Rusko začalo zkoumat viry uvězněné tisíce let v sibiřském permafrostu

Ruská státní laboratoř oznámila, že začíná s výzkumem pravěkých virů, které byly celé desetitisíce let uvězněné ve zvířecích tělech v permafrostu a mohou být potenciálně nebezpečné i pro člověka.

Laboratoř Vektor, která sídlí na Sibiři, v úterý zveřejnila prohlášení, v němž uvedla, že cílem projektu je identifikovat tazvané paleoviry a provádět jejich pokročilý výzkum. Výraz paleoviry označuje právě prehistorické viry, které lidská imunita nezná a ani znát nemůže, protože se s nimi člověk nemohl nikdy setkat – existovaly totiž ještě v dobách, kdy lidé do oblastí s permafrostem nepronikli.

Výzkum, který laboratoř podniká ve spolupráci se Severovýchodní federální univerzitou v Jakutsku, začal analýzou tkání získaných z pravěkého koně, o němž se předpokládá, že je starý nejméně 4500 let.

Laboratoř Vektor oznámila, že pozůstatky tohoto zvířete byly objevené roku 2009 v Jakutské oblasti Ruské federace – na místě, kde místní lidé v ustupujícím permafrostu pravidelně objevují pozůstatky paleolitických zvířat včetně mamutů. Vědci uvedli, že v rámci tohoto výzkumu budou také analyzovat pozůstatky mamutů, losů, psů, koroptví, zajíců a dalších prehistorických zvířat.

Maxim Čeprasov, vedoucí laboratoře Mamutího muzea na Severovýchodní federální univerzitě, v tiskové zprávě uvedl, že nalezená zvířata již jsou zkoumána s ohledem na bakterie, které jejich těla obsahovala. „Teď ale poprvé provádíme výzkumy o paleovirech,“ uvedl.

Laboratoř Vektor v sibiřském Novosibirsku, bývalém středisku vývoje biologických zbraní za sovětských dob, je pro práci s tak potenciálně nebezpečnými viry výborně připravená a vybavená. Jedná se například o jedno ze dvou zařízení na celém světě, které smí skladovat virus pravých neštovic.

Permafrost
Zdroj: ČT24

Společnost Vektor se výzkumem virů zabývá dlouhodobě – a úspěšně. Vyvinula například vakcínu proti novému koronaviru EpiVacCorona, která byla schválena v říjnu v Rusku a jejíž sériová výroba je naplánována na tento měsíc.

Proč je výzkum paleovirů důležitý

Klimatologové tvrdí, že Arktida se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což ohrožuje místní volně žijící živočichy a také vypouští skleníkové plyny uložené v tajícím permafrostu.

Desítky metrů promrzlá půda, která byla v tomto stavu od dob ledových, je přirozeným úložištěm mrtvých těl zvířat, která v této oblasti zemřela – jak se permafrost rozpouští, těla se dostávají ven a mohou z nich unikat viry nebo bakterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 10 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 12 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 13 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...