Dlouhý covid je překvapivě podobný ebole, ukazuje výzkum

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění: eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Jak u pacientů s takzvaným dlouhým covidem, tak u těch, kdo prodělali ebolu nebo horečku chikungunya, často přetrvávají projevy nemoci, které jim brání pracovat nebo normálně fungovat v běžném životě. Asi tři čtvrtiny lidí, kteří prodělali ebolu, trápí její projevy rok a někdy i déle. Patří mezi ně bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy podobná migréně, problémy se zrakem a únava.

V případě horečky chikungunya, která způsobuje urputné bolesti kloubů a svalů, je to podobné. Projevy onemocnění nebo únava přetrvávají asi u třetiny pacientů celé roky.

„Je to stejné jako u covidu – jde o lidi, jejichž životy už nejsou jako dřív, kteří mluví o bolesti kloubů, únavě, kognitivních problémech a všech těch známých věcech,“ uvedl Danny Altmann, profesor imunologie z univerzity Imperial College London. Dodal, že i když jde o různé viry a různorodé infekce, způsobují podobné následky. Je proto podle něho zásadně důležité, aby vědci pochopili, co se děje.

Infekcí to nekončí

S výzkumem už začali na univerzitě Paris-Est Créteil, kde tým vědců zkoumá krev lidí z Guineje, kteří prodělali ebolu. Tamní profesor veřejného zdraví Yves Lévy připomněl, že když se někdo potýká s infekcí, obvykle se u něho objeví zánět a aktivuje se imunitní systém, ale jakmile se uzdraví, vše se vrátí do stabilního stavu. Nicméně u pacientů s ebolou se ukazuje, že se mohou uzdravit, virus zmizí, ale stále u nich přetrvává zánět a imunitní systém je aktivní.

Zatím není jasné, zda je toto příčinou přetrvávajících projevů nemoci, ale jiné výzkumy ukázaly, že existuje spojitost mezi některými zánětlivými markery v krvi pacientů po ebole a únavou.

Příčiny tohoto zánětu nejsou jasné. Jednou z možností je, že malé množství viru přežívá na místech špatně přístupných pro imunitní systém, jako jsou varlata nebo oční bulvy, ale i tak se aktivuje imunitní odezva. Další možností je to, že virus je sice pryč, ale některé z jeho bílkovin nadále ulpívají na buňkách pacienta a jeho imunitní systém je napadá. Vyloučené není ani to, že imunitnímu systému prostě trvá dlouho, než se z eboly zotaví.

Dlouhodobá zátěž pro zdravotnický systém

„Musíme se těmto pacientům věnovat dlouhodobě, protože když říkají, že stále mají symptomy, nejde jen o psychologickou záležitost,“ řekl Lévy. Jeho tým nyní dělá stejné rozbory krve u lidí, kteří prodělali covid-19 a není podle něho vyloučené, že i oni budou dlouhodobě vykazovat zánět.

Danny Altmann z Imperial College London podotýká, že dlouhodobé následky eboly, horečky chikungunya nebo covidu-19 nelze ignorovat. Jako příklad uvádí brazilské zdravotnictví, pro které obrovskou zátěž znamená horečka chikungunya. „Nejde ani tak o akutní infekce, ale o pacienty s dlouhodobými zdravotními problémy,“ vysvětluje a dodává, že si není jistý, zda tento aspekt dochází politikům. Že nejde o to jen přetrvat tuto zimu nebo jaro, ale že jen v Británii může být nejméně 300 tisíc lidí s chronickými zdravotními problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 37 mminutami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 2 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 2 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 4 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 5 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 6 hhodinami

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
včera v 09:00

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026
Načítání...