Umělohmotný odpad není jen problémem v oceánech nebo ve městech. Nová studie zkoumala, jak velkou hrozbu představuje pro velbloudy, kteří žijí v pouštích. Vědci naznačují, že na následky konzumace plastů může zemřít až jedno procento těchto savců.
Hladoví velbloudi žerou igelitové sáčky a umírají. Výzkum varuje před dopadem plastů na souši
V posledních letech se stalo velkým tématem znečištění oceánů plastovým odpadem. Stále ho přibývá, shromažďuje se na hladině, kde vytváří jakési umělohmotné kontinenty, ale také klesá ke dnu – byl nalezen i v Mariánském přikopě, nejhlubším místě planety.
Vědci ale zjišťují, že i na souši se umělé hmoty stávají velkou hrozbou. Popsal to například institut 5 Gyres, jehož experti zkoumali plastové znečištění v Arabském zálivu. Marcus Eriksen, který na tomto výzkumu pracoval, byl šokován tím, jakým způsobem trpí kvůli umělým hmotám velbloudi.
Obsah žaludku velbloudů
„Šli jsme hluboko do pouště,“ vzpomíná Eriksen. Objevili tam velbloudí kostru a začali tyto pozůstatky zkoumat. „Našli jsme v nich hromadu umělé hmoty a já jsem byl prostě zděšený. Nemohl jsem uvěřit, že by mohla být uvnitř hrudního koše tohoto těla hmota o rozměru středně velkého kufru. Byly to samé igelitové sáčky a pytle,“ popsal Eriksen pro web Science News.
„Slyšeli jsme už o mořských savcích, lachtanech, velrybách, želvách a mořských ptácích zasažených plastovým odpadem,“ řekl Eriksen. „Nejde však jen o problém oceánů. Je to také otázka souše. Plasty jsou všude.“ Právě tento zážitek odstartoval rozsáhlý výzkum dopadu plastů na velbloudy.
Ve Spojených arabských emirátech žije necelých 400 tisíc velbloudů. Ve studii v časopise Journal of Arid Environments profesor Eriksen s kolegy na základě výzkumu odhadují, že plast působí úmrtí kolem 1 procenta těchto zvířat, která jsou v tomto prostředí důležitá nejen ekonomicky, ale také kulturně.
V rámci studie vědci prozkoumali od roku 2008 asi 30 tisíc uhynulých velbloudů. Z nich měly tři stovky vnitřnosti plné plastů. Jeho množství se lišilo od tří po neuvěřitelných 64 kilogramů.
Proč velbloudi žerou umělou hmotu
Velbloudi tráví většinu času v poušti, kde pátrají po potravě. Přitom sežvýkají také plastové pytle, které vítr donese z měst do přírody. Sáčky se nejčastěji zachytávají právě na větvích stromů a keřů a velbloud nedokáže plast od listí odlišit. „Z pohledu velblouda: když to není písek, je to jídlo,“ vysvětluje Eriksen.
Když pak mají žaludek plný plastu, mají pocit, že jsou sytí – a proto už další potravu nehledají a nejedí. A umírají hlady. Umělé hmoty navíc na sebe mohou vázat bakterie nebo toxiny, což je další druh hrozby, který je s nimi spojený.
„Pokud budoucí podrobnější studie potvrdí jednoprocentní úmrtnost způsobenou plasty, pak to bude určitě důvod k obavám,“ komentoval výsledky výzkumu Luca Nizzetto, environmentální vědec z Norského institutu pro výzkum vody v Oslu, který se na výzkumu nepodílel.
