Mláďata vakovlka se více podobala vlkům než ostatním vačnatcům

Nová analýza lebek ukázala, že vakovlčí mláďata se více než ostatním vačnatcům podobala geneticky vzdálenějším vlkům. Výzkum byl publikovaný v časopise Communications Biology. Zvíře, kterému se říká také tasmánský tygr, ve volné přírodě vyhynulo už na počátku minulého století.

Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl statisíce let v Austrálii i Tasmánii vrcholným predátorem. Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Poslední známý vakovlk uhynul v roce 1936 v zoologické zahradě. Vědce ale nepřestává fascinovat dodnes. 

Tento australský tvor sice patřil mezi vačnatce (podobně jako klokan), jeho lebka však velmi blízce připomínala lebku liščí či vlčí. Nový výzkum potvrdil, že podobnost se netýkala pouze dospělých jedinců, ale už i novorozených mláďat.

Už od narození

Svou studii vědci uskutečnili díky spolupráci s muzei, která jim lebky různě starých tasmánských tygrů zpřístupnila. Ty pak tým podrobil CT skenování a následně porovnal s podobou lebek jiných vačnatců a vlků obecných.

„Je pozoruhodné, že mláďata tasmánských tygrů se podobala spíše vlčím štěňatům než blízce příbuzným vačnatcům,“ poznamenal podle serveru Science Alert jeden z autorů studie Andrew Pask z University of Melbourne.

Poslední společní předci těchto dvou druhů přitom žili přibližně před 160 miliony lety. „Věděli jsme, že tasmánští tygři a vakovlci vypadali podobně v dospělosti. Netušili jsme však, kdy během jejich růstu k této podobnosti dojde,“ poznamenal biolog Axel Newton z australské Monash University.  

Závěry výzkumu podpořily nedávné zjištění, že vlci a vakovlci měli podobné geny ovlivňující vývoj jejich hlavy a lebky. Od narození až do dospělosti se přitom podle analýzy lebky obou zvířat nejenom podobaly, ale i podobně rostly.

Zjištění by vědcům mohlo pomoct lépe porozumět konvergentní evoluci. Tedy tomu, proč mají někteří živočichové podobné rysy i přesto, že nejsou příbuzní a žijí v jiném prostoru či čase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
včera v 11:56‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.