Čínská sonda se dostala na oběžnou dráhu Marsu. Na planetu vyšle vozítko

Čínská sonda Tchien-wen byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Oznámila to státní agentura Nová Čína. Úkolem sondy bude mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko.

Číně se podařilo dostat svůj aparát k Marsu jako šesté zemi v pořadí. Před ní uspěly Spojené státy, bývalý Sovětský svaz, Evropská unie, Indie a Spojené arabské emiráty. Abú Dhabí přitom předstihlo Peking jen těsně – arabská sonda Amal (Naděje) začala kroužit kolem rudé planety teprve v úterý.

Příští týden ve středu hodlá na Marsu přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.

Cesta k Marsu

Tchien-wen se vydala k Marsu z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan loni 23. července. Podle čínské vesmírné agentury CNSA na cestě urazila vzdálenost 465 milionů kilometrů. Poslední ze čtyř korekcí trajektorie k navedení na oběžnou dráhu sonda provedla zažehnutím motorů v pátek.

Sondu tvoří tři části – družice, přistávací modul a robotické vozítko. Družice zůstane na oběžné dráze. V květnu by se z ní měl spustit na povrch planety přistávací modul, z něhož pak sjede automatický rover.

Družice bude Mars zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Marsovské ambice Číny 

Pokud se přistání podaří a robotické vozítko začne pracovat, stane se Čína teprve druhou zemí po Spojených státech, jež dokáže na Marsu provozovat takového automatického výzkumníka. Portál Space.com připomněl, že Sovětský svaz sice v roce 1971 přistál s aparátem Mars 3, ten však přestal fungovat dvě minuty po dosednutí.

Fotografie Marsu z čínské sondy
Zdroj: CNSA

Čína svůj první pokus dostat vlastní přístroj k Marsu provedla už v listopadu 2011. Šlo o společnou misi s Ruskem, jehož sonda Fobos-Grunt mířila k marsovskému měsíci pro vzorky, s nimiž se měla vrátit na Zemi. Bylo naplánováno, že cestou tam se čínská družice Jing-chuo odpojí a zůstane na oběžné dráze kolem Marsu. Projekt však neuspěl kvůli selhání motorů a oba přístroje uvízly na nízké orbitě u Země a následně zanikly v atmosféře.