.

V případě protinádorové imunoterapie zkoušeli vědci použít k ochraně mRNA nanočástice, ale ukázalo se, že to není funkční cesta. I ty jsou totiž obvykle z těla odstraněny během jednoho až dvou dnů po injekci. Nový přístup proto vsadil na něco jiného; vědci vyvinuli takzvaný hydrogel, který by měl po injekci pod kůži pomalu uvolňoval nanočástice mRNA spolu s další molekulou, která pomáhá aktivovat imunitní systém.

Česká inspirace

Princip hydrogelů má svůj původ v Československu. Původním objevitelem hydrogelu byl totiž český vědec Drahoslav Lím, který první sloučeninu syntetizoval v roce 1953. Na jeho objev navázal slavný chemik Otto Wichterle, který tuto technologii využil pro výrobu měkké kontaktní čočky. Další výzkum hydrogelů probíhal v 60. a 70. letech 20. století v USA a nyní se považují za jednu z nejnadějnějších cest v celé řadě biotechnologických oborů.

Ve zmiňovaném případě použili vědci ovalbumin, což je bílkovina obsažená v bílcích kuřecích vajec. Výsledný hydrogel po dobu 30 dnů pomalu uvolňoval do těla myši nakažené melanomem mRNA a adjuvantní nanočástice. Vakcína aktivovala T-buňky a stimulovala tvorbu protilátek, což způsobovalo zmenšování nádorů u léčených myší. Na rozdíl od neléčených myší nevykazovaly očkované myši ani žádné metastázy do plic.

Tyto výsledky dokazují, že hydrogel má velký potenciál pro dosažení dlouhodobé a účinné protinádorové imunoterapie, tvrdí autoři výzkumu. Chtějí se mu tedy věnovat i v dalších letech a v budoucnu dosáhnout i účinné léčby lidí.

Budoucnost je v mRNA

Vakcíny proti rakovině, které by měly fungovat na principu mRNA, jsou oborem, do něhož investuje řada velkých společností. Jedním z tahounů výzkumu je německá firma BioNTech, která vytvořila covidovou vakcínu, již vyrábí společně s firmou Pfizer. Ta dokonce uvažuje, že by mohla v budoucnu vzniknout i univerzální protirakovinová vakcína, která by byla účinná proti širokému spektru nádorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...