Rusko začalo zkoumat viry uvězněné tisíce let v sibiřském permafrostu

Ruská státní laboratoř oznámila, že začíná s výzkumem pravěkých virů, které byly celé desetitisíce let uvězněné ve zvířecích tělech v permafrostu a mohou být potenciálně nebezpečné i pro člověka.

Laboratoř Vektor, která sídlí na Sibiři, v úterý zveřejnila prohlášení, v němž uvedla, že cílem projektu je identifikovat tazvané paleoviry a provádět jejich pokročilý výzkum. Výraz paleoviry označuje právě prehistorické viry, které lidská imunita nezná a ani znát nemůže, protože se s nimi člověk nemohl nikdy setkat – existovaly totiž ještě v dobách, kdy lidé do oblastí s permafrostem nepronikli.

Výzkum, který laboratoř podniká ve spolupráci se Severovýchodní federální univerzitou v Jakutsku, začal analýzou tkání získaných z pravěkého koně, o němž se předpokládá, že je starý nejméně 4500 let.

Laboratoř Vektor oznámila, že pozůstatky tohoto zvířete byly objevené roku 2009 v Jakutské oblasti Ruské federace – na místě, kde místní lidé v ustupujícím permafrostu pravidelně objevují pozůstatky paleolitických zvířat včetně mamutů. Vědci uvedli, že v rámci tohoto výzkumu budou také analyzovat pozůstatky mamutů, losů, psů, koroptví, zajíců a dalších prehistorických zvířat.

Maxim Čeprasov, vedoucí laboratoře Mamutího muzea na Severovýchodní federální univerzitě, v tiskové zprávě uvedl, že nalezená zvířata již jsou zkoumána s ohledem na bakterie, které jejich těla obsahovala. „Teď ale poprvé provádíme výzkumy o paleovirech,“ uvedl.

Laboratoř Vektor v sibiřském Novosibirsku, bývalém středisku vývoje biologických zbraní za sovětských dob, je pro práci s tak potenciálně nebezpečnými viry výborně připravená a vybavená. Jedná se například o jedno ze dvou zařízení na celém světě, které smí skladovat virus pravých neštovic.

Permafrost
Zdroj: ČT24

Společnost Vektor se výzkumem virů zabývá dlouhodobě – a úspěšně. Vyvinula například vakcínu proti novému koronaviru EpiVacCorona, která byla schválena v říjnu v Rusku a jejíž sériová výroba je naplánována na tento měsíc.

Proč je výzkum paleovirů důležitý

Klimatologové tvrdí, že Arktida se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což ohrožuje místní volně žijící živočichy a také vypouští skleníkové plyny uložené v tajícím permafrostu.

Desítky metrů promrzlá půda, která byla v tomto stavu od dob ledových, je přirozeným úložištěm mrtvých těl zvířat, která v této oblasti zemřela – jak se permafrost rozpouští, těla se dostávají ven a mohou z nich unikat viry nebo bakterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.