Rusko začalo zkoumat viry uvězněné tisíce let v sibiřském permafrostu

Ruská státní laboratoř oznámila, že začíná s výzkumem pravěkých virů, které byly celé desetitisíce let uvězněné ve zvířecích tělech v permafrostu a mohou být potenciálně nebezpečné i pro člověka.

Laboratoř Vektor, která sídlí na Sibiři, v úterý zveřejnila prohlášení, v němž uvedla, že cílem projektu je identifikovat tazvané paleoviry a provádět jejich pokročilý výzkum. Výraz paleoviry označuje právě prehistorické viry, které lidská imunita nezná a ani znát nemůže, protože se s nimi člověk nemohl nikdy setkat – existovaly totiž ještě v dobách, kdy lidé do oblastí s permafrostem nepronikli.

Výzkum, který laboratoř podniká ve spolupráci se Severovýchodní federální univerzitou v Jakutsku, začal analýzou tkání získaných z pravěkého koně, o němž se předpokládá, že je starý nejméně 4500 let.

Laboratoř Vektor oznámila, že pozůstatky tohoto zvířete byly objevené roku 2009 v Jakutské oblasti Ruské federace – na místě, kde místní lidé v ustupujícím permafrostu pravidelně objevují pozůstatky paleolitických zvířat včetně mamutů. Vědci uvedli, že v rámci tohoto výzkumu budou také analyzovat pozůstatky mamutů, losů, psů, koroptví, zajíců a dalších prehistorických zvířat.

Maxim Čeprasov, vedoucí laboratoře Mamutího muzea na Severovýchodní federální univerzitě, v tiskové zprávě uvedl, že nalezená zvířata již jsou zkoumána s ohledem na bakterie, které jejich těla obsahovala. „Teď ale poprvé provádíme výzkumy o paleovirech,“ uvedl.

Laboratoř Vektor v sibiřském Novosibirsku, bývalém středisku vývoje biologických zbraní za sovětských dob, je pro práci s tak potenciálně nebezpečnými viry výborně připravená a vybavená. Jedná se například o jedno ze dvou zařízení na celém světě, které smí skladovat virus pravých neštovic.

Permafrost
Zdroj: ČT24

Společnost Vektor se výzkumem virů zabývá dlouhodobě – a úspěšně. Vyvinula například vakcínu proti novému koronaviru EpiVacCorona, která byla schválena v říjnu v Rusku a jejíž sériová výroba je naplánována na tento měsíc.

Proč je výzkum paleovirů důležitý

Klimatologové tvrdí, že Arktida se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což ohrožuje místní volně žijící živočichy a také vypouští skleníkové plyny uložené v tajícím permafrostu.

Desítky metrů promrzlá půda, která byla v tomto stavu od dob ledových, je přirozeným úložištěm mrtvých těl zvířat, která v této oblasti zemřela – jak se permafrost rozpouští, těla se dostávají ven a mohou z nich unikat viry nebo bakterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 5 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...