Mláďata vakovlka se více podobala vlkům než ostatním vačnatcům

Nová analýza lebek ukázala, že vakovlčí mláďata se více než ostatním vačnatcům podobala geneticky vzdálenějším vlkům. Výzkum byl publikovaný v časopise Communications Biology. Zvíře, kterému se říká také tasmánský tygr, ve volné přírodě vyhynulo už na počátku minulého století.

Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl statisíce let v Austrálii i Tasmánii vrcholným predátorem. Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Poslední známý vakovlk uhynul v roce 1936 v zoologické zahradě. Vědce ale nepřestává fascinovat dodnes. 

Tento australský tvor sice patřil mezi vačnatce (podobně jako klokan), jeho lebka však velmi blízce připomínala lebku liščí či vlčí. Nový výzkum potvrdil, že podobnost se netýkala pouze dospělých jedinců, ale už i novorozených mláďat.

Už od narození

Svou studii vědci uskutečnili díky spolupráci s muzei, která jim lebky různě starých tasmánských tygrů zpřístupnila. Ty pak tým podrobil CT skenování a následně porovnal s podobou lebek jiných vačnatců a vlků obecných.

„Je pozoruhodné, že mláďata tasmánských tygrů se podobala spíše vlčím štěňatům než blízce příbuzným vačnatcům,“ poznamenal podle serveru Science Alert jeden z autorů studie Andrew Pask z University of Melbourne.

Poslední společní předci těchto dvou druhů přitom žili přibližně před 160 miliony lety. „Věděli jsme, že tasmánští tygři a vakovlci vypadali podobně v dospělosti. Netušili jsme však, kdy během jejich růstu k této podobnosti dojde,“ poznamenal biolog Axel Newton z australské Monash University.  

Závěry výzkumu podpořily nedávné zjištění, že vlci a vakovlci měli podobné geny ovlivňující vývoj jejich hlavy a lebky. Od narození až do dospělosti se přitom podle analýzy lebky obou zvířat nejenom podobaly, ale i podobně rostly.

Zjištění by vědcům mohlo pomoct lépe porozumět konvergentní evoluci. Tedy tomu, proč mají někteří živočichové podobné rysy i přesto, že nejsou příbuzní a žijí v jiném prostoru či čase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA kvůli škrtům přijde o dva tisíce vysoce postavených zaměstnanců, píše Politico

Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kvůli zeštíhlování vládních úřadů odejde kolem 2150 vysoce postavených zaměstnanců. Napsal to server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností. Zkomplikovat by to mohlo i vesmírnou politiku Bílého domu, který usiluje o to, aby se Spojené státy vrátily na Měsíc.
před 1 hhodinou

Jsem mechanický Hitler, napsala o sobě Muskova AI Grok. Firma musela zprávy mazat

Když miliardář Elon Musk před dvěma roky představil svou umělou inteligenci (AI), uvedl ji jako jinou v tom, že bude chápat a používat sarkasmus, nebude politicky korektní a bude pracovat skvěle se zdroji. Na začátku července se ale tato AI pojmenovaná Grok začala chovat rasisticky, antisemitsky, a dokonce i explicitně nacisticky.
před 13 hhodinami

Země možná leží uprostřed vesmírné pouště. Naznačují to zvuky Velkého třesku

Země a celá galaxie Mléčná dráha se možná nacházejí uvnitř zvláštní obří oblasti kosmické pouště. Ta způsobuje, že se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové.
před 16 hhodinami

Nedávná vlna veder dle odhadu připravila o život 1500 Evropanů navíc kvůli změně klimatu

Analýza odhadla, že změna klimatu způsobená člověkem zintenzivnila nedávnou vlnu horka v Evropě a zvýšila počet očekávaných úmrtí v důsledku veder ve dvanácti evropských městech přibližně o patnáct set.
před 16 hhodinami

Lepší diagnostika, méně administrativy. AI využívá víc než polovina českých nemocnic

Podle průzkumu Národní centrály elektronizace zdravotnictví používají umělou inteligenci (AI) lékaři v každodenní praxi v řadě oborů. Pomáhá jim s rychlejší diagnostikou, léčbou, urychluje administrativu. Přesto stále vyvolává mnoho otázek ohledně jejího fungování, bezpečnosti, etiky a vlivu na pacienty i zdravotnický personál. Zvýšit důvěru v AI má nová metodika ministerstva zdravotnictví.
před 17 hhodinami

Dokončování první atomové zbraně bylo soubojem o čas

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.
před 18 hhodinami

Některá jezera odolávají změnám klimatu lépe než jiná, ukázal český výzkum

Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu expertů z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v osmnácti evropských zemích.
před 20 hhodinami

Ve světě výrazně přibývá rakoviny tlustého střeva a konečníku

Výskyt časných stadií rakoviny trávicího traktu se celosvětově dramaticky zvyšuje. Hlavně u mladých lidí, tvrdí rozsáhlá analýza, která detailně popsala stav této nemoci ve světě.
včera v 06:15
Načítání...